Zámek Hluboká není v zimě uzavřen pro návštěvníky. Nabízí zimní prohlídkovou trasu, která zahrnuje soukromá apartmá posledních čtyř generací majitelů hlubockého panství. Hned po příchodu do zámku nás v pokladně zaujala expozice věnovaná výrobě parket. Ve vitríně si mohou návštěvníci prohlédnout i truhlářské nářadí a jak probíhá práce vám přiblíží dokument na obrazovce. Souvislost jsme nalezli v nádherné řezbářské výzdobě interiérů zámku.
Zimní prohlídková trasa na zámku Hluboká
Na začátku prohlídky jsme měli možnost vidět fotografii hostů, kteří byli přítomní zlaté svatby Adolfa Josefa Schwanzenberga a jeho manželky Idy Marie – 4. 6. 1907. Bylo zde 91 hostů a na fotografii vidíme také posledního majitele zámku Hluboká dr. Adolfa Schwanzenberga, kterému tehdy bylo 17 let.
Krátce nám průvodce představil také historii zámku, který byl ve třicátých letech 19. století nově postaven z rozhodnutí knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu v romantickém stylu. V červenci roku 1838 se vrátil z korunovace britské královny Viktorie okouzlen anglickou gotikou a přál si zámek právě v tomto stylu. Projekt pro něj roku 1839 vypracoval vídeňský architekt Franz Beer. Nové budovy, které stojí dodnes, byly postaveny ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor.
Během prohlídky jsme si prohlédli soukromá apartmá posledních čtyř generací majitelů. Prošli jsme do Hamiltonova salonu. Jeho název souvisí se jménem malíře Georga de Hamiltona. Jeho obrazy s loveckými náměty se vyznačovaly přesným zobrazením psů a koní. Během prohlídky jsme procházeli soukromá apartmá posledního majitele JUDr. Adolfa ze Schwarzenbergu. Zaujal nás kuřácký salon a malou jídelnu Terezie. Zastavili jsme se v Lovecké jídelně, kde nám průvodce přiblížil, jak se na nádvoří vyřazovaly jednotlivé kusy zvěřiny, které byly uloveny při honu. V této místnosti nás průvodce upozornil na jediný dosud funkční krb na zámku, překvapilo nás, k čemu sloužila sádrová hlava divočáka umístěná v jeho blízkosti – ukládal se do ní popel z krbu. Z jídelny jsme vstoupili do přípravny jídel s důmyslným systémem zvonků pro služebnictvo viděli jsme také výtah na jídlo, který sloužil nejen k dopravě pokrmů z kuchyně na stůl panstva, ale měl důmyslně propracovaný způsob ohřívání. V roce 1909 byla do zámku zavedena elektřina a k ohřívání mohla být již také využívána.
Prohlídku jsme zakončili v Adolfově pracovně, kde jsme viděli fotografii posledního majitele zámku, který odmítl spolupracovat s nacisty a proto byl nucen emigrovat. Přestože byl odpůrcem nacismu a podporovatelem předválečné vlády Edvarda Beneše, byl jeho majetek roku 1947 vyvlastněn zvláštním zákonem tzv. Lex Schwarzenberg. V roce 1933 zakoupil farmu M’pala nedaleko Nairobi v Keni, kde s manželkou Hildou podnikali lovecké a poznávací výpravy pod vedením cestovatele Bedřicha Machulky. Jedním z mnoha důvodů koupi keňské farmy byla obava z hrozby německého nacionalismu. Předpokládal budoucí konflikt v Evropě a domníval se, že by africký azyl mohl představovat dočasné zázemí. V roce 1937 upravil Bedřich Machulka v loveckém zámku Ohrada expozici vybraných afrických trofejí ze společných cest. Na sklonku 30. let 20. století pak byla u loveckého zámku Ohrada založena i malá zoologická zahrada, jež 1. května 1939 knížecí pár slavnostně předal veřejnosti, čímž vznikla dnešní ZOO Ohrada.
Během prohlídky nás zaujala bohatá řezbářská výzdoba zámku, jednalo se práci dvou řezbářů z Hluboké, která jim trvala několik desítek let. Viděli jsme také velké množství loveckých trofejí a na tabulkách pod nimi bylo uvedeno jméno lovce, který zvíře skolil. Překvapilo nás, že jsme mezi jmény našli i jméno Eleonory ze Schwanzenbergu.
Informace o přestavbě zámku
Protože nás zajímala přestavba zámku, vybrali jsme některé informace uvedené na stránce https://mck.technicalmuseum.cz
Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek rod definitivně přišel zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili. Nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později, v letech 1840–1871, provedli v romantickém stylu nové gotiky rozsáhlou rekonstrukci zámku včetně úpravy parku a okolní krajiny, pod vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky kněžny Eleonory, roz. princezny z Liechtensteina, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.
První dochovaná zmínka o umístění a vzhledu kuchyně pochází z dvou rozsáhlých spisů z doby, kdy měl v držení zámek Ondřej Ungnad. Další stať, nazvaná „Poznamenání, co jest se k bránění zámku Hluboké bašt i jiných věcí okolo zámku zdělalo i zdí opravilo“, uvádí umístění dvou kuchyní při světnicích v baště určené pro vojáky a období obléhání. V jedné z kuchyní byla umístěna spižírna. Podrobnější popis místnosti a jejího vybavení není uveden. Další zmínka o úpravě kuchyňských prostor se dochovala ze dne 15. června 1564 ze smlouvy s Michalem, pokrývačem z Pardubic. Měl provést opravu krovů na zámku, a to i nad kuchyní.
Do účetního období od října 1589 do dubna 1590 spadá zmínka o truhláři Kryštofovi, který mimo truhlářské práce vyrobil pro hradní kuchyni i jednu mříž.Urbář pocházející z doby před rokem 1592 se zmiňuje o vodárně, která dodává do zámecké studny a kuchyně vodu.
V roce 1732, u příležitosti návštěvy císaře Karla VI., proběhly na zámku nutné opravy a úpravy. Jednou z nich byla přestavba hospodářského kvelbu s přilehlými prostory na mouku na panskou kuchyň pro kuchaře, laboratorium a dva pokoje. Nejdříve byl postaven skrze klenbu velký komín až nad střechu. V obou prostorách pro mouku byly dřevěné stropy nahrazeny klenbami na půl cihly. Z kuchyně do laboratoria byl hlavní zdí prolomen průchod, a také byla hlavní zeď prolomena na dalších třech místech, z toho do jednoho otvoru bylo vsazeno okno a do zbylých dvou dveře. Také byla vztyčena příčná zeď na půl cihly, osazená jedním futrem, a celý prostor byl vydlážděn dlažebními cihlami.
O tom, jaké byly provedeny stavební práce do konce března 1848, nás informuje soupis stavebních zámeckých prací ze dne 31. března 1848. Zde nás hlavně zajímá odstavec s nadpisem Suterén, který vypovídá o následujících pracích: „Kuchyňská místnost byla úplně zaklenuta, omítnuta a vydlážděna, stejně jako pekárna s výjimkou dlažby, byla osazena dveřní a okenní ostění. Rovněž část na podélné straně proti Zámostí byla, počínaje kuchyňskou místností, zcela omítnuta až na lednici. Uvnitř se nacházející míšeňská topení jsou hotova.“
V současné době je zámek ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem. Zámek je národní kulturní památkou. Objekt je průchozí a přístupný, veřejnosti nabízí několik prohlídkových okruhů. Prohlídkové trasy tvoří reprezentační sály a soukromé apartmány. Pro návštěvníky zámku byla roku 2001 otevřena zámecká kuchyně. Součástí kuchyně jsou kuchyňská kamna a výkonný ventilační systém a výtahy.
Zdroj: Hodnocení objektů pro uchování předmětů kulturní povahy – databáze případových studií
Naučná stezka zámeckým parkem
Po prohlídce interiérů v rámci zimní prohlídkové trasy jsme se vydali do zámeckého parku. S jeho zajímavostmi vás seznámí 2,5 km dlouhá naučná stezka s deseti zastaveními. Na jednom z panelů jsme viděli i vyobrazení původní podoby zámku před přestavbou. Protože zámek Hluboká je oblíbeným místem filmařů a jednou z pohádek, která se zde natáčela je Pyšná princezna, viděli jsme i jezírko, do kterého ve filmové pohádce spadla princezna Krasomila . Nás zaujala zejména litinová veranda s točitými schodišti postavená v letech1867–1868. Před vstupem na verandu jsme si všimli dvou lvů držících erb, na který byla po dobytí turecké pevnosti Raab (Győr) v Uhrách 29. března 1598 Adolfem ze Schwarzenbergu přidán znak s hlavou Turka, do které klove krkavec. Rabe je německy jak havran tak krkavec.
V areálu zámku se nachází také hotel Štekl, který vznikl přestavbou původních hospodářských budov zámku. V Zámecké jízdárně dnes sídlí Alšova jihočeská galerie.
Více informací naleznete ZDE
Restaurace Eleonora
Cestou ze zámku do města jsme se zastavili na oběd v restauraci Eleonora. Zvláštností byl její interiér, protože restaurace e vytesána ve skále. Jídlo zde bylo chutné a obsluha ochotná.
Návštěva informačního centra
Po obědě jsme se zastavili v Informačním centru. Zde jsme se inspirovali místy v okolí, které můžeme navštívit. Naše další cesta totiž vedla na břeh Munického rybníka k loveckému zámku Ohrada, v němž sídlí muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Národního zemědělského muzea, jedno z nejstarších českých muzeí. V jeho sousedství se nachází ZOO Ohrada, kterou v roce 1939 otevřel dr. Adolf Schwanzenberg a manželkou Hildou.
Hluboká nad Vltavou
Hluboká nad Vltavou (dříve Fronburg, německy Frauenberg) je město ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, po obou březích řeky Vltavy zhruba 9 km severně od Českých Budějovic.
Sídlo v podhradí někdejšího královského hradu Froburg (původně Wroburch), zbudovaného ve 13. století, se poprvé připomíná roku 1378 (Markt Podhrad). Německý název hradu pochází od středohornoněmeckého slova vrô, tj. „pán“ (blízce příbuzné je moderní slovo Frau) a znamenal tedy „Pánův hrad“ či „Hrad Páně“). Od počátků byl hrad zván též česky Hluboká, snad pro někdejší hluboký les či vyvýšenou polohu.
Městečko pod hradem neslo po staletí prostý název Podhradí či Podhrad. V roce 1490, kdy purkareckého rychtáře dělal hajný Jan z Munic, patřilo městečko Podhradí pod purkarecké rychtářství. Dále se Podhradí označuje jako městečko za Viléma z Perštejna roku 1496. Název městečka byl teprve v roce 1885 úředně změněn na Hluboká a od roku 1924 rozšířen přívlastkem do nynější podoby. Městem se Hluboká nad Vltavou stala spojením osad Podhrad, Hamr, Podskalí a Zámostí 4. října 1907, kdy byla z městyse povýšena dekretem císaře Františka Josefa I.
Z turistického hlediska je Hluboká nad Vltavou velice atraktivní, největším lákadlem pro návštěvníky je novogotický Zámek Hluboká. Krom toho se zde nacházejí další atraktivní cíle: Ohrada (lovecký zámek), Zoo Hluboká, golfové hřiště, Knížecí dvůr, Alšova jihočeská galerie. Ve městě je minipivovar. V Bavorovicích a v Municích jsou vesnické památkové zóny. Přibližně dva kilometry jihozápadně od města se nachází druhý největší rybník Česka Bezdrev. Město spadá do turistické oblasti Českobudějovicko-Hlubocko.
Územím obce prochází několik cyklostezek, např. naučná cyklistická stezka s 12 informačními panely (součást cyklotrasy 1059), která vede po levém břehu Vltavy kolem přírodní rezervace Karvanice, poblíž této cyklostezky je zřícenina Hrádek u Purkarce. Okolo pravéh břehu Vltavy vede cyklistická trasa 12.
Zdroj: Wikipedie
Foto: Cysnews
Hluboká to není jen zámek ale také zoologická zahrada na břehu rybníka
foto : interier Zámek Hluboká , ostatní Cysnews.cz
