V neděli zemřela česká běžkyně Helena Fuchsová, členka stříbrné štafety na 4 x 400 metrů z halového MS v roce 1995. Proslavila se především na tratích 400 a 800 metrů.
Na facebooku se včera v noci objevila neuvěřitelná zpráva, kterou napsala rodina bývalé vynikající běžkyně na facebookový účet.:
S obrovskou bolestí v srdcích oznamujeme všem přátelům a známým, že nás dnes (14.3.2021) navždy opustila naše milovaná Helenka.
Odešla tiše, ve spánku, po prohraném boji se zákeřnou nemocí, překážkou, kterou jako jedinou ve svém životě nedokázala zdolat.
Prosím, vzpomeňte s námi a uctěte její památku tichou vzpomínkou.
Zarmoucený manžel s rodinou a její nejbližší
Helena Fuchsová, rozená Dziurová
Helena Fuchsová, rozená Dziurová, se narodila 3. června 1965 v Táboře, její rodiče bydlí v nedaleké Plané nad Lužnicí, otec pochází z východního Slovenska. Díky tomu, že v blízkosti jejich bydliště se nacházel les, neměla malá Helena nikdy nouzi o pohyb a sportovní vyžití. Odmalička rozvíjela svou zálibu v běhání, ale i v ostatních sportech, bavil ji například fotbal či hokej. V Plané nad Lužnicí také začala chodit na základní školu, kde zůstala až do páté třídy. Poté byla vybrána do sportovní školy v Táboře, v níž setrvala až do deváté třídy.
Po ukončení základní školy Helena přešla na učiliště spojů do Plzně. Tam se však atletice příliš věnovat nemohla z časových důvodů, vycházky byly povoleny jen jednou týdně. Přesto občas zaběhla do Štruncových sadů a někdy se dostala i na trénink k Ončovi Krásnému. Po úspěšném absolvování závěrečných zkoušek se vrátila do Tábora, kde nastoupila do zaměstnání. Naštěstí pro českou atletiku měla po práci dostatek času na pořádný trénink. Na táborském stadionu se Helena připravovala pod vedením Jiřího Nouska a brzy se dostala na hostování do Sparty. Vytvořila si tehdy solidní osobní rekord na 400 m (53.59).
V roce 1987 přešla do střediska vrcholového sportu Sparty v Praze. Helenin běžný den se tehdy skládal ze šestihodinové pracovní doby a následného tréninku.
„Na starosti mě měl pan Caha, který mi udílel tréninkové rady a sestavoval program až do roku 1989. Tehdy se začala rušit střediska vrcholového sportu a já jsem si tak musela hledat ubytování v podnájmech a chodit do práce,“ vzpomíná Helena. V roce 1990 požádala trenéra Ladislava Kárského, zda by u něj nemohla trénovat. Řekl, že to s ní zkusí a byla z toho spolupráce prakticky až do konce kariéry.
První velká medaile
Svou první velkou medaili, stříbrnou, získala v roce 1995 na halovém mistrovství světa v Barceloně ve štafetě. Od dva roky později už na stejné akci v Paříži vydřela individuální bronz. Úspěšný rok 1997 završila skvělým šestým místem na mistrovství světa v Aténách.
Za největší zlom v kariéře však považovala halový šampionát o dva roky později, z něhož si odvezla bronzovou medaili. Nejúspěšnější sezona pak přišla v roce 1998. Helena obsadila 3. místo na HME ve Valencii časem 51,22. Na halovém Grand prix v konkurenci nejlepších světových závodnic skončila druhá a v Lievin si zaběhla osobní rekord 50,99, který znamenal 4. místo ve světových tabulkách. Další osobní maximum přišlo při vrcholu letní sezony, na ME v Budapešti. Helena se blýskla stříbrnou medailí výkonem 50,21. Na sklonku mimořádné sezony startovala ve Světovém atletickém finále v Moskvě a v dresu Evropy nastoupila na Světovém poháru v Johannesburgu.
V olympijském roce 2000 se Helena radovala z bronzu na evropském šampionátu pod střechou, stále ještě na 400 metrů. Na olympiádu v Sydney jsem se připravovala na 400 m, ale byla mi zjištěna mononukleóza. Doktoři jí zakázali startovat na OH. Neposlechla je a její trenér povídá – víš 400 metrů a 4 běhy nevydržíš, ale pokusíš se běžet 800 m tam je jeden den volna, a to bys mohla na semifinále zvládnout. Adaptace na 800 metrů proběhla zdařile a v Austrálii doběhla ve finále na pátém místě v osobním rekordu. Půl roku na to se na půlce prosadila i medailově, na halovém světovém šampionátu v Lisabonu a získala bronz. V dalších letech měla oslabenou imunitu a nedokázala jsem se již vrátit. Dlouhou a bohatou atletickou kariéru ukončila v roce 2004.
Kondiční trenérka, masérka
Po skončení kariéry studovala Palestru a FTVS, absolvovala kurzy v oboru masér, sportovně kondiční specialista, semináře čínské medicíny. Jako kondiční trenér byla v roce 2005 u vítězství HC Sparty Praha v play off. V letech 2005 až 2010 kondičně připravovala hokejisty Slavie Praha. V dalších letech děti různých hokejových, házenkářských, triatlonových přípravek.
Jako masérce a cvičitelce prošlo pod rukama řada vrcholových sportovců – atletů, hokejistů, tenistů např. Martin Ručínský, Roman Červenka, Věra Cechlová, Zuzana Hejnová, volejbalistky z Olympu Praha, házenkářky z HC Slavia, na MS v hokeji 2015 a 2017 rozhodčí.
„MS V HOKEJI PRAHA 2015 – byla jsem vybrána masírovat hokejové rozhodčí na tomto šampionátu – děkuji za to mezinárodnímu i Českému hokejovému svazu a děkuji za příležitost, tato zkušenost byla neskutečná. 16 dní jsem strávila s 30 rozhodčími z celého světa,“ napsala na své facebookové stránce Helena Fuchsová.
Mezi její klienty patřily i hvězdy showbusinessu: Mahulena Bočanová, Zora Jandová, herci z filmu Mission impossible 4, Child 44, …
Sama relaxovala v posledních letech u malování obrazů.
Svůj smutek v pondělí na sociálních sítích vyjádřila také tenistka Kateřina Siniaková, která s Fuchsovou v minulosti rovněž spolupracovala.
„Mám obrovskou bolest v srdci – ztratila jsem nejenom Kondiční trenérku, ale především kamarádku a člověka, který to nikdy nevzdával a vždy mi říkal pravdu do očí. Děkuji za vše, co jsi mě naučila, stala jsem se díky Tobě lepším člověkem. Budeš mi moc chybět,“ napsala aktuálně 69. tenistka světa na Facebook.
Čest její památce.
Fotografie: facebook Heleny Fuchsové
