Přijďte si vypít šálek kačinského čaje.
Termín konání:
28. 10. 2018, 11:00–17:00
V neděli 28. 10. 2018 od 11 do 17 hodin. K výbornému čaji budou připraveny různé dobroty, cukrovinky, štrůdl… Prohlídky zámku Vám zpestří hraběnka Sidonie.
Kačinský čaj z 23 bylin
(11:00 – 17:00)
Z deníků hraběnky Marie Sidonie víme, jak důležité byly v její době bylinky nejen v léčitelství, ale také v kuchyni. Návštěvníci budou moci ochutnat čaje ze směsí vytvořených zámeckými zahradníky, především z rostlin z kačinské bylinkové zahrady a parku. K čaji budou připraveny dobroty, vstupní halu zámku provoní nejen bylinky, ale i cukrovinky z kdoulové marmelády, tradiční štrůdl a mnohé další. K tomu budeme sladit jediným zámeckým medem v České republice, který včely vyrobily přímo v zámku. Jejich úl je umístěn na výstavě Království včel.
Více informací naleznete ZDE
Zámek Kačina
patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Česku. Nachází se v katastru obce Svatý Mikuláš, severovýchodně od Kutné Hory.
Zámecká budova na půdorysu otevřené podkovy se nachází na rozsáhlém prostranství parku navrženého roku 1789 vídeňským botanikem Nikolausem Josephem von Jacquin ve volné krajině při obci Sv. Mikuláš.
Střední část tvoří dvoupodlažní budova s klasickým portikem o šesti sloupech s tympanonem. Na ni na obou koncích navazují přízemní obytná stavení na obloukovitém půdorysu se sloupovým ochozem, zakončená patrovými budovami knihovny a divadla. Ve střední části je kruhová bývalá kaple s lucernou a taneční sál. Celá stavba podélně měří 227 m. Na sochařské výzdobě se podíleli A. Schrott a Václav Prachner.
Zámek, zvaný dříve také „Husa“, dal postavit nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Jan Rudolf Chotek z Chotkova na novodvorském panství, které již roku 1764 zakoupil Jan Karel Chotek. Starší novodvorský zámek v obci i přes celkové rozsáhlé úpravy nevyhovoval potřebám sídla, proto zde hrabě Chotek ponechal pouze správu panství a nechal vystavět nový sídelní zámek. Výstavba probíhala v letech 1802-1822 podle plánů drážďanského architekta Ch. F. Schurichta. Stavbu realizoval pražský architekt Jiří Fischer.
Roku 1911 zemřel poslední člen zdejší větve Chotků a zámek s panstvím přešel do vlastnictví dědiců z rodu Thun-Hohenštejnů, konkrétně synovce posledního Chotka, Quida z Thun-Hohenštejna.
Po válce byl majetek znárodněn a od roku 1950 jej využívá Národní zemědělské muzeum.
Zdroj: Wikipedie
