Další dva supi mrchožraví byli minulý týden převezeni z pražské zoo do bulharských hor. Obě letošní mláďata, z nichž jedno se vylíhlo v Zoo Zlín, nyní stráví přibližně tři týdny na umělém skalním hnízdě a poté budou vypuštěna do přírody, aby posílila volně žijící populaci tohoto ohroženého druhu.
Sup mrchožravý je jedním z nejohroženějších evropských dravců. Mezi populace blízké vyhynutí patří zejména ta na Balkáně, kterou už tvoří méně než 30 dospělých párů. Do její obnovy se výraznou měrou už několik let zapojuje právě Zoo Praha.
Krmení mláděte supa mrchožravého u maďarského Segedína
„Od roku 2002 vedeme pro supy mrchožravé Evropskou plemennou knihu a od roku 2012 Evropský záchovný program,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Dlouhodobě také podporujeme bulharské ochránce přírody, kteří supům věnují velkou pozornost. Přispěli jsme na výstavbu voliér v záchranné stanici ve Staré Zagoře nebo na zřízení krmného místa pro volně žijící supy v Rodopech. Loni jsme organizaci Green Balkans díky pomoci Komerční banky rovněž poskytli terénní auto. Ale největší radost máme samozřejmě z toho, když můžeme supy – konkrétně supy mrchožravé – vracet do přírody.“
Ve spolupráci s organizacemi Green Balkans, BirdLife Bulgaria a VCF (Vulture Conservation Foundation) se od roku 2016 dosud podařilo v bulharských horách vypustit celkem osm supů a připojit by se k nim brzy měla i dvě letošní mláďata. Pro návrat ptáků do volné přírody uplatňuje Zoo Praha tři různé metody: u čtyř ptáků to bylo tzv. zpožděné vypouštění, jedno mládě bylo před vypuštěním podsazeno pod pěstounský pár ve Staré Zagoře a pět mladých supů, včetně nynějšího zlínského a pražského mláděte, bylo umístěno do umělého hnízda.
Vladimir Dobrev slaňuje k umělému hnízdu Foto: Antonín Vaidl, Zoo Praha.
„Před vlastním vypuštěním stráví oba mladí supi na umělém hnízdě ve Východních Rodopech přibližně tři týdny. V krytém a zepředu sítí chráněném výklenku na skalním útesu si mláďata budou postupně zvykat na přirozenou potravu, jejíž součástí jsou například želvy nebo ještěrky,“ vysvětluje kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl. Místní ochránci budou supy krmit rourou tak, aby se nedostali do kontaktu s lidmi. Oba ptáci byli opatřeni vysílačkami a součástí přípravy na vypuštění je také jejich kontrola pomocí záběrů z kamery umístěné přímo v hnízdě. V okamžiku vypuštění bude pouze stržena síť a ptáci odletí; do umělého hnízda se ale budou moci vracet a ochránci je tu budou stále přikrmovat.
V pražské zoo bylo prvního odchovu supa mrchožravého dosaženo v roce 2000. Od té doby až dosud se v Zoo Praha rozmnožují tři páry a vylíhlo se 28 mláďat. Takovou bilancí se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě. „Jako první jsme také odchovali tři mláďata supa mrchožravého na jednom hnízdě v pěstounské péči,“ dodává kurátor Antonín Vaidl a uzavírá: „Chovatelské úspěchy jsou o to cennější, že naše mláďata jsou vypouštěna do přírody a podporují mizející populaci těchto nejohroženějších evropských supů.“
