Z městečka Komárov ke zřícenině hradu Valdek

Vydali jsme se na jarní výlet z města Komárov u Hořovic ke zřícenině hradu Valdek v brdských lesích.

Cesta z Komárova

Přijíždíme do městečka Komárov u Hořovic, kde sídlí firma na výrobu autodílů Buzuluk, a.s.  První železárnu a slévárnu železné litiny v českých zemích založil roku 1791 zde hrabě Rudolf z Vrbna , kterou po něm vedl jeho syn, a později Fridrich Wilhelm von Hanau. Roku 1902 vdova Alžběta, kněžna Hanavská, továrnu prodala C. T. Petzoldovi, který ji roku 1919 proměnil na Akciové železárny.

 

Po naučné stezce do obce Hvozdec-Mrtník

Naučná stezka Okolím Komárova nás vede podél Červeného rybníka a rybníka Dráteník do obce Hvozdec-Mrtník. (jméno obce Mrtník je odvozováno ze staročeského slova mrt, což znamenalo staré chrastí.) Hned při příchodu do obce nás zaujala Kostel Narození Panny Marie, kolem kterého se rozkládá hřbitov. Původně se zde nacházela hornická kaple pro místní horníky, kteří zde pracovali na nedaleké Jedové hoře. Roku 1352 byl Karlem IV. povýšen na plebanium. V období baroka byl stavebně rozšířen a upraven do součsné podoby. Zajímavosti z historie kostela a osudu vesnice za třicetileté války a období morových ran se dočítáme na informační tabuli naučné stezky.

Mrtník Kostel Narození Panny Marie

Mrtnická skála

Od kostela scházíme po schodech mezi domy a pokračujeme v cestě po zelené turistické značce kolem Mrtnické skály, která se vypíná vedle místní silnice naproti Červenému potoku. Když přicházíme blíž, vidíme ve skále oka a skoby, z čehož soudíme, že je vyhledávána horolezci.  Zaujala nás také cedulka na skále ukazující hladinu vody při povodni v roce 1872.

Mrtnická skála

 

Vodní nádrž Záskalská

Stoupáme mírně vzhůru po zelené turistické značce až zahlédneme třpytící se hladinu vodní nádrže Záskalská. Byla vybudována v letech 1956 až 1960 na Červeném potoce na kraji vojenského újezdu Brdy. Slouží také k rekreaci. Po chvíli odpočinku na břehu vodní nádrže pokračujeme po žluté turistické značce do obce Neřežín.

Vodní nádrž Záskalská

Z Neřežína ke zřícenině hradu Valdek

Procházíme obcí, kde nás u jednoho stavení zaujme nabídka roušek, připravených k použití zabalených v mikrotenových sáčcích. Opouštíme obec a stoupáme vzhůru pro přímé asfaltové dříve vojenské silnici až na parkoviště u zříceniny hradu Valdek. Vedle parkoviště zahlédneme budovy Vojenského újezdu, přecházíme parkoviště a míříme směrem ke zřícenině hradu Valdek.

 

Zřícenina hradu Valdek

První zmínka o hradu je z roku 1263, kdy je jméno poprvé uváděno v predikátu Oldřicha Zajíce z Valdeka. Ten byl královským číšníkem a purkrabím na hradu Lokti. Nejvýznačnějším členem rodu byl Vilém Zajíc z Valdeka, nejvyšší maršálek a královský podkomoří. Později přešel hrad do držení rodu Běškovců z Běškova, za nichž byl obléhán Děpoltem z Rýzmberka. Od poloviny čtrnáctého století změnil více majitelů z řad nižší šlechty. Roku 1623 se uvádí jako pustý. Od první poloviny 19. století se jednalo o oblíbený cíl obrozenců a prvních turistů. Hrad v této době navštívili například Božena Němcová nebo Karel Hynek Mácha. Až do třicátých let 20. století byl hrad v majetku rodu hrabat z Hanau.

Roku 1926 v Brdech vzniklo dělostřelecké cvičiště, Valdek však byl v této době mimo uzavřený vojenský areál. V této době pak získává zříceninu do svého majetku Klub československých turistů. Ten roku 1933 nedaleko od hradu slavnostně otevřel Hotel Valdek, který svému účelu sloužil až do druhé světové války. Budova hotelu stojí ve vojenském rekreačním areálu dodnes. V padesátých letech se stal hrad součástí Vojenského prostoru Brdy. V této době začal velmi rychle chátrat a nic na tom nezměnilo ani opakované zapsání hradu jako kulturní památky v letech 1965 a 1975.

V roce 2007 byl v rámci postupného zpřístupňování Vojenského prostoru Brdy v rámci přípravy stavby amerického radaru zpřístupněno několik okrajových částí vojenského újezdu. Zóna A rozkládající se v severovýchodním okraji újezdu mezi Neřežínem a Felbabkou byla na západě vymezena silničkou vedoucí z Neřežína v blízkosti hradu Valdek a bývalého Hotelu Valdek,což umožnilo vidět hrad zblízka, samotný hrad byl však dále na nepřístupném území újezdu.

Zdroj: Wikipedie

Zřícenina hradu Valdek

Délka trasy cca 5 km, pohodlná cesta s intenzivnějším stoupáním až v závěru cesty

 

Od zříceniny hradu Valdek přes Hvozdec zpět do Komárova

Vracíme se stejnou cestou do Neřežína a odtud do Mrtníku stejnou cestou. Z Mrtníku však stoupáme po cyklostezce vedoucí po místní silnici do Hvozdce. Naskýtají se nám nádherné výhledy na okolní pastviny a lesy. Po krátkém zastavení u křížku přicházíme na okraj obce Hvozdec. Zde se po modré turistické značce po lesní cestě dostáváme nad Komárov. Zde jsme si všimli mezi stromy několika dřevěných sošek pohádkových figurek  a zvířátek nejen z Večerníčků. Když jsme si prohlédli dřevěné pohádkové postavičky, začali jsme klesat kolem staré vodárny do Komárova. Do města jsme vešli  poblíž  restaurace U Šneka, která byla v současné době uzavřena, ale byla vyhlášená nabídkou šnečích specialit.

Délka trasy cca 5 km, mírné stoupání z Mrtníku do Hvozdce

Cesta z Mrtníku do Hvozdce

 

 

Na šnečí speciality do Komárova