Zaostřeno na dělbu přepravní práce

Taková data Brno získává pomocí opakujících se dotazníkových šetření Dělby přepravní práce, které zadává Odbor dopravy MMB. Na začátek si řekněme něco málo o metodě těchto opakovaných sociologických výzkumů: sběr dat byl realizován podle obdobné metodiky již šestkrát – nejnověji na přelomu léta a podzimu 2025. Předchozí vlny výzkumu proběhly v létě roku 2010, 2012, v zimě roku 2014 a na podzim roku 2019 a 2022. Základní populací jsou obyvatelé Brna ve věku 15 a více let (s trvalým pobytem v Brně nebo žijící v Brně velkou část roku) a dojíždějící do Brna (za prací nebo studiem). Sběr dat je uskutečněn pomocí dotazníkového šetření a na základě kvótního výběru – výběrový soubor je reprezentativní pro celé Brno, a to na úrovni pohlaví, věku, vzdělání a podle městské části v případě obyvatel Brna. U dojíždějících respondentů jsou stanoveny kvóty na pohlaví, věk a způsob dopravy do Brna, přičemž tyto kvóty odpovídají kvótám z předchozích vln výzkumu. Poměr rezidentů a dojíždějících je stanoven na 70 : 30.

Výzkum mobility v roce 2025

Počet respondentů v jednotlivých letech se pohybuje mírně nad hranicí jednoho tisíce respondentů, poslední výzkum v roce 2025 byl proveden na vzorku 1 021 respondentů. Otázky v dotazníku jsou vždy stejné, aby šlo porovnat výsledky v čase. Nově byly ale přidány otázky na nové způsoby přepravy (např. přepravní služby typu UBER a BOLT) a byly doplněny překážky cyklodopravy.

Indikátor rozložení dopravy v čase

Ukazatel Dělba přepravní práce je konstruován z otázek zaměřených na volbu dopravního prostředku a času, který je v daném prostředku stráven. Mapuje, jaký podíl z celkového objemu přepravy se odehrává v jednotlivých dopravních modech: veřejná hromadná doprava, individuální automobilová doprava (dále jen VHD, IAD), chůze atd. Zjednodušeně řečeno se jedná o indikátor, díky kterému jde dlouhodobě sledovat počet přepravených cestujících jednotlivými druhy dopravy. Dělba přepravní práce tak mj. napomáhá hodnotit úspěšnost či neúspěšnost zaváděných opatření. 

Jak se mění podíl dopravy v čase

Díky časové řadě jednotlivých výzkumů se dá podívat na vývoj ukazatele dělby přepravní práce v čase. V kontextu všech šetření, tedy od roku 2010, lze konstatovat, že chůze a různé kombinace IAD, VHD s kolem a koloběžkou vykazují dlouhodobě poměrně stabilní podíly. Naopak oproti letům 2010–2014 roste využívání kombinace IAD a VHD a klesá využívání veřejné hromadné dopravy samostatně, nicméně kvůli letošnímu mírnému nárůstu VHD to vypadá, že se trend jejího poklesu zpomalil. 

Jak lidé cestují do práce a školy

Zjištění zobrazená v grafu ukazují, že nejvíce osob při každodenní přepravě za zaměstnáním či studiem volí stále za způsob dopravy veřejnou hromadnou dopravu – jedná se o cca polovinu dotázaných. Výhradně automobilem či na motocyklu (IAD) denně cestuje třetina respondentů. Růst podílu IAD v posledních letech spíše stagnuje, respektive dramaticky nenarůstá, a to navzdory růstu počtu automobilů ve městě. Až za pár let uvidíme, zda tento trend potvrdí další vlna výzkumu.

Denní dojíždění v Brně

Za prací nebo studiem cestuje pravidelně po Brně 80 % dotázaných, což představuje návrat k předcovidovým vlnám šetření (nárůst o 17 p. b. oproti roku 2022). To je dáno z velké části změnami v organizaci práce i studia, jež byly v roce 2022 vyvolané pandemií covid-19 (např. home-office či tehdejší distanční výuka).

Struktura využívaných prostředků je pestrá: pěšky se chodí nejčastěji, automobil i tramvaj si drží vysokou četnost, autobus a vlak doplňují obraz kombinované městské i příměstské přepravy. 

Největší rozdíl od poslední vlny je častější využívání chůze, což může být způsobeno jak posunem ke zdravému životnímu stylu, tak větší pozorností věnované chůzi (wearables, počítání kroků, kampaně…).

Podíl času stráveného dopravou jednotlivými druhy přepravních prostředků se změnil minimálně. Průměrná doba přepravy se vrátila na předpandemické hodnoty.

Jak jsme na tom s možností jet autem?

Automobil má kdykoli k dispozici více než polovina dotázaných (53 %). Při cestách do práce či školy autem oproti minulé vlně výzkumu oslabilo samostatné cestování (61 % dotázaných jezdí v autě samostatně bez spolujezdce a pozorujeme tak pokles jízdy v jedné osobě o 14 p. b. oproti roku 2022). Necelá jedna třetina obvykle jezdí do práce ve dvou. Ve volném čase je typičtější cestování autem ve dvou (47 %), samostatně obvykle jezdí 11 %.

Kolo jako běžný dopravní prostředek?

Takto daleko v Brně na rozdíl od celé řady měst nejsme. Jízdní kolo má bez omezení k dispozici 43 % dotázaných (což je výrazný nárůst oproti roku 2022 – o 20 p. b.), dalších 7 % jej může využít občas. Cestování na kole vnímá většina těch, kteří jej mají k dispozici, především jako sportovní aktivitu (78 %).Výrazným důvodem pro využívání kola je i svoboda pohybu (37 %), kde byl ale oproti roku 2022 zaznamenán pokles tohoto důvodu (o 16 p. b.). Celkem 18 % responentů motivuje k jízdě úspora času a 13 % úspora peněz. Jízda na kole je stále spíše sezónní záležitostí, kdy pouze v sezóně jezdí 78 % respondentů disponujících kolem, navíc od roku 2022 vidíme pokles celoročně jezdících (– 10 p. b.). 

V případě zlepšení podmínek pro cyklisty by narostlo využívání jízdního kola především k rekreaci, méně k cestám do práce/školy. V takovém případě by kolo nejčastěji nahradilo veřejnou dopravu, pěší chůzi a také jízdu autem. U cest do práce/školy by při zlepšení podmínek pro cyklodopravu tak část lidí přesedla jak z VHD, tak i z IAD, takže dobře cílená opatření mohou snižovat tlak na tyto kapacitnější módy. To by podpořilo i celkovou dělbu přepravní práce, kde nyní dominuje VHD a IAD a „měkké“ módy tvoří jen menší část.

Sdílená kola a koloběžky? 

Jedná se o výrazný fenomén poslední doby. Z odpovědí respondentů plyne, že sdílení kol i sdílení koloběžek jsou dnes již velmi známé: pouze 13–14 % respondentů uvádí, že tyto formy dopravy vůbec nezná. Sdílená kola i koloběžky jsou prakticky stejně populární, využilo je 10 % respondentů a 1 % je využívá pravidelně. Od roku 2022 došlo k poklesu známosti a využívání obou služeb, u koloběžek je kvůli vyšším hodnotám známosti v roce 2022 pokles o něco větší. 

 

Bariéry cyklodopravy? 

Zásadní bariérou rozvoje cyklistické dopravy v Brně je podle dotázaných nepropojená síť cyklistických stezek a tras (26 %). Velký podíl respondentů označuje za problematické aspekty také časté křížení s komunikacemi a řekami (23 %) a neohleduplnost řidičů motorových vozidel (21 %). Náročnost terénu je problém pro 18 % odpovídajících.  
V letošním výzkumu bylo u této otázky přidáno více možností různorodých bariér, což znamená, že přidané odpovědi mohly ubrat podíly původním odpovědím. Přidány byly možnosti „problematické povrchy silnic“, „obava z krádeže kola“ a „parkování aut v ulicích”. Odpovědi „náročnost terénu“ a „časté křížení zatíženými komunikacemi“ byly rozděleny do vlastních položek. Srovnáme-li posun ve vnímání bariér rozvoje cyklodopravy v Brně mezi lety 2025, 2022 a 2019 s výše popsanými omezeními, hlavními vnímanými bariérami jsou nadále náročnost terénu, časté křížení se zatíženými komunikacemi, nepropojenost tras a neohleduplní řidiči vozidel. Nově přidané položky jsou spíše méně důležité a špatné ovzduší je okrajově vnímaná bariéra i nadále.

Jak jsme spokojení s dopravou ve městě Brně? 

Šest z deseti respondentů je velmi nebo spíše spokojeno s provozem a fungováním veřejné dopravy v Brně (61 %, což je o 16 p. b. méně než v roce 2022). Nejvíce respondentů je spokojeno se sítí pěších tras a průchodností městem a také s bezpečností v dopravních prostředcích ve dne (70 %), nicméně spokojenost výrazně klesá v případě večerních a nočních spojů (spokojenost 40 %). Největší nespokojenost panuje v případě dostupnosti parkovacích stání v centru města (52 % velmi nebo spíše nespokojeno, což je o 13 p. b. více než v roce 2022). Rozdíly mezi rezidenty a dojíždějícími jsou významné pouze u dostupnosti parkovacích stání v místě bydliště a vyznačení tras při opravách komunikace, se kterým jsou spokojenější dojíždějící.

Mezi jednotlivými běhy výzkumů nedošlo u žádného z aspektů k výrazné změně. V případě spokojenosti s vyznačením tras při opravách komunikací lze zaznamenat návrat k předchozím hodnotám po propadu v roce 2019. Návrat po poklesu v roce 2022 lze zaznamenat u spokojenosti se sítí pěších tras a průchodností města.

Zdroj: Magistrát města Brna