Dlouho zanedbávaná sakrální stavba prošla kompletní restaurátorskou opravou pod dohledem státní památkové péče.
Kaple Božího hrobu z roku 1737 se tak stala ozdobou parku u Petřínské rozhledny, který byl loni celkově rekonstruován.
„Předchozí nájemce dlouhodobě zanedbával i běžnou drobnou údržbu stavby. Museli jsme přistoupit k citlivé a náročné rekonstrukci, ale výsledek stojí za to,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček.
Restaurátorské práce komplikovala i skutečnost, že poslední opravy provedené bez památkového dohledu téměř zničily původní vzhled kaple. Památka tak dostala kromě odborného očištění erodovaných částí i novou fasádu. Finální barevná úprava exteriéru byla provedena na základě výsledků restaurátorského průzkumu. Restaurátoři zároveň obnovili i malby v interiéru kaple.
„Je to trochu neprávem opomíjená památka, která byla v první polovině 18. století postavena podle kaple stojící v Jeruzalémě. Jednou ze zajímavostí je jedno z oken, kterým o Velikonocích přesně v 15 hodin dopadá světlo na obětní kámen uprostřed kaple. Věřím, že teď po rekonstrukci přiláká mnohem více návštěvníků než doposud,“ dodává náměstek Hlubuček.
V rámci rekonstrukce dostala stavba i větrací kanál s drenáží kolem celého objektu, který ji chrání před vlhkostí, novou měděnou střechu a okolní kamennou dlažbu. Restaurátorské práce vyšly na bezmála dva miliony korun.
Kaple Božího hrobu
Kaple Božího hrobu byla postavena roku 1738 jako poslední zastavení původní křížové cesty. Stavba podle svatyně uvnitř chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě stojí mezi Petřínskou rozhlednou a Bludištěm. Jejími autory byli kněz Norbert Saazer a architekt Jan Ferdinand Schor, který zřejmě navrhl také vnitřní výmalbu.
Severojižně orientovaná kaple stojí ve svažitém terénu. Má obdélný půdorys ukončený polygonálním presbytářem o pěti stranách dvanáctiúhelníka. Průčelí kaple je členěno reliéfními pásy s ornamenty, které symbolizují závory na Kristově hrobě, znak Pilátovy pečetě, pečetě Annáše a Kaifáše a také pole se znakem devět křížů.
Vnitřní půlkruhová hrobová komora je zvenku zdobena slepou arkádou devíti lomených oblouků, ve kterých jsou štukové reliéfní ornamenty: jednoramenný kříž, trojice pěticípých hvězd, Davidova hvězda (Šalamounova pečeť), obdélný rám se třemi čtverci, v hlavní ose presbytáře je osmicípá hvězda, dál jsou tři hvězdy v rámu, zvíře se stromem, motiv akantu a posledním zobrazením je opět jednoramenný kříž. Nad středem hrobové komory je baldachýnová edikula tvořená arkádou na půdorysu šestiúhelníku. Ta je zakončená římsou a nad ní je helmicová střecha s bání a půlměsícem s hvězdou.
Uvnitř kaple jsou dvě oddělené místnosti: obdélnou Andělskou kaplí osvětlenou třemi okny se se prochází do půlkruhového prostoru uložení těla Krista, kde hrob je symbolizovám kamenným kvádrem. Nad místem hrobu je další oddělený prostor přístupný zespodu vřetenovým schodištěm. Klenba Andělské kaple je valená. Má proražen otvor, který ústí ven do středu základny baldachýnové edikuly a kterým byl odváděn kouř z lamp zavěšených nad oltářem a umístěných za sochou Krista
Kilián Ignác Dientzenhofer kontroloval stavbu v srpnu 1738, protože se na ní objevila trhlina. Kaple byla několikrát opravována, například v roce 1883 musela být odstraněna pro havarijní stav baldachýnová edikula a nahrazena kopií. V roce 1935 byla při rekonstrukci kaple odhalena původní fresková výzdoba. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 1995.
Křížová cesta je spolu s kostelem, kaplí Kalvárie a kaplí Božího hrobu chráněna jako kulturní památka České republiky.
Zdroj: Wikipedie
