Vydali jsme se vlakem do městečka Davle, kde měl zastávku nostalgický parní vlak během své jízdy Parním vlakem do Posázaví. Davle leží na soutoku Vltavy a Sázavy a je oblíbeným místem vodáků, a turistů, neboť odtud vede pobřežní vltavsko-sázavská červená turistická značená trasa č. 0001 od Vraného, dále podél železniční tratě a proti toku Sázavy k Pikovicím. Žlutě značená trasa č. 6075 směrem na Chlomek a Petrov a k Jílovému; po podobné trase vede cyklotrasa č. 19 .
Parním vlakem do Posázaví – jízda nostalgického parního vlaku
Čekání na příjezd parního vlaku v poměrně chladném dubnovém počasí jsme si zpříjemnili v malé restauraci na nádraží jejíž název Restaurace Remagen připomíná film, který se v Davli natáčel v roce 1968. Zde je možné se zahřát čajem a kávou, osvěžit se pivem a v nabídce je i něco na zahnání hladu. Překvapilo nás, že zde akceptují platby kartou. Zaslechly jsme houkání parní lokomotivy a nostalgický vlak již přijížděl do stanice. Jeho zastávka na trase byla přizpůsobena době, po kterou lokomotiva doplnila vodu. Po jeho odjezdu jsme se vydali do městečka. Naše cesta vedla přes Starý davelský most, který ve filmu představoval most u Remagenu a dnes zůstaly jeho mohutné ocelové oblouky avšak slouží již pouze jako lávka pro pěší.
Přecházeli jsme na druhý břeh řeky po zmíněné lávce a na Vltavě nás zaujala plující dlouhá výletní loď. Měli jsme štěstí, že jsme viděli největší kabinovou říční loď „Elbe Princesse“ její délka je 95 metrů a šířka 10,5 metru. Na této hotelové lodi jsou místo lodního šroubu dvě kolesa, díky čemuž může plout i za nízkého vodního stavu.
Taverna Thessaloniky – řecká gastronomie nedaleko Prahy
Prošli jsme ulicí Na náměstí ke Kapli Navštívení Panny Marie z roku 1897.Odtud jsme se vydali kolem základní školy do ulice Vltavské, kde jsme se rozhodli poobědvat v řecké restauraci Taverna Thessaloniki. Restaurace se zaměřuje na řecké speciality, ryby, dary moře, a nabízí bohatý výběr řeckých vín. V létě je příjemné posezení na terase s výhledem na Vltavu, kde můžete sledovat třeba přípravu gyrosu. My jsme se usadili ve vnitřních prostorách taverny, které jsou velmi útulné, ale prostor není příliš velký, proto je vhodné si předem místo rezervovat. Obsluha je příjemná a ochotná . V nabídce je mnoho studených předkrmů, mořských, masových , sýrových i zeleninových předkrmů , salátů i teplých předkrmů. My jsme si vybrali ze speciálního menu jehněčí žebra a ze stálého jídelního lístku kalamari gemisto – kalamáry plněné sýrem fetou, rajčaty a paprikou. Obě jídla byla velmi chutná a řecké víno s příchutí pryskyřice Retsina malamatina bylo velmi dobrou volbou. Překvapením bylo, že jsme si mohli koupit i různé speciality a suroviny pro pokrmy řecké kuchyně ze speciální nabídky včetně několika typů dárkových balíčků. Dozvěděli jsme se, že na zítřek budou pro hosty připraveny speciality na grilu, který se nachází přímo na terase restaurace. O tom, že tady chutnalo nejen nám nás přesvědčila řada ocenění Grand Restaurant.
Více naleznete ZDE
Naučná stezka Střed Čech
Po chutném obědě následovala procházka po městě. Od základní školy jsme došli na nábřeží, kde začíná naučná stezka Střed Čech . Z nábřeží jsou dobře vidět oba železniční tunely na trati Posázavského pacifiku. Jednotlivá zastavení naučné stezky přinášejí řadu zajímavých informací z historie obce. Naučná stezka nás provedla k silničnímu mostu Vltavanů z roku 1991 a odtud k vyhlídkovému altánu v ulici Sázavské odkud se nám naskytl nádherný výhled na městečko i na Vltavu.
Historie Davle
První zmínka o obci Davli je spojována se založením benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele, který založil v roce 999 na vltavském ostrově sv. Kiliána (před soutokem se Sázavou) český kníže Boleslav II. Přestože je osada pravděpodobně staršího původu než klášter, ke kterému náležela jako jedna z 31 osad a vsí, bere se rok 999 za rok, kdy lze poprvé historicky prokázat její existenci. V bule papeže Klimenta V. z roku 1310 se o Davli hovoří jako o městysi. Davle již od středověku měla znak a trhové právo. Význam vyplynul přirozeně z polohy místa u důležitých vodních cest, podél kterých vedly i pozemní stezky.
Klášter byl roku 1517 opuštěn. V kraji byla rozvinuta řemesla, například hrnčířství, kovářství, sedlářství a obuvnictví. V druhé polovině 13. století se v okolí soutoku těžilo zlato. Obec byla i významným bodem pro voroplavbu i jinou vodní dopravu na obou řekách. V roce 1848 byla obec součástí panství Slapy a Davle a patřila k Berounskému kraji.
Od roku 1900 vede do Davle železnice. Od roku 1905 je v Davli most, v letech 1906–1909 byl zregulován tok Zahořanského potoka, který se do Vltavy zprava vlévá v osadě Libřice, přičemž v rámci prevence půdní eroze byly zalesněny okolní svahy.
V létě roku 1968 se v Davli natáčely scény k filmu Most u Remagenu. Remagenský most byl ve filmu představován starým davelským mostem.
Zdroj: Wikipedie
Foto: JB Cysnews
Parním vlakem Posázavím aneb S nostalgií po legendární trati
