Krajinné prvky jako jsou stromy, keře, remízky nebo mokřady vždy byly součástí zemědělské půdy a je potřeba je tam znovu vracet. Zabraňují erozi, podporují biodiverzitu a přispívají k celkové odolnosti krajiny. Ministerstva životního prostředí a zemědělství proto již loni zahájila společné kroky ve snaze podpořit zemědělce, aby krajinné prvky do orné půdy začleňovali. Výsledkem je odstranění administrativních bariér k rozšíření krajinných prvků a finanční motivy k jejich realizaci a péči o ně. Zásadní změny tak přináší i novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z pera MŽP, která podmínky zjednoduší. Platit začala 1. července. oba resorty pak ještě více podpoří realizaci krajinných prvků i formou dotací a dalších změn.
Různé krajinné prvky
Pro odolnost zemědělské krajiny vůči změnám klimatu, pro její ekologickou stabilitu a podporu biodiverzity je zásadní, aby v ní existovaly různé krajinné prvky. Ministerstva proto přišla se společnou iniciativou, která má pomoci zemědělské krajině vyřešit problémy s degradací. Například díky změnám v novele zákona o zemědělském půdním fondu se sníží nadměrná administrativa tak, aby bylo pro zemědělce jednodušší krajinné
prvky na orné půdě vybudovat.
„Bez stromů, remízků, mezí a mokřadů není zemědělská půda dostatečně odolná vůči vodní nebo větrné erozi a ztrácí biodiverzitu. Naopak pokud zemědělci a další vlastníci či nájemci půdy tyto krajinné prvky v hospodářské krajině obnoví a vhodně tak pole rozčlení, mohou problém s erozí, nedostatečnou kvalitou půdy a úbytkem celkové pestrosti a rozmanitosti v krajině vyřešit. Umožní to také lepší zadržování vody v krajině nebo ukládání uhlíku díky vzniklé biomase. Je potřeba toto naší krajině vrátit a obnovit ji. Novela o ochraně zemědělského půdního fondu to zemědělcům nově usnadní. Rušíme bariéru, kterou dosud byla povinnost vyjmout ze zemědělského půdního fondu ten úsek půdy, kde chtějí hospodáři vysadit stromořadí, keře nebo vytvořit třeba terasy. Nově nebudou muset o odnětí půdy žádat a platit za to odvody. Veškeré krajinné prvky budou navíc osvobozeny od placení daně z nemovitosti,“ vysvětluje MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PETR HLADÍK (KDU-ČSL) s tím, že nyní tak budou krajinné prvky součástí zemědělské půdy.
MINISTERSTVA FINANČNĚ PODPORUJÍ KRAJINNÉ PRVKY I POZEMKOVÉ ÚPRAVY
Mezi krajinné prvky na orné půdě, které oba resorty finančně podporují, patří příkop, mez, mokřad, skalka, skupina dřevin, solitérní dřevina, stromořadí či terasa nebo travnatá údolnice. Ministerstvo životního prostředí nabízí podporu z Národního plánu obnovy a z Projektového schématu Operačního programu Životní prostředí.
„Pro zemědělce nebo obce je také nově naministerstvu připravena půl miliarda korun na zakládání novýchkrajinných prvků. Tuto podporu spustíme na podzim. Dotace nakrajinné prvky poskytuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,“ doplňuje ministr Hladík s tím, že dotace přispívají i nanákupy pozemků nezbytných pro realizaci krajinných prvků,přičemž pro jejich vybudování není nutné pozemek vlastnit, lzeprvky vytvořit i po dohodě a se souhlasem vlastníka.
Pozemkové úpravy
Ministerstvo zemědělství finančně podporuje pozemkové úpravy, v rámci kterých také dochází k obnově a tvorbě krajinných prvků. Důležité je postavení těchto prvků ve Společné zemědělské politice. Krajinné prvky jsou evidovány jako součást dílu půdního bloku v databázi LPIS a jsou v rámci podmínek udělování zemědělských dotací chráněny před poškozením a zničením. Jsou na ně poskytovány plošné platby I. a II. pilíře Společné
zemědělské politiky. Ministerstvo zemědělství plánuje podporu vzniku nových krajinných prvků, a to prostřednictvím zvláštní platby na plochu nově vzniklého prvku.
„Krajinné prvky jsou velmi důležité, přinášejí do krajinybiologickou rozmanitost, slouží jako úkryt pro drobné živočichy apomáhají zlepšovat stav půdy, protože brání erozi. Je tedynaším záměrem krajinné prvky podporovat. Ministerstvozemědělství bude také finančně podporovat údržbu krajinnýchprvků, o finální podobě programu v tuto chvíli jednáme,“ řeklMINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ MAREK VÝBORNÝ (KDU-ČSL).
Institut pozemkových úprav
Krajinné prvky projektuje a realizuje i Státní pozemkový úřad v rámci institutu pozemkových úprav. „Svými opatřeními přispívá k boji s klimatickou změnou a podílí se na ochraně zemědělského půdního fondu a tvorbě české krajiny. Od roku 1991 SPÚ v krajině zrealizoval 859 hektarů vodohospodářských, 940 hektarů protierozních a 1985 hektarů ekologických opatření. SPÚ se bude zasazovat o motivaci vlastníků půdy pro realizaci nových krajinných prvků a ochranu těch stávajících,“ doplnila SVATAVA MARADOVÁ, ÚSTŘEDNÍ ŘEDITELKA SPÚ.
SNADNĚJŠÍ VÝSADBA STROMŮ A STROMOŘADÍ U CEST A ROZVOJ AGROVOLTAIKY
Zákon o půdním fondu zároveň od 1. července usnadňuje výsadbu stromů podél silnic. Nově se snižuje nutnost odstupu od hranice sousedního pozemku z tří metrů na půl metr.
„Zemědělsképlochy se často nacházely hned za příkopy a na vysazení stromů taknebyl prostor. Podle statistik za každé tři vykácené stromy nebylyvysázeny ani dva nové. To teď měníme – vzdálenost od pozemkůsousedících s těmi silničními může být od 1. července zkrácenaaž na půl metru. Výsadba stromů bude samozřejmě probíhat zatakových podmínek, aby zůstala zachovaná bezpečnost provozu, to jezásadní stejně jako podpora silniční zeleně, která nám pomáhánejen při adaptaci na změnu klimatu,“ uvedl ministr životníhoprostředí Petr Hladík.
Rozvoj agrovoltaiky
Novela přináší také rozvoj agrovoltaiky, konkrétně na chmelnicích či ovocných sadech. To farmám pomůže s energetickou nezávislostí. Nově tak bude možné na více než 70 000 hektarech zemědělsky obhospodařované půdy zároveň vyrábět elektřinu.
„Výroba elektřiny představuje doplňkovou činnost zemědělské produkce a vyrobená energie se využívá primárně ke snížení nákladů na energie. Instalované panely mohou zároveň pozitivně ovlivnit podmínky pěstování plodin, například díky zastínění rostlin před nadměrným slunečním zářením,“ doplnil ministr Hladík s tím, že MŽP bude také vypisovat dotační tituly určené právě na agrovoltaiku.
