Rodinná firma Pelant-Doupovské uzeniny ze Žalmanova, nedaleko Karlových Varů získala řadu ocenění, včetně Obalu roku. Jak syn Petr Pelant prozradil, rodina se dělí se společností a vrací jí hodně zpět v podobě různých podpůrných akcí. Na Andělské hoře například do kostela pořídili sochu archanděla Michaela, opravili rozvalenou sochu sv. Jana Nepomuckého. Zachraňují kulturní památky: kapličku pod Andělskou horou, boží muka, smírčí kameny. Na Andělské hoře vysadili třešňovou alej a ke stému výročí založení naší republiky si otec Pelant vzal do hlavy, že u jezera Medard nedaleko Sokolova se vysadí 100 dubů. Sto rodin z celého kraje vysázelo sto dubů, jedním ze sázejících byl i herec Marek Eben. Duby porostou u jezera minimálně 300 až 400 let a budou se dědit z generace na generaci.
Čím se tato rodina živí, v čem podniká, o tom už víc v rozhovoru s Bc. Petrem Pelantem, vedoucím obchodu rodinné firmy Pelant-Doupovské uzeniny ze Žalmanova.
K výrobě uzenin jste se dostali oklikou, původně jste produkovali balené brambory, jak vše vzniklo?
Otec je vyučený opravář zemědělských strojů, takže měl vždy blízko k zemědělství. Nikdy ale nepracoval v živočišné výrobě, měl pod sebou tým lidí, opravovali techniku na polích a suškách. V rámci přechodu k tržnímu hospodářství jsme zprivatizovali areál, dřívější součást bochovských statků. Celý areál fungoval pro zdejší bramborářskou oblast, byly tu sklady, třídírna a loupárna brambor. Nad tímto areálem byl velkochov krav, který byl ukončen v roce1990. Rodiče začali brambory loupat a balit. Při produkci měli odpad – slupky, které pařili a zkrmovali vepřům. Nejdřív jich bylo pár, nakonec zhruba 2500. S bratrem jsme vyváželi močůvku ale i dopravovali krmivo a pomáhali s touto produkcí rodičům. K tomu jsme si museli pořídit v roce 1996 malou porážku, od toho byl krůček k zaměstnání prvního řezníka. Postupně jsme chov prasat utlumovali a začali jsme vyrábět uzeniny. Od roku 2000 nakupujeme části a nic nechováme. Bourárnu máme jen pro naši prodejnu.
Chov prasat jste ukončili kvůli špatným ekonomickým podmínkám?
Stát se choval macešsky, k zprivatizovanému areálu jsme nedostali pozemky i když jsme o ně opakovaně žádali. Museli jsme nakupovat drahé krmivo a nešlo tak pokračovat.
Ve vepřovém mase nejsme soběstační ani z 50 %, nakupujete v cizině?
Snažíme se nakupovat u českých dodavatelů, primárním dodavatelem jsou Jatky Český Brod, které patří pod Rabitt Trhový Štěpánov, dále Statek Bor Zeus, zkoušíme znovu chov Nýřany.
Máte také certifikát bio, co vyrábíte?
Máme registrovaný i výrobek Bio klobásu, ale nevyrábíme ji. Bohužel není poptávka, bio uzeniny nemají zatím své zákazníky, na rozdíl od mléčných výrobků s bio označením.
Máte vlastní prodejnu, bistro i e shop. Prodáváte přes internet?
Podniková prodejna i bistro si našly zákazníky, jsou v černých číslech. Počet zákazníků e-shopu vlivem pandemie také stoupá. Máme možnost posílat zásilkovou službou trvanlivé výrobky. Jsme především v našem regionu, spolupracujeme s Billou a vozíme zboží do některých prodejen do Prahy.
Se dvěma salámy jste zabodovali v soutěžích. S Karlovarským mlsem jste vyhráli soutěž Český výrobek a s Karlovarským salámem jste získali ocenění Regionální potravina, čím se tento tvrdý salám liší od ostatních?
Karlovarský mls je malá fermentovaná klobása o průměru vídeňského párku, přibližně 20 mm. Karlovarský salám je vyráběn studenou cestou, neprochází tepelným zpracováním, je podobný maďarskému uheráku Pick. Je tam jiný technologický postup než třeba u turistického salámu, který prochází tepelným ošetřením. Prochází fermentací, je z českého vepřového masa a sádla, necháváme ho několik dní zrát v sušárně. Máme ještě označení Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR za masovou tlačenku. Také jsme vyhráli dobrotu Karlovarského kraje s vepřovým ve vlastní šťávě, je to polokonzerva ve skle. Čerstvé maso prodáváme jen ve vlastní prodejně, pro velkoobchod s tímto segmentem výroby nejsme konkurenceschopní.
Kolik máte zaměstnanců, máte autodopravu? Jaký je objem výroby?
Máme přibližně 20 pracovníků, autodopravu, 3 chladírenská auta. Za týden zpracujeme 5-7 t výrobků. Dříve jsme produkovali až 3x víc-60 t měsíčně.
Jaký byl důvod snížení výroby?
Důvod je jednoduchý, ve chvíli, kdy chcete vyrábět větší objemy, musíte se navázat na velkoobchodní řetězce. Politika řetězců je agresivní a nesmlouvavá, po letech vás to vysaje a už nechcete dále ustupovat. Při výrobě 60 t jsme dosahovali přibližně stejného hrubého zisku jako při výrobě 20-25 t. Když zjistíte, že máte ztrátu, tak je něco jiného vyrábět 1,5t denně a něco jiného 4 t denně. Pokud máte ztrátu z každého vyrobeného kilogramu 2-3 Kč, denní ztráta je 7-8 tisíc Kč, za měsíc je to při 20 pracovních dnech 150 tisíc Kč. Když zastavíte stroje ušetříte 150 tisíc.
Máte svoje nové stroje?
vracíme zpět do provozu. Vyrábíme ale především tradiční technologií a svoje zákazníky jsme našli. Byli jsme letos na Zemi živitelce a lidé byli nadšeni a ptali se, kde to mohou koupit. To nás utvrdilo v tom, že jdeme správnou cestou výroby.
Na internetu jsme našli stránky varim v atelieru/Pelant, kde byla série šálků pro partnery firmy Pelant a dekorace na zdi do místního bistra v Žalmanově. Spolupracujete s designery?
My jsme s bratrem už 3 generace, firmu rozjížděl tatínek, pak mu pomáhal jeho otec, náš děda. Rodiče žijí v Andělské hoře, my bydlíme ve Varech. Bratr je o 3,5 roku mladší, my už žijeme digitálním životem: facebook, instagram. Nabalujeme na sebe mladé-milleniály, kteří žijí v tomtéž světě. Spolupracujeme s mladými designery a grafiky, kteří nám pomáhají vytvářet značku
Máte spoustu ocenění ze soutěží: Regionální potravina za rok 2010,2011,2015, Český výrobek 2016 a 2017. Soutěže Dobrota karlovarského kraje se zúčastňujete od 1. ročníku v r. 2017 a stále bodujete. Letos jste vyhráli s Grilovací klobáskou s čedarem a jalapenos. Vyrábíte stále všechny tyto výrobky?
Ano, pořád je děláme. Zajímavou anabázi jsme zažili u oceněné Myslivecké slaniny (Regionální potravina 2015). Zadávací dokumentace vyžadovala, abychom uvedli minimální a maximální obsah složek (tuk, sůl atd.). My jsme uvedli obsah soli od 2,8 % do 3,2 %. Při rozboru (povinný1x ročně pro držitele certifikátu) se zjistil obsah 2,76, takže pod limitem. Museli jsme to ½ roku vysvětlovat úředníkům MZe a dodat nové rozbory. I přesto, že množství soli bylo podlimitní a spotřebitel tak nebyl zatížen nadměrnou konzumací soli, byl postup úředníků nesmlouvavý.
Budete se dále zúčastňovat po této zkušenosti soutěží?
Budeme si vybírat, protože soutěží je moc, zrovna tak se mi zdá, že je přelogováno různými značkami a zákazník na to už neslyší. Dobroty Karlovarského kraje jsme se zúčastnili z vděčnosti k tamní zemědělské škole, která měla patronát, abychom ukázali, že jsou v regionu kvalitní výrobci.
Jaromír a Věra Hamplovi
foto Archiv firmy Pelant, Hampl
