První dva srpnové víkendy se uskuteční jízdy historickým vlakem do Netolic, Českých Velenic a Třeboně. V čele vlaku pojede parní lokomotiva 354.195
V čele vlaku pojede parní lokomotiva 354.195 zvaná Všudybylka.
Termíny parních jízd
4. srpna 2018 (sobota) – Lázeňská Třeboň
11. srpna 2018 (sobota) – Suchdolská pouť, Čochtanova Třeboň, Myslivecká Třeboň, Festival dechových hudeb v Lomnici
12. srpna 2018 (neděle) – Čochtanova Třeboň
Jízdní řád
| Vlak | 28451 | 28455 | 28457 | 28453 |
| Stanice | a | b | b | c |
| Veselí nad Lužnicí | 9:50 | 16:32 | ||
| Vlkov nad Lužnicí | 9:57 | 16:39 | ||
| Frahelž | 10:02 | 16:44 | ||
| Lomnice nad Lužnicí | 10:06 | 16:48 | ||
| Lomnice nad Lužnicí | 10:10 | 16:49 | ||
| Lužnice | 10:16 | 16:55 | ||
| Třeboň | 10:21 | 15:20 | 17:00 | |
| Třeboň | 10:24 | 15:24 | 14:13 | |
| Třeboň lázně | 10:27 | 14:16 | ||
| Třeboň lázně | 10:28 | 14:17 | ||
| Majdalena zastávka | 10:37 | 14:26 | ||
| Majdalena | 10:40 | 14:29 | ||
| Majdalena | 10:41 | 14:30 | ||
| Suchdol nad Lužnicí | 10:47 | 14:36 | ||
| Suchdol nad Lužnicí | 11:07 | 14:38 | ||
| Suchdol n. Luž. zast. | 11:09 | 14:40 | ||
| Suchdol n. Luž. zast. | 11:10 | 14:59 | ||
| Hrdlořezy | 11:14 | 15:03 | ||
| Dvory nad Lužnicí | 11:19 | 15:07 | ||
| Nová Ves nad Lužnicí | 11:25 | 15:13 | ||
| Nová Ves nad Lužnicí | 11:27 | 15:14 | ||
| České Velenice | 11:33 | 15:20 | ||
| Vlak | 28450 | 28452 | 28454 | 28456 |
| Stanice | a | a | b | c |
| České Velenice | 12:23 | 15:45 | ||
| Nová Ves n. Luž. | 12:29 | 15:51 | ||
| Nová Ves n. Luž. | 12:32 | 15:52 | ||
| Dvory nad Lužnicí | 12:38 | 15:59 | ||
| Hrdlořezy | 12:42 | 16:03 | ||
| Suchdol n. L. zast. | 12:45 | 16:06 | ||
| Suchdol n. L. zast. | 12:48 | 16:09 | ||
| Suchdol nad Lužnicí | 12:50 | 16:11 | ||
| Suchdol nad Lužnicí | 13:20 | 16:32 | ||
| Majdalena | 13:26 | 16:38 | ||
| Majdalena | 13:27 | 16:39 | ||
| Majdalena zastávka | 13:31 | 16:43 | ||
| Třeboň lázně | 13:39 | 16:51 | ||
| Třeboň lázně | 13:40 | 15:29 | 16:52 | |
| Třeboň | 13:43 | 15:31 | 16:55 | |
| Třeboň | 8:50 | 15:36 | ||
| Lužnice | 8:56 | 15:42 | ||
| Lomnice nad Lužnicí | 9:01 | 15:47 | ||
| Lomnice nad Lužnicí | 9:02 | 15:50 | ||
| Frahelž | 9:07 | 15:55 | ||
| Vlkov nad Lužnicí | 9:12 | 16:00 | ||
| Veselí nad Lužnicí | 9:18 | 16:06 | ||
| a – jede 4., 5., 11. a 12. srpna 2018 (sobota a neděle) | ||||
| b – jede 4. a 5. srpna 2018 (sobota a neděle) a 12. srpna 2018 (neděle) | ||||
| c – jede 11. srpna 2018 (sobota) | ||||
Více informací naleznete ZDE
Třeboň
Třeboň (německy Wittingau, tj. „Wittingův či Vítkův Luh“, latinsky Trebonis) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 22 km východně od Českých Budějovic, v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk. Je lázeňským a rekreačním městem, městskou památkovou rezervací a střediskem CHKO Třeboňsko.
Název Třeboň pochází nejpravděpodobněji ze slova tříbit či třebit, které znamená šlechtit, zlepšovat či zdokonalovat (viz význam slova vytříbený). Tříbila se zde půda po vykácených stromech. Téměř celé Třeboňsko bylo původně zalesněné a podmáčené (lužní lesy), od počátků osídlení se zde těžily a zpracovávaly stromy; krajina resp. půda se tříbila/třebila pro hospodářské využití. Obdobně získala jména obce Třebonín, Třebíč, Třebová, Třebichovice, Třebušín apod. (některé zdroje uvádějí význam slova třebit jako kácet či ničit les).
Počátky města sahají do poloviny 12. století, kdy v místě vznikl dvorec a poté osada. Kolem roku 1280 je připomínán farní kostel je v Třeboni (Witingenowe). Statut města Třeboň získala v roce 1341 a v letech 1376 a 1378 tzv. právo měst královských a výsadu na dovoz soli.
V polovině 19. století učitel Václav Hucek a jeho dcera Berta zde při rašeliništi založili první slatinné lázně v těsné blízkosti Zlaté stoky. Prezident republiky T.G. Masaryk navštívil město oficiálně dvakrát, v roce 1919 a 1925.
Od poloviny 19. století se Třeboň rozvíjela jako plnohodnotné okresní město, tj. sídlo politického i soudního okresu. Roku 1960 byl ale při celostátní reorganizaci státní správy třeboňský okres zrušen a městu udělen lázeňský statut.
Zdroj: Wikipedie
