Zastavili jsme se v severočeských lázních Teplice, abychom zjistili, proč se tomuto městu říkalo Malá Paříž.
Procházka lázeňským městem
Zaparkovali jsme poblíž hotelu U Kozičky, v jehož areálu nás zaujal zajímavý vodopád.
Prošli jsme parkem u Dolního rybníka, ve kterém stojí velká socha skladatele W. A. Mozarta. Ptačí schody v sousedství restaurace U věžičky nás dovedly na nádvoří teplického zámku . Zde jsme si prohlédli základy románské basiliky včetně dochované krypty. Tato basilika byla součástí kláštera založeného ve 12. století. V sousedství kostela Sv. Jana Křtitele upoutal naši pozornost dům se dvěma věžičkami. Říká se mu Kolostujovy věžičky. Jedná se o renesanční lusthaus, neboli zahradní kratochvílný pavilon, který byl postaven roku 1600 stavitelem Radslavem Vchynským. Po tomto staviteli se mu také občas říká Radslavovy věžičky. Stavebním průzkumem na konci 19. století bylo zjištěno jejich založení na starší stavbě, dokonce snad i opevnění románského kláštera. Až do r. 1946 byly bytem pro zámeckého kaplana, dnes je zde umístěna stylová restaurace.
Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek. Později zde postavili tvrz, kterou v několika etapách přestavěli na klasicistní zámek. V 18. století přistavěli zámecké divadlo, pro které napsal J. W. Goethe krátkou hru „Sázka“. Dnes v zámku sídlí Regionální muzeum. V těsné blízkosti zámku se vypíná bílá věž Pravoslavného chrámu Povýšení sv. Kříže. Je to původně zámecká kaple , romanticky zgotizovaná. Od roku 1950 slouží jako pravoslavný kostel. V boční severní věži se nachází zvon z roku 1477 a litinový zvon z bochumských oceláren. V západním okně věže v témže patře je zavěšen také zvonovinový hodinový cymbál.
Došli jme na Zámecké náměstí, kterému dominuje Sloup Nejsvětější Trojice. Za ním se nachází Hotel Prince de Ligne. V tomto hotelu je umístěna dobíjecí stanice, takže na požádání v recepci si zde můžete dobít elektromobil.
Lázně, prameny, fontány a příjemné parky
Ze Zámeckého náměstí jsme se vydali Lázeňskou ulicí kolem Lázeňského centra Pelikán. Naleznete zde Turistické informační středisko. Lázeňská ulice nás dovedla k lázeňskému domu Beethoven., připomínající pobyt tohoto významného hudebního skladatele. Prošli jsme se po parku se zajímavou fontánou Beethoven a směřovali jsme k Mírovému náměstí a došli jsme do OC Galerie Teplice. I zde je v podzemním parkovišti možnost dobití elektromobilu. Protože nám již vyhládlo, zastavili jsme se zde pro oběd, který v parku na čerstvém vzduchu opravdu přišel k chuti. V parku nás zaujala Kolostujova kašna vytvořená v roce 1862 k příležitosti 1100. výročí objevení pramenů v Teplicích. Jedná se o pseudorománské dílo Ing. Adolfa Siegmunda. Když jsme procházeli lázeňskou kolonádou, představovali jsme si jak v těchto místech probíhá defilé manekýnek v rámci velké kulturní a společenské události Czech Fashion Week.
Poblíž Krušnohorského divadla tryská další fontána v Rozáriu. Během cesty parkem naši pozornost upoutala fontána Pampeliška, připomínající odkvetlou pampelišku s chmýřím. Dostali jsme se k Císařským lázním, před kterými osvěžuje vzduch Skleněná kašna. Tento impozantní lázeňský dům z roku 1845 patří k nejcennějším stavbám Teplic. Jméno odkazuje na návštěvy císaře Františka Josefa I. i řady dalších vladařů, kteří si zde doslova podávali dveře.
Z Laubeho náměstí jsme pokračovali k Havlíčkovým sadům. Zde nás zaujal Památník holocaustu. Byl odhalen r. 1994 v prostoru sadu původně patřícímu k budově velké synagogy, kterou v březnu 1939 nacisté vypálili a zničili. Památník je jednak upomínkou na tuto významnou teplickou stavbu (bývala největší synagogou na území Československa) – tu evokují čtyři sloupy nesoucí kovovou kopuli s Davidovou hvězdou a reliéf s vyobrazením synagogy na pamětní desce. Nápis upomíná na zničenou synagogu a židovské oběti druhé světové války.
Pomalu jsme se vraceli parkem kolem fontány Beethoven k Dolnímu rybníku a k zaparkovanému autu. Po prohlídce města a odpočinkových procházkách v parcích byl našim dalším cílem hrad Osek (Rýzmburk), kde si hrdinové českého filmu Páni kluci dělili poklad.
Teplice
(německy Teplitz, dříve Teplitz-Schönau) jsou lázeňské statutární město v Ústeckém kraji. Dominantou města viditelnou zdaleka je Doubravská hora. Do druhé světové války se městu pro jeho vysokou kulturní úroveň i klasickou architekturu přezdívalo Malá Paříž.
Termální prameny zde byly podle Hájkovy kroniky objeveny roku 762, ale první důvěryhodná zmínka o části města Trnovany pochází z roku 1057. V blízkosti starší slovanské vesnice založila kolem roku 1160 královna Judita, manželka Vladislava II., klášter benediktinek. Po zhruba stovce let vzniká opevněné gotické město na obdélném půdoryse. Teplicemi procházela významná obchodní cesta do Saska.
Léčivé vlastnosti teplických pramenů byly známé už ve vrcholném středověku. Už ve Vincentiově zprávě o založení místního kláštera se uvádí, že byl založený ad aquas calidas, čili u teplých vod. Výběr zasvěcení kláštera svatému Janu Křtiteli byl dán i skutečností, že je tento světec patronem vody. Nadační listiny ze začátku 15. století dokládají existenci lázní v blízkosti klášterního kostela.
V 16. století se teplické lázně pozvolna dostávaly do povědomí za hranicemi Čech. Například Paracelsus je zařadil mezi deset nejvýznamnějších lázní v Evropě. Jejich rozkvět nastal po roce 1543. Hlavní pramen, dnes nazývaný Pravřídlo, se tehdy jmenoval Aukrop a ležel na předměstí poblíž Lázeňské brány.
Teplické lázně hostily v minulosti množství osobností, které se zapsaly jak do českých, tak i evropských dějin. Jedním z prvních známých návštěvníků v 17. století byl Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, jeden z aktéru defenestrace z 23. května 1618. Další významnou postavou, která v 17. století navštívila Teplice, byl učený jezuita Bohuslav Balbín. Pravidelnými lázeňskými hosty byli v 17.–19. století saští kurfiřti. Mezi evropské panovníky, kteří se v Teplicích léčili, patří mj. car Petr Veliký (1712). V roce 1764 zde pobývali budoucí císaři Josef II. a Leopold II., pravidelně sem v letech 1812–1839 zajížděl pruský král Fridrich Vilém III.. V roce 1804 zde absolvoval léčbu švédský král Gustav IV. V roce 1812 se v Teplicích během lázeňského pobytu poprvé setkal Ludwig van Beethoven s Johannem Wolfgangem Goethem. Pokud jde o příjezdy významných osobností kulturního života, prožívaly teplické lázně dobu největšího rozkvětu v 1. polovině 19. století. Z hudebníků – kromě zmíněného Beethovena – lázně navštívili mimo jiné Fryderik Chopin, Robert Schumann, Franz Schubert, Richard Wagner, Carl Maria von Weber, Josef Slavík, Václav Jan Tomášek, Vojtěch Jírovec či František Škroup. Rovněž mnozí představitelé národního obrození zde pobývali: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Václav Hanka, Josef Kajetán Tyl, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, František Ladislav Čelakovský, Pavel Josef Šafařík a další. Významní hosté do Teplic přijížděli i ve 2. polovině 19. století. Díky tomu se pro ně vžil název Malá Paříž.
Zdroj: Wikipedie
Foto: JB Cysnews
Více informací naleznete ZDE
