Divadlo Na Fidlovačce uvedlo divadelní adaptaci filmu Hoří, má panenko. Režisérem i autorem divadelní adaptace je Tomáš Svoboda. Česká hořká komedie Hoří, má panenko z roku 1967 je třetím celovečerním filmem Miloše Formana, jednoho z předních reprezentantů tzv. nové vlny českého filmu. Na snímku scenáristicky spolupracovali Ivan Passer a Jaroslav Papoušek. Kameramanem byl dnes světově proslulý Miroslav Ondříček. Scénář, dialogy a celé zpracování vychází ze skutečného zážitku autorů z hasičského plesu ve Vrchlabí, kterého se zúčastnili, aby našli ztracenou inspiraci při psaní scénáře pro zcela jiný film.
„Společně s Papouškem jsme odjeli do Krkonoš psát příběh o vojenském dezertérovi, který se ukrývá ve sklepení pražské Lucerny. Přijel za námi Ivan Passer, aby nám s tím pomohl, ale ani jemu se nepodařilo nás z toho mrtvého bodu vytáhnout. Rozhodli jsme se, že si musíme od scénáře odpočinout, a zašli jsme na bál, který tu sobotu večer pořádal místní požárnický sbor. Chtěli jsme jen koukat na lidi, trochu se opít, pokecat s holkama a prostě relaxovat. Ve Vrchlabí měli dobrovolný požárnický sbor a většina jeho členů pracovala přes den v místní továrně. Na bál se přišli bavit a něco si užít. Uspořádali soutěž o královnu krásy pro své tuctové dcery. Měli i tombolu. Pili a hádali se se svými ženami. A my na to koukali jako vyjevení. Celý příští den jsme s Ivanem Passerem a Papouškem nemluvili o ničem jiném než o předešlém večeru. V pondělí jsme své postřehy začali rozvíjet: co by se asi stalo, kdyby… A v úterý jsme začali psát scénář. Ten film se psal sám. Kdykoli se vynořil nějaký problém, rozjeli jsme se do Vrchlabí a pokecali s hasiči. Našli jsme totiž hospodu, kam chodili na pivo, hrát karty a biliár. Už nás znali a mluvili s námi otevřeně a za šest týdnů byla první verze scénáře Hoří, má panenko hotová,“ napsal ke vzniku scénáře Miloš Forman.
Herectví neherců a scény jako ukradená tombola či nepodařená volba královny krásy zůstávají výrazným symbolem atmosféry šedesátých let v Československu a obrazem tragikomické malosti doby.
Film vznikal v československo-italské koprodukci s účastí slavného italského producenta Carla Pontiho. Rozpočet ve výši 80 tisíc dolarů byl na české poměry velmi vysoký a mimo jiné umožnil natáčení v barvě. Pontimu se však nelíbil Formanův sarkastický tón, z projektu se stáhl a žádal své peníze od Československého státního filmu zpět, oficiálně kvůli nedodržení smlouvy. Objednal si prý film dlouhý 75 minut a obdržel film dlouhý jen 73 minut. Formanovi hrozilo soudní obvinění s možným desetiletým trestem za „poškozování socialistického majetku“. Situaci zachránil nákupem zahraničních práv francouzský producent Claude Berri. Uhradil tak Formanův dluh vůči Československému státnímu filmu a navíc zajistil promítání filmu po celém světě. V roce 1968 uzavíral Hoří, má panenko americký New York Film Festival. Na základě tohoto promítání byl snímek v témže roce nominován na Oscara.
Hoří, má panenko je především komedií o úpadku hodnot, hlouposti a aroganci. Sarkasmus scénáře je nelítostný, plný prázdných frází, lidských figurek, stereotypů, sobeckých starců, kteří drží moc nad světem, jehož pitoreskním obrazem je sál kulturního domu a celý průběh hasičského plesu. Ti, kteří mají zachraňovat životy, naprosto selhávají kvůli své necitlivosti a sobectví.
O hře
Režisér Svoboda tuto hru dělal před rokem v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Tam byly 2 orchestry a 60 herců na jevišti. Na Fidlovačce to inscenuje jinak. Do hry připsal dvojici moderátorů. Účinkuje 21 herců, herci propůjčují postavám své občanské jméno i své vlastní chování. Režisér vychází a navazuje na styl práce Miloše Formana, kde rozdíl mezi hercem a postavou prakticky neexistoval. Herci se tak chovají autenticky jako by byli na místě hasičů. Ve hře není titulní postava, hlavními postavami jsou členové sboru dobrovolných hasičů, kterým se v programu plesu vrší jeden trapas za druhým. Na jevišti se čepuje pivo a ochutnají ho i někteří diváci.
Divadlo připravilo pro diváky i další lákadlo.
Návštěvníci se mohou o přestávce či na konci představení vyfotografovat v hasičské uniformě s hasičskou sekyrkou i šiškou tlačenky. V městečku vypukne požár a hasiči nejsou schopni vyjet s hasičským vozem k požáru. Dědovi Somešovi shoří chalupa. Mezitím je část tomboly rozkradena, výbor nechá zhasnout světla a vyzve, aby lidé věci vrátili. Po rozsvícení nezbude z tomboly vůbec nic.
„Hlavní postavou dramatizace je ples. Ples jako kulturní rituál, jako obraz světa. Tento obraz rozehráváme po celém prostoru divadla, bez ohledu na hranice mezi diváky a herci. Důvod, proč převádět Formanův geniální příběh na jeviště právě nyní, vidím především v tom, že se kolem nás opět začíná prosazovat moc neschopných starců, že naše životy začínají opět ničit ti, kteří nás mají zachraňovat,” Tomáš Svoboda, autor divadelní adaptace a režisér inscenace.
„Závěrečný obraz inscenace zvýrazňuje myšlenku, že náš svět hoří, ale my se tváříme,že je všechno v pořádku,” dodává režisér.
Herecké obsazení:
- Předseda hasičského sboru Pavel Nový
- Hasič Zdeněk Zdeněk Maryška
- Hasič Ctirad Ctirad Götz
- Hasič Pavel Pavel Kikinčuk
- Hasič Michal Michal Zelenka
- Hasič Petr Petr Veselý
- Čestný předseda Jan Vlasák
- Hasič a konferenciér Martin Písařík
- Konferenciérka Vendula Vendula Příhodová
- Kandidátka královny krásy Vanda Vanda Chaloupková
- Kandidátka královny krásy Růžena Berenika Suchánková
- Kandidátka královny krásy Verunka Veronika Hanušová
- Kandidátka královny krásy Petra Petra Mošovská
- Kandidátka královny krásy Veronika Veronika Svojtková
- Eliška,matka Verunky Eliška Nezvalová
- Martina, matka hasiče Pavla Martina Šťastná
- Radka, královna krásy Radka Krninská
- Lukáš Lukáš Adam
- Petr Petr Kolman
- Martin Martin Überall
Hra trvá bez přestávky 1,5 hodiny. Herci jsou výborní prakticky všichni. Je vidět, že hrají s chutí a dobře se při tom sami baví. Režisér se trefil do obsazení, herci uplatnili svůj herecký naturel. Zejména parta hasičů: Pavel Nový, Zdeněk Maryška, Ctirad Götz, Pavel Kikinčuk, Michal Zelenka, Petr Veselý i jejich čestný předseda Jan Vlasák znamenitě ztělesňují své role. Musíme vyzdvihnout Vendulu Příhodovou jako moderátorku nejen v hrané roli ale i v krásném zpěvu. Zdařile ji sekunduje Martin Písařík.
Tvůrci inscenace
- Režisér Tomáš Svoboda je dramatik, scénárista, překladatel, divadelní a filmový režisér. V Divadle Na Fidlovačce je členem uměleckého vedení.
- Scéna: Nikola Tempír tvoří scénografie pro Národní divadlo, Národní divadlo Brno a další. Od roku 2012 působí jako pedagog na DAMU.
- Kostýmy: Markéta Kaplanová je také hlavní designerkou oděvní značky Lacl. Vystavovala na festivalu Pražské Qadriennale 2023.
- Hudba: Jiří Hájek vytvořil hudbu pro více než 30 inscenací.
- Pohybová spolupráce: Rostislav Šrom, absolvent taneční konzervatoře, působil jako choreograf v řadě divadel. V současnosti je provozním ředitelem v Divadle Na Fidlovačce.
- Asistentka režie: Lucie Lukešová
- Dramaturgie: Kateřina Jonášová
Závěrem musíme konstatovat, že představení je po všech stránkách vynikající-vše do sebe zapadá herecké výkony, hudba, scéna, kostýmy.
Jaromír Hampl
oto: DNF, J. Hampl
