Poslední den na MS v atletice 2019 nepřinesl české atletice medaili, a tak hodnotíme celé MS 2019.

V neděli poslední den Mistrovství světa v atletice v katarském Doha jsme očekávali s napětím, zda Jakub Vadlejch získá ve finále oštěpu medaili. Nestalo se tomu tak, a tedy česká atletická reprezentace odjíždí po 27 letech  z MS bez medaile.

Jakub Vadlejch

Celé finále zahájil docela rozpačitě a z jeho projevů na ploše stadionu nebyla cítit ona velká bojovnost a jak pak sám po závodě řekl, výkon odpovídal průběhu sezony. V letošním MS se objevilo mnoho oštěpařů výkonnostně na vyšší úrovni, než byl Jakubův letošní výkon, a tak jeho konečné páté místo je osobním velkým úspěchem. Finále oštěpu bylo přerušeno zdravotními problémy estonského oštěpaře Magnuse Kirka, který si při odhodu přímo na odhodové linii vymknul rameno a dlouhé minuty jsme čekali, až bude na nosítkách odvezen ze stadionu.

Celkové hodnocení

Mistrovství světa 2019 se nezapíše do historie české atletiky zlatým písmem. Česká reprezentace nepřivezla medaili z MS naposledy v roce 1991, a tak po dvaceti osmi letech zažíváme tuto situaci. Bohužel nejen nezískání medailového umístění ale získání pouze dvou bodovaných míst nás řadí hluboko do pole poražených. Atletika je sport, ve kterém se vše měří: rychlost, vzdálenost, výška nikdo nehodnotí, jak kdo krásně skáče, pěkně běží, jak nádherně vrhl kouli. Tento sport je pragmaticky založen na výsledcích. Nemůžeme napsat nádherný běh v semifinále, který uchvátil celé tribuny nás vysoce uspokojil posledním místem a časem daleko za osobním rekordem. Atletika není krasobruslení, akrobatické lyžování či gymnastika. Jediným parametrem úspěšnosti je výsledek. Pokud tímto parametrem budeme hodnotit vystoupení české atletiky, musíme napsat: velká prohra.

Nebudeme a nechceme probírat výkony jednotlivých atletů, protože každý se zúčastněných atletů vydal ze sebe maximum a dává svému sportu mnoho a mnoho ze sebe, a máme velkou účtu ke každému, kdo se mohl zúčastnit MS. Naše kritika směřuje do řad vedení Českého atletického svazu a k podmínek, které jsou poskytovány českým atletům.

Mistrovství světa v atletice 2019 Doha – Startovní listiny českých atletů a výsledky

Kam kráčí česká atletika

Česká atletika se pomalu ale jistě začíná řadit ke sportům, které byly dříve úspěšné a přinášely českým divákům mnoho radosti buď na stadionech nebo u televizních obrazovek a nyní jen paběrkují. Jaká je příčina této situace? Úzká základna a špatné podmínky pro výchovu mládeže. Dlouhodobě nastavené projekty, které nefungují nepřinášejí atletice tento efekt a českou atletiku srážejí na úroveň 80. let.  Je záhadou, proč došlo k výměně šéftrenéra těsně před Mistrovstvím světa, takže nový nenesl odpovědnost za výsledky a bývalý šéftrenér Tomáš Dvořák na Mistrovství světa vůbec nebyl.

Je škoda, že tuto situaci nikdo dlouhodobě neřeší. Může se stát, že některý šampionát z hlediska výsledků nevyjde, ale pokud se podíváme do řad mladých atletů, těžko hledáme nástupce, protože podmínky poskytované reprezentantům neodpovídají podmínkám poskytovaným v jiných sportech. V mnohých oddílech působí trenéři třicet i více let a zázemí odpovídá osmdesátým letům minulého století. Ani regenerace a pomoc v případě zranění není na úrovni profesionálů.

Navštívili jsme během posledních let několik stadionů v naší republice a musíme konstatovat, že úroveň posiloven neodpovídá ani průměrnému fitcentru, nemluvíme už ani o zázemí a šatnách stadionu, a to i ve velkých krajských městech. Potom se nemůžeme divit, že atletika ztrácí velkou základnu, protože pro mnoho lidí je atletika jen zaměstnáním. Na závěr pro ty, kteří tyto řádky budou číst opět zopakuji: atletiku  dlouhodobě sleduji a jsem bývalým aktivním atletem, problematiku atletického života znám a v letech nedávných jsme prostřednictvím našeho zpravodajského webu jsme atletiku podporovali.

Dvě atletky, které jsme dříve podporovali sponzorstvím Kristiina Mäki a Diana Mezulianiková se letošního MS zúčastnily a třetí: Lucie Sekanová byla pozvaná.   Je třeba se nad celou situací zamyslet a hledat řešení, ale systémové. Zřejmě nefungují projekty Atletika pro děti a další, jelikož mnoho atletů, kteří pomáhají české atletice vyšli mimo jakýkoliv systém a zachraňují čest české atletiky jako např. maratonkyně a bývalá lyžařka na minulém ME v Berlíně. Již mnoho minulých MS a ME v hale či na dráze zachránili jednotlivci a čekalo se až na den jako je tento, kdy se vrací česká reprezentace bez medaile.

Každému, kdo se před MS podíval na průběžné výsledky v tomto roce, muselo být jasné, že k tomuto stavu dojde. To mohl být důvod k odstoupení šéftrenéra Tomáše Dvořáka a také nevystoupení předsedy Českého atletického svazu po MS, a tak můžeme jen doufat, že se najde zázračná voda, kterou budou politi atleti a na OH 2020 v Tokiu se něco změní.