Český zemědělec a jeho budoucnost. Světlo na konci tunelu?


                 
Na toto téma se konalo 219. Žofínské fórum za účasti ministra zemědělství Jiřího Milka, viceprezidenta Agrární komory Bohumila Belady, předsedy Zemědělského svazu ĆR Martina Pýchy, jednatele Billy J. Sczypka, GŘ ČEB K. Bureše, předsedy představenstva PGRLF Z. Nekuly, předsedy ZD Dolní Újezd V. Klejcha, soukromého zemědělce P. Šrámka.          

   Návrh nové podoby Společné zemědělské politiky

(SZP) po roce 2020 představí Evropská komise v polovině letošního roku. SZP po roce 2020 musí zohledňovat specifika jednotlivých členských zemí. Diskutované zastropování by mělo zůstat na dobrovolném rozhodnutí každé země. Shodla se na tom při zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu většina ministrů. Jsem rád, že většina ministrů přijala naše argumenty a shodla se, že je třeba členským státům ponechat nezbytnou flexibilitu. Jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby, což se u nás týká především problematiky zastropování,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek. Závěry předsednictví EU vyslaly signál většinového postoje a názoru členských států směrem k Evropské komisi ohledně budoucí podoby SZP. Ministr zdůraznil zejména potřebné zjednodušení pravidel, snížení počtu kontrol, podporu citlivých sektorů nebo dobrovolnost finančních nástrojů. V dokumentu předsednictví je uveden i požadavek na zachování možnosti pokračovat v SAPS (jednotná platba na plochu), evropští ministři zemědělství se shodli i na pokračování dobrovolného využívání environmentálních opatření. Komise by se podle nich měla v rámci posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci zaměřit na zvýšení transparentnosti trhu a posílení spolupráce producentů.

Ministr Zemědělství

 Struktura českého zemědělství

 Struktura českého zemědělství je kvůli historicko-politickému vývoji zcela odlišná od většiny zemí Evropské unie. Díky tomu má však ČR již nyní systém, který EU prosazuje. Tedy sdružování zemědělců tak, aby byli v silnějším postavení při jednáních s odběrateli, zpracovateli a řetězci.  Průměrná velikost zemědělských podniků je v ČR nejvyšší z celé EU 133 ha, průměr EU je 16 ha, nejmenší je na Maltě 1,2 ha. Při povinném zastropování přímých plateb ve výši 60 tisíc EUR (1,5 mil Kč) ročně na jeden podnik by ČR přišla přibližně o 5,2 mld. Kč ročně. Hranice zastropování by byla přibližně 462 ha. V ČR je více než 1800 podniků nad 500 ha, které vlastní 150 000 vlastníkůPodpora malých zemědělců bude spočívat v platbě na první hektary a podpoře začínajících mladých zemědělců do 40 let.   Jiří Milek hovořil také o Fondu těžko pojistitelných rizik.

Slova ministra

„Mluví se o něm už několik let, ale stále ho nemáme. Peníze na náhrady se každý rok musí najít v rozpočtu, schválit a vyplácejí se s obrovským zpožděním, takže například peníze za loňské sucho a mrazy dostanou zemědělci až v druhé polovině letošního roku. My však potřebujeme systémové řešení, tedy Fond těžko pojistitelných rizik, na kterém nyní intenzivně pracujeme s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem,“ uvedl ministr Milek. Do Fondu těžko pojistitelných rizik by měli podle ministra zemědělství dobrovolně přispívat zemědělci i stát.   Zemědělec, který se nezapojí, nebude mít v případě nepříznivých podmínek nárok na podporu od státu.

V souvislosti s vlastnictvím zemědělské půdy ministr Milek řekl, že prosazuje zavedení oznamovací povinnosti při jejím prodeji. „Zemědělec, který na půdě hospodaří, se musí dozvědět, že se půda prodává a musí mít možnost ji odkoupit,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek. Denně je v ČR zastavěno 4,88 ha zemědělské půdy, za rok tak zmizí 1780 ha.  

Pýcha, předseda Zemědělského svazu 

Rozdílné podmínky

Zemědělci v jednotlivých zemích nemají stejné podmínky např.: v Dánsku je národní dotace na porážku prasete 750 Kč, u nás není žádná.    Rozdělení marží mezi zemědělce, zpracovatele a obchodníky musí být spravedlivé. Např.. za máslo dostane zemědělec 17-24 %, zpracovatel 30-32 % a obchodník 44-50 %.     Na žádost České republiky a dalších deseti zemí se Rada zabývala také společným prohlášením k podpoře sladkovodní akvakultury po roce 2020. Ta je pro řadu zemí, včetně ČR, velmi důležitým tématem. „Jde o nezpochybnitelný zdroj ryb, který nahrazuje ubývající výlovy z moří. Z pohledu životního prostředí je chov sladkovodních ryb trvale udržitelný a obnovitelný. Na venkově navíc přispívá k tvorbě a udržení pracovních míst, jeho role je v tomto nezastupitelná,“ uvedl ministr Milek. Jedenáct států vedených Českou republikou ve společné deklaraci uvedlo, že podpora akvakultury po roce 2020 by se měla zaměřit především na inovace a investice, ale také na propagační kampaně nebo zpracování a distribuci ryb a organizaci producentů. K tomu je nutné zachovat dostatečnou finanční podporu akvakultury v rámci budoucího Evropského námořního a rybářského fondu.  Viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada uvedl, že ještě není jasné, kdy se stihne nová legislativa schválit, zda v letošním roce, a tedy za současného Evropského parlamentu, nebo až po volbách do europarlamentu. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se schvalování před volbami nestihne. Jednání nyní částečně stojí, protože není znám rozpočet EU.

Jaromír Hampl