Návštěvu Betléma v Hlinsku jsem již nějakou dobu plánovali a nemohli jsme si vybrat lepší čas než dobu vánoční. Betlém Vánoční nás zavedl do vánočně vyzdobených roubenek, které bývaly obydlím řemeslníků v 19. století. Zde jsme pocítili atmosféru adventních a vánočních obyčejů v období od poloviny 19. století do 30. let 20. století. Během prohlídky jsme se také dozvěděli, jak se dralo peří, nebo pokrmy nesměly chybět na štědrovečerním stole a jaké obyčeje lidé dodržovali před 100 lety.
Betlém Vánoční
V doprovodu sympatické průvodkyně jsme vstupovali do jednotlivých chalup. Kromě vybavení řemeslnických dílem jsme viděli i obytné světnice a v každém stavení jsme se dozvěděli nějakou zajímavost a protože tématika byla vánoční, hovořila především o vánočních zvycích obyvatel Betléma z poloviny 19. století. Prohlédli jsme si i světnici sloužící ke draní peří. Protože na naplnění peřiny je třeba velkého množství peří, ukládalo se do proutěné nádoby, do které se vešlo 6 kg peří. Když se potřebné množství peří nastřádalo, bylo možné naplnit peřinu. V jiném stavení nás zaujalo uzoučké okénko nad postelí. Průvodkyně nám vysvětlila, že pokud některý člen rodiny na této posteli zemřel, otevřeným okénkem mohla jeho duše odejít do nebe.
Stoly ve světnicích byly svátečně prostřené a všude jsme viděli vánočky a další sváteční pečivo. Velkým svátkům předcházel půst. Vedle sváteční večeře měly být děti za své odříkání odměněny tím, že uvidí zlaté prasátko. Přípravy na štědrovečerní večeři byly slavnostní Hospodyně všechny pokrmy nanosila předem na stůl, aby během večeře nemusela vstávat. Věřilo se totiž, že pokud by hospodyně od štědrovečerního stolu vstala, přivolala by na rodinu neštěstí. K večeři měla rodina usednout ve chvíli, kdy se na obloze objeví první hvězda. Na Horácku lidé věřili tomu, že která domácnost o Štědrém večeru rozsvítí jako první, bude brzy někoho z blízkých vyprovázet na poslední cestě.
A jaké pokrmy bylo možné vidět na štědrovečerním stole? Štědrovečerní večeře se měla skládat z devíti chodů, ale slavnostní pokrmy v minulosti byly daleko skromnější než dnes. Nesměly chybět pokrmy připravené z luštěnin. Protože mají schopnost bobtnat, lidé věřili, že jejich pojídáním si zajistí dostatek peněz v příštím roce. Hlavním chodem sváteční večeře byly také pokrmy připravené z kynutého těsta. Kynuté těsto má schopnost zvětšovat svůj objem a proto se pokrmy z něho připravené staly v představách lidí prostředkem ke zvětšení majetku. Oblíbené byly také pokrmy z hub. Byl to především houbovec neboli kuba. Houby byly totiž považovány za ochranný prostředek před nemocemi.
Štědrovečerní večeře byla také spojena s řadou obyčejů. Například se ovíjely nohy stolu řetězem, aby rodina držela pohromadě. Hospodář někdy položil pod stůl sekeru a když se lidé během večeře dotkli ostří sekery nohou, měli být po celý další rok zdraví.
Výstava Betlémů
Při návštěvě Vánočního Betléma nemohla samozřejmě chybět výstava betlémů, která na nás čekala při návštěvě posledního stavení. Od konce 18. století a především v 19. století se v mnoha vesnických domácnostech chystal betlém. Ve světnicích mu patřilo čestné místo. Pro umístění velkých betlémů však bylo často potřeba, aby se obyvatelé uskrovnili a betlém umístili na úkor svého pohodlí, například na desky položené přes čela postelí. Menší figurky se zapichovaly do mechu za okna, takže je mohli obdivovat kolemjdoucí. Na závěr prohlídky jsme mohli vidět i betlém pašijový, který vyřezali a polychromii provedli Jaroslav a Hynek Schusterovi z Přibyslavi v 70. a 80. letech 20. století. Zajímalo nás, proč se nazývá pašijový. Všimli jsme si, že ve třetím patře betléma byly zpodobněny velikonoční události v Jeruzalémě od poslední večeře přes výslech u Piláta ukřižování a celý betlém je zakončen nanebevzetím Pána Ježíše. Prohlédli jsme si nejrůznější druhy betlémů: vyřezávaný, betlém zhotovený ze slámy nebo z kukuřičného šustí. Za okny jsme viděli drobné figurky zapíchnuté do mechu. Samozřejmě nejdelší čas jsme strávili před betlémem mechanickým, který představoval stavby z Nového Města nad Metují a pohybující se figurky představovaly lidi při každodenních činnostech.
Betlém Vánoční můžete v Hlinsku navštívit jen do 7. ledna, ale návštěva Betléma v Hlinsku nabízí zajímavý program po celý rok. Kromě obydlí řemeslníků zde naleznete například obchod s hudebními nástroji, restauraci U Huberta. Dokonce se můžete přímo v areálu ubytovat v jedné z chalup v Penzionu Betlém .
Expozice vesnických masopustních masek a obchůzek z Hlinecka
V další z chalup naleznete Expozici vesnických masopustních masek a obchůzek z Hlinecka. Není divu, Masopustní masky a obchůzky v obcích Hamry, Studnice, Voltová a ve městě Hlinsku jsou od roku 2010 zapsány na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.
Vyřezávané dřevěné sochy postav Masopustnícho průvodu můžete vidět na protějším břehu řeky Chrudimky.
Další program v roce 2024
Rozloučení s Masopustem
V úterý 13. února se v Betlémě koná rozloučení s Masopustem. Dopoledne děti z hlineckých škol projdou v maskách městem a odpoledne se koná masopustní obchůzka v areálu památkové rezervace Betlém.
Velikonoce na Betlémě
Od 19. března do 14. dubna potom jsou připraveny komentované prohlídky vztahující se k velikonočním obyčejům Velikonoce na Betlémě.
Betlémské léto
V průběhu července a srpna jsou v úterý a v sobotu připraveny workshopy z dílny Muzea v přírodě Vysočina a s lidovými řemeslníky
Betlém Vánoční
Nahlédnout do vánočně vyzdobených interiérů s atmosférou vánočních svátků v minulosti můžete opět od 11. prosince 2024 do 12. ledna 2025.
Více informací naleznete ZDE
Foto: Cysnews
Betlém Hlinsko
Betlém je částí města Hlinsko. Jedná se o vesnickou památkovou rezervaci lidové architektury, situovanou v sousedství jádra města, na pravém břehu řeky Chrudimky. Objekty jsou v majetku České republiky a jejich správu a zpřístupnění veřejnosti zajišťuje Národní památkový ústav.
Roubené domky začali stavět drobní řemeslníci od poloviny 18. století. Obyvatelstvo se zabývalo především hrnčířskou výrobou, koncem 19. století pak převládlo tkalcovství. Od první třetiny 20. století zde získávali obydlí především tovární dělníci. Díky souhře historických souvislostí si tato část města udržela původní výstavbu a urbanistickou strukturu až do 80. let 20. století.
Úsilím pracovníků státní památkové péče a s pomocí několika dalších nadšenců se v roce 1987 podařilo prosadit záchranu aspoň části staveb. Od roku 1989 je Betlém spravován v rámci Souboru lidových staveb Vysočina. V roce 1993 mohly být veřejnosti zpřístupněny první objekty. Roku 1995 získala část Betléma status památkové rezervace. Oprava celého komplexu byla završena v roce 2012.
Domky se sedlovou střechou jsou převážně roubené. Vyzdívaly se jen části u pece. Interiér má běžné členění. V průčelní části je prostorná světnice, za kterou následuje síň s černou kuchyní a komora. Připojen mohl být i chlívek nebo malá stodola.
Zpřístupněné roubené domky návštěvníkům nabízejí prohlídku obydlí a dílny tkalce, hračkáře, ševce, pilníkáře i dělníka z továrny.
Část expozice je věnována tradičním masopustním obchůzkám s maskami z Hlinecka, které jsou zařazeny na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zdroj: Wikipedie
