Česká mše vánoční (J.J. Ryba), která se tradičně koná 26.12. v chrámu sv. Barbory letos nebude. Avšak záznam koncertu z minulých let můžete shlédnout 26.12.2020 na YouTube kanále USPS TYL Kutná Hora.
Pořadatel:
Učitelský smíšený pěvecký sbor
Více informací naleznete ZDE www.usps.kh.cz
Česká mše vánoční
také uváděná jako mše Hej mistře nebo lidově Rybovka, je česky psaná církevní skladba Jakuba Jana Ryby, který je též autor jejího textu. Přestože je stavěná stejně jako latinská hudební mše jedná se o pastorální hru aplikovanou na liturgii tradiční mše; příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Česká mše vánoční má ryze pastorální ráz, je zasazená do českého prostředí, pro svou prostotu i radostnou a svěží atmosféru byla a stále je srozumitelná a přístupná širokému obecenstvu.
Vznikla v roce prostřednictvím opisů se brzy rozšířila do celých českých zemí. Již od počátku vznikalo mnoho úprav, spočívajících ve změnách instrumentace, textu, melodie, popř. transpozicích do jiných tónin. Jelikož se do dnešních dnů nedochovala originální partitura, v současnosti hrané verze jsou sestaveny na základě kritických rozborů opisů.
Originální orchestrace: sólové hlasy a smíšený sbor, koncertantní flétna, 2 klarinety, 2 lesní rohy, trubka, dvoje housle, viola, kontrabas, tympány, koncertantní varhany.
Části České mše vánoční
Kyrie
Po úvodním „dialogu“ varhan a smyčců následuje dialog pastýřů: mladší (tenor) budí staršího mistra (bas) – „hej, mistře, vstaň bystře“, protože zaslechl libý zvuk – „slyším za horou tam zvuk, moldánkový jemný hluk“. Starší se po prvotní rozmrzelosti – „nu, nu proč mi nedáš v spaní pokoje?“ dohaduje o příčinách onoho zvuku – „co jest to, co jest za libé hraní?“, oba chtějí zjistit jeho původ – „zas to hučí, mile zvučí, pojďme tam se podívat“.
Gloria
Andělské hlasy (v úpravách soprán a alt, původně dva soprány) zvěstují narození Mesiáše – „pokoj lidu všemu pokornému, neb se narodil Spasitel“, budí další pastýře a radí jim, aby se mu šli poklonit do Betléma – „Vstaňte rychle, pastýřové srdce věrného, zanechte stád, pastuškové, srdce dobrého, pojďte k Betlému, městu svatému“. Rozespalý pastevecký mistr se rozhodne, že se půjde Ježíšovi poklonit se svými pomocníky – „Vzbudím svou chasu, aby tu krásu pozorovala a pak se mnou šla k Betlému jak jsem slyšel, z oblohy když hlas vyšel.“
Graduale
Také mladý pastýř zvěstuje lidem narození Krista a pobízí je, aby ho navštívili – „vstaňte s rychlostí, pojďte k Betlému, k Neviňátkovi dnes zrozenému“. Starší mistr pak řídí ostatní – „a ty, Jožko, jdi za horu, Janku svolej lidi v boru. Pozvi všecky dobré hudce, zpěváky a hodné trubce“
Credo
Celá společnost se chystá na cestu k Betlému – „Pospíchejme k Betlému,místu svatému“, kde se bude klanět Ježíšovi – „Bohu poděkujeme, za nám dané spasení skrz Ježíše zrození“.
Offertorium
Pastýři se v Betlémě klanějí Ježíšovi a přinášejí mu dary – „Tobě se zde klaníme, oběť svou zde činíme“. Mladší bratr se svými druhy Ježíškovi zahraje na přinesené hudební nástroje – „Nuže, bratři, zahrajeme, potom zase zazpíváme, ke cti toho Děťátka“.
Sanctus
Tato část se nejvíce blíží latinské předloze, lidé a andělé chválí Boha – „Nebe hlásej: ‚Svatý‘, obloha zněj: ‚Svatý‘ “.
Benedictus
Pastýři dále opěvují narozeného Spasitele – „oznamujem světu všemu, že již přišlo spasení skrz Kristovo zrození“.
Agnus
Pastýři se loučí s Ježíšem a žádají o jeho požehnání – „Tebe nyní žádáme, o pokoj Tě prosíme. Uděl nám všem pokoj svatý“.
Závěr
Slavnostní zakončení mše, všichni „s radostí, s plesáním, s veselostí, srdcem spokojeným“ oslavují narození Ježíše.
Zdroj: Wikipedie
