Česká republika má novou památku zapsanou na Seznam světového dědictví UNESCO. Je to Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu (Saudská Arábie). Památka je první na tomto seznamu UNESCO, která představuje krajinu s chmelnicemi a stavby spojené se zpracováním chmele a jeho obchodováním. Historické centrum s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním, bylo roku 2023 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Žatec – město chmele
Vydali jsme do města, které je známé především díky pěstování chmele. Pěstování chmele je rovněž inspirací pro každoroční chmelové slavnosti – tzv. Dočesná. Ve městě se nachází muzeum chmele, významný Chmelařský institut a sídla mnoha společností zabývajících se obchodem s touto komoditou. Žatecký chmel je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek (lupulin). Právě díky chmelu a Dočesné je Žatec známý v celém Česku. Na chmelové brigády jezdili studenti ze všech koutů České i Slovenské republiky. Ve městě sídlí Pivovar Žatec, jenž své pivo úspěšně vyváží do světa a pravidelně získává ocenění na degustacích v ČR, ale i ve světě. V červnu 2006 vyhrálo Žatecké pivo na Mezinárodním pivním festivalu v australském Sydney. Ve městě působí recesistické občanské sdružení Chrám chmele a piva, které pořádá slavnosti Chmelfest a snaží se o propagaci nejen Žatce jako města chmele, ale i celé chmelařské oblasti v okolí.
Zdroj: Wikipedie
Náměstí Svobody a návštěva infocentra
Není tedy divu, že řada míst, která jsme během našeho výletu navštívili je spojená právě s pěstováním a zpracováním chmele. Zaparkovali jsme na náměstí Svobody. Tomuto náměstí vévodí Sloup se sousoším Nejsvětější trojice. Dílo vzniklo v roce 1713 sestává se z šestiboké balustrády doplněné figurami světců a bohatě zdobeným sloupem, na jehož vrcholu je ztvárněna Nejsvětější Trojice. V čele náměstí nás zaujala budova radnice s radniční věží. Stavba gotického založení byla klasicistně přestavěna. První písemná zmínka o radnici se datuje do roku 1362. Budova je dnes sídlem Městského úřadu Žatec. V dolní části náměstí jsme se zastavili u Sloupu milénia, který zde byl postaven u příležitosti tisíciletého výročí založení města (1004-2004).
My jsme hned na začátku naší návštěvy zavítali do Infocentra na náměstí Svobody. Zde nás překvapilo, kolik zajímavých informací o historii města, o nejvýznamnějších památkách a událostech jsme se dozvěděli od dvou zaměstnanců info centra. V historickém centru města se nachází pět náměstí. Při návštěvě Žatce si můžete vybrat několik procházkových tras. Malý okruh zahrnuje Městskou radnici a věž, Sloup Nejsvětější Trojice, Hrob nejstaršího pivaře, Libočanskou branku, Kněžskou bránu, Žatecký pivovar, Muzeum pivovarnictví, Chrám Nanebevzevzetí Panny Marie, Bývalé gymnázium, které bylo přestavěno ze starého městského pivovaru, Sloup sv. Floriána, který byl vybudován na ochranu města před pohromami po velkém požáru roku 1738, Mederův dům, Židovskou synagogu, Nejmenší chmelničku na světě a Starou poštu. Projít tento okruh trvá zhruba 30 minut.
Pokud si vyberete střední okruh, navštívíte Chrám Chmele a Piva, Kostel sv. Víta, Husitskou baštu, Městské divadlo, Nerudovo náměstí, Smetanovo náměstí, Chmelařské náměstí, Křížovou vilu, Čeradickou bránu, Evangelický kostel, Regionální muzeum K. A. Polánka, Chmelařské muzeum, Renezanční sladovnu, Pražskou bránu a dům Adolfa Seiferta. Projít tuto trasu vám zabere přibližně 60 minut.
Velký procházkový okruh zahrnuje Chelčického náměstí, Hrázděný dům, Dům Ludwiga Engla, Kostel sv. Jakuba Většího, Kapucínský klášter, Základní školu, Gymnázium, Chmelařský institut, Kostel sv. Václava, Želený příhradový most a Bývalý pivovar Dreher. Pokud si zvolíte tuto procházkovou trasu, doporučuje se vyhradit si čas zhruba 100 minut.
Z výše uvedeného je patrné, že v Žatci je opravdu řada míst, která stojí za návštěvu. V info centru jsme se vybavili mapami, na cestu jsme se proti žízni vybavili lahví chmelové minerálky Hoppy a lahví piva ze sedmého schodu a opustili jsme turistické informační centrum. Pro naši vycházku jsme si vybrali z každého prohlídkového okruhu něco.
Nejmenší chmelnička na světě
Hned před Info centrem se nachází Nejmenší chmelnice na světě. Tato místní rarita stojí od roku 1967 v místech kostela Sv. kříže. Kostel nahradila v 18. století městská strážnice. Na jejím místě vznikl v roce 1882 pomník císaře Josefa II. Ten byl v roce 1919 stržen. Na prázdném místě byl v roce 1930 vztyčen bronzový lev – památník obětem I. Světové války.
Židovská synagoga
Z náměstí svobody jsme se vydali k Židovské synagoze. Jedná se o druhou největší synagogu v Čechách, kterou vybudoval stavitel Johann Staněk z financí židovské obce. V důsledku proběhlé Křišťálové noci v Německu byla synagoga v listopadu roku 1938 zapálena. Požár zničil vnitřní vybavení, ale stavba zůstala bez větších poškození, ovšem od té doby již nesloužila svému původnímu účelu. K budově synagogy přiléhá z jižní strany budova bývalé židovské školy, kde byl také byt rabína.
Mederův dům
Od Židovské synagogy jsme došli na náměstí 5. května, kde se nachází Mederův dům. Dům je v městských trhových knihách poprvé zmiňován již v roce 1564. Historie domu souvisí s řeznickým řemeslem provozovaným v této části města, ale také s tradicí spojenou s chmelem. Dům měl právo várečné. Na začátku 20. století přešel do držení rodiny Mederových. Už za 2. světové války velmi zchátral. Než v roce 2020 prošel rozsáhlou rekonstrukcí, patřil k nejzdevastovanějším památkám v Žatci. Od roku 2021 je přístupný veřejnosti. Mederův dům byl oceněný jako památka roku 2020 v kategorii Velké rekonstrukce.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie
Z náměstí 5. května jsme došli na Hošťálkovo náměstí. Zde jsme si mohli prohlédnout další dominantu města Chrám Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní chrám stojí v místech velké románské baziliky. Její zdivo se dochovalo v obou věžích. V letech 1340-1370 se na přestavbě kostela podílela známá huť Petra Parléře. Boční kaple Jana Nepomuckého byla přestavěna mezi lety 1724 – 1728. Většinu soch, které jsme mohli vidět kolem kostela vytvořil žatecký sochař Jan Karel Vetter.
Kněžská brána
Nedaleko kostela nás zaujala Kněžská brána. Je druhým dochovaným stupem do vnitřního města. Název jí dal již neexistující klášter minoritů. Jako protějšek Pražské brány zvané také Horní se nazývala i branou Dolní. Text na vnitřní straně brány napsal v latině dvorní básník císaře Rudolfa II. Karolides z Karlsperka.
Kruhové náměstí
Prošli jsme přes náměstí Svobody třídou Obránců míru na Kruhové náměstí. Zde jsme se zastavili u pomníku Edvarda Beneše a u Pomníku obětem 2. světové války. Třída Obránců Míru nás dovedla ke Kapucínskému klášteru.
Odpočinek v Kapucínské zahradě
Protože nám k našemu výletu přálo příjemné počasí dopřáli jsme si chvilku odpočinku v Kapucínské zahradě. Zde je možnost si posedět na lavičce, nebo se zastavit v minizoo s pávem, kozami nebo u voliéry s papoušky. Uprostřed zahrady se můžete osvěžit u Kašny chmelových rytířů, kde stéká voda po sloupu obaleným ratolestmi chmelu. Při procházce zahradou můžete vidět také pomník Jana ze Žatce nebo sochu žateckého patrona Boreše.
Chmelový maják
Po chvíli strávené v Kapucínské zahradějsme nemohli přehlédnout stavbu zvanou Chmelový maják, jejíž koruna je tvořena 7 chmelovými tyčemi. Je dominantou areálu chmelařských technických památek. Nahoru můžete vyjít po schodišti nebo výtahem s unikátní 3D projekcí. Chmelový maják je spojen s Chrámem chmele a piva. Z majáku se chodbou dostanete do labyrintu sestaveného z chmelových žoků umístěných ve starém skladu chmele. Chrám chmele a piva je turistický areál, který byl vybudován v letech 2009-2012 na místě bývalých chmelařských skladů. Připomíná tradici místní chmelařské oblasti.
Chrám chmele a piva
Areál je složen z Chmelového majáku, Labyrintu, Chmelového orloje, Restaurace a minipivovaru U Orloje, Dětské herny, Klášterní zahrady a Galerie Sladovna. V Chrámu chmele a piva jsme se zvážili na velké váze a hned jsme se na tabulce vedle ní dočetli do jaké kategorie podle klasifikace pivařů nás naše váha zařadila.
Navštívíte-li erbovní síň na konci Labyrintu, uvidíte erby 300 obcí spadajících do Žatecké chmelařské oblasti, kraje dávných Homolupulů. Prohlídku areálu Chrámu chmele a piva můžete zakončit v Restauraci minipivovaru U orloje.
Chmelový orloj
Cestou na náměstí Prokopa Malého jsme se zastavili u Chmelového orloje. Tento orloj je dalším světovým unikátem. Portál chmelového orloje představuje alegorii života. Hodinový kotouč je orámován dvanácti měsíci se znameními zvěrokruhu a vyobrazeními chmelařského roku. Každou celou hodinu se vám naskýtá podívaná na nezvyklé představení spojené d odbíjením věžních hodin. Obešli jsme budovu Chrámu chmele a piva a zastavili se u unikátní tramvajové zastávky, ke které vedly jen krátké koleje.
Chmelařské muzeum
Naproti této tramvajové zastávce se nachází velká budova Chmelařského muzea. Toto muzeum je největší expozicí svého druhu v Evropě. Představuje vývoj chmelařství od raného středověku do současnosti. Kuriozitou je hrnčířská pec ze 14. století objevená při stavebních úpravách. Chmelařské muzeum se nachází v prostorách bývalých balíren a skladů chmele.
Chmelařské náměstí
Další z náměstí, které naleznete v centru města se nazývá Chmelařské náměstí. V místech bývalé Známkovny chmele je dnes chmelařský zpracovatelský areál. Poblíž vrátnice byl roku 1932 vybudován památník s reliéfy významných chmelařů Teodora Zulegera, Josefa Fischera a dr. Hanse Damma.
Žatecký pivovar
Žatecký pivovar naleznete na Žižkově náměstí za Chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Pivovar zřejmě stojí na místech bývalého žateckého hradu. O významu místa svědčí, že zde roku 1099 strávili společné Vánoce český kníže Břetislav II. a pozdější polský kníže Boleslav III. Hrad, oddělený od města příkopem, zanikl počátkem 15. století. Jeho jedinou dochovanou součástí je tzv. Vodárenská věž. V roce 1419 zanikl i poblíž stojící minoritský klášter s kostelem sv. Petra. Teprve po roce 1751 zde vznikla kasárna a vedle nich i pivovar.
Restaurace Kapitán
Protože nám během procházky městech vyhládlo. Zastavili jsme se na oběd v restauraci hotelu Kapitán. Jak již název napovídá, interiér restaurace s modely lodí a obrazy moře připomínal přímořskou restauraci. Byli jsme spokojeni s příjemnou obsluhou i s velmi chutným jídlem. Objednali jsme si kachnu s knedlíkem a se zelím a filátko ze pstruha na másle s dušenou zeleninou.
Město Žatec nabízí řadu cílů, které jsme všechny nestihli navštívit a projít. Proto naše návštěva zde jistě nebyla poslední.
Žatecký poloraný červeňák
Žatecký poloraný červeňák je odrůda chmele otáčivého, pěstovaná v Žatecké chmelařské oblasti. Jedná se o nejznámější odrůdu chmele na světě. Vyšlechtil ji ing. Karel Osvald. Díky vyššímu obsahu beta-hořkých kyselin je výrazně aromatická a používá se především do piv plzeňského typu. Odrůda je náročná na pěstování a kvůli vysoké ceně ji pivovary používají málo, většinou pouze na závěrečné chmelení. V roce 2007 byl žatecký chmel (klony Lučan, Blato, Osvaldův klon 31, Osvaldův klon 72, Osvaldův klon 114, Siřem, Zlatan, Podlesák a Blšanka) zapsán do rejstříku chráněných označení původu.
Zdroj: Wikipedie
Foto: Cysnews
