V Praze se uskuteční nová inscenace Wagnerova cyklu prsten Nibelungův a to 100 let po poslední a jediné inscenaci celého cyklu realizované v Praze.
Praha byla kdysi wagnerovskou metropolí.
Dnes jsme často konfrontováni s Wagnerovým antisemitismem. A ano, existuje. Přitom za Wagnerovým přijetím v Praze stálo židovsko-německé publikum. Legendární ředitelé Nového německého divadla od roku 1888 byli Angelo Neumann, Alexander Zemlinski, Wilhelm Steinberg.
Angelo Neumann byl jedním z Wagnerových nejbližších přátel. V 80. letech 19. století zakoupil Neumann provozovací práva na Wagnerův Prsten Nibelungův a s jeho provedením cestoval po celé Evropě. Tím výrazně přispěl k Wagnerově popularitě. Když Neumann přišel v roce 1884 do Prahy, začal okamžitě inscenovat Wagnerovy opery. Taktovky se u Zlata Rýna a Valkýry ujal tehdy mladý a neznámý dirigent Gustav Mahler. Bylo to ve Stavovském divadle, ještě před otevřením Nového německého divadla v roce 1888, které bylo otevřeno Wagnerovými Mistry pěvci norimberskými.
Wagnerovský rok 2026
Ve wagnerovském roce 2026, 150 let po založení Hudebních slavností v Bayreuthu, oživíme velkou wagnerovskou tradici v Praze a 12. února zahájíme celý cyklus premiérou opery Zlato Rýna v Národním divadle. O několik týdnů později 26. března, uvedeme ve Státní opeře novou inscenaci Parsifala. Když se Parsifal mohl poprvé uvést mimo Bayreuth, oba pražské operní domy soutěžily o to, kdo bude první. Parsifal byl uveden v obou domech ve stejný den, 1. ledna 1914. Nové německé divadlo zvítězilo s uvedením v 16 hodin, tedy o hodinu dříve než v Národním divadle.
Nová inscenace Parsifala
Novou inscenaci Parsifala nastuduje režisér Andreas Homoki, který úspěšně uvedl Wagnerův cyklus v Curychu. Za dirigentský pult se postaví Markus Porschner, který v roce 2022 provedl Tristana a Isoldu na slavnostech v Bayreuthu. Celého cyklu Prsten Nibelungův se režijně ujme slovenská režisérka Sláva Daubnerová ve spolupráci s výtvarníkem Borisem Kudličkou a v hudebním nastudování Roberta Jindry.
Zlato Rýna a Soumrak bohů v Národním divadle, Valkýra a Siegried ve Státní opeře
Zlato Rýna a Soumrak bohů budou uvedeny v Národním divadle, Valkýra a Siegfried ve Státní opeře. Naše dva orchestry se o tento projekt pod vedením Roberta Jindry podělí. Pro Parsifala spojí své síly naše dva operní sbory. V sólových rolích vystoupí převážně sólisté Opery Národního divadla a Státní opery či pěvci úzce spjatí s našimi operními domy. Cyklus bude uzavřen v květnu/červnu 2028.
V letech 2020-2024 Opera národního divadla a Státní opera připomněla projektem Musica non grata význam pražského operního života před rokem 1938. Na jeviště se vrátila díla Erwina Schulhoffa, Hanse Krásy, Jaromíra Weinbergera, Franze Schrekera, Arnolda Schönberga, Kurta Weilla, Paula Abrahama, Viktora Ullmanna a především Alexandra Zemlinského. Projekt tak připomněl bohaté období česko-židovsko-německé kultury, dále oživil díla žen skladatelek Vítězslavy Kaprálové, Julie Reisserové, Leny Stein-Scheiderové, Ilse Weberové a mnoha dalších. Ukázalo se také, že vedle těchto nových a inovativních skladatelů byla Praha až do roku 1938 wagnerovskou metropolí.
Ve spolupráci s židovskými obcemi jsme se ujali úkolu vrátit Wagnerův Prsten Nibelungův tam, kam právem patří – do Prahy. K tomuto záměru přispěl i úspěch čtyřletého projektu Musica non-grata.
Tento ambiciózní projekt bude možné realizovat pouze využitím všech dostupných sil a prostředků. Klíčovou roli budou hrát také sponzorské dary od podniků a soukromých dárců, bez nichž by tento projekt nebyl možný. Uvedení Wagnerova Prstenu Nibelungův bude vrcholem evropského operního dění a přinese do Prahy velký impuls a mezinárodní zájem.
Per Boye Hansen, Umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery
O projektu
Sláva Daubnerová, režisérka cyklu Prsten Nibelungův:
„Wagnerův Prsten je klenot, který v sobě nese univerzálnost, jež funguje v každé přítomnosti. Je to mimořádný typ zážitku, kdy si více než u jiných hudebních děl můžeme uvědomit význam umění jako něčeho, co přesahuje naši existenci, a to díky monumentalitě díla a jeho časovému rozsahu.“
Robert Jindra, hudební ředitel Opery Národního divadla:
„Prsten je vlastně jakýsi čtyřdílný operní seriál vytvořený volně na základě germánského pohanství, islandských ság a Písní o Niebelunzích. Na díle pracoval Wagner celých 26 let. Každá z části je zcela originální a vytváří rozdílnou atmosféru, i hudební. Realizují je ty největší operní scény světa, ale také soubory, které nepatří mezi vyhlášené domy a nepyšní se tak výnosným renomé. Uvedení tohoto velkolepého díla však vždy provází velká očekávání a je obrovskou výzvou.“
Štefan Margita, tenorista, představitel Logeho v opeře Zlato Rýna
„Jsem velice šťastný a moc děkuji Národnímu divadlu, e před mou sedmdesátkou nasadí na repertoár Wagnerův Prsten Nibelungův, kde si mohu zazpívat nádhernou roli Logeho v opeře Zlato Rýna. Je to role, kterou jsem zpíval na celém světě na prestižních operních scénách od Metropolitní opery až po Bavorskou státní operu v Mnichově.“
Adam Plachetka, basbarytonista, představitel Wotana v opeře Zlato Rýna
„Přibližně před deseti lety jsem zpíval Hlasatele v Lohengrinovi a vyhodnotil, že na tento repertoár mám ještě čas. Mezitím jsem několikrát koncertně zpíval monology Sachse a Wolframa a mám pocit, že můj hlas spěje směrem k wagnerovskému repertoáru a je přirozeným vyústěním mého směrování.“
Andreas Homoki, ředitel inscenace Parsifal
„Velmi se těším na svůj návrat do Státní opery s Parsifalem o Velikonocích roku 2026. Od svého Růžového kavalíra na podzim 2022 mám na toto nádherné město a soubor tohoto operního domu krásné vzpomínky. Přivést Wagnerovu poslední operu na jeviště právě zde, v hudebním městě Praze s velkou wagnerovskou tradicí, je pro mě čest a zvláštní příležitost“.
Zdroj: Národní divadlo
