Koněpruské jeskyně nedaleko Berouna jsou vyhledávaným turistickým místem. Včera zde byl otevřen Dům přírody Českého krasu. Nachází se na cestě z parkoviště ke vstupu do jeskyní. Využili jsme příležitosti k jeho návštěvě. Cestou k Domu přírody Českého krasu máte možnost se seznámit s geologickým vývojem této lokality od nejstarších dob až po současnost. Naproti dřevostavbě Domu přírody Českého krasu můžete obdivovat nádherný výhled do okolí i za deště, protože je zde přívětivý krytý prostor s lavičkami. Uvidíte odsud i lom Čertovy schody.
Koněpruské jeskyně
V jihozápadní části vrchu Zlatý kůň po odstřelu v lomu vnikli 14. září 1950 dělníci v lomu do krátké jeskynní chodby, na jejímž konci byl v závalu drobný otvor s průvanem. O měsíc a den později pronikli do pokračování chodby a objevili dnešní Kuklův dóm, ústí Letošníkovy propasti a Starou chodbu. Do konce roku 1950 byly objeveny další prostory včetně svrchního patra se stopami po středověké penězokazecké dílně. Potvrdila se tak pověst o pasáčkovi, který prý na Zlatém koni kdysi objevil jeskyni s loupežníkem na hromadě peněz.
Dům přírody Českého krasu
Tento dům nabízí nové vnitřní a vnější expozice věnované Českému krasu. Uvnitř naleznete pokladnu Koněpruských jeskyní, velmi kvalitní zázemí včetně toalet, uzamykatelných skříněk na zavazadla, prodejnu suvenýrů. V místnosti prodejny suvenýrů nás zaujala magnetická nástěnka s názvem Infopoint – zde se dozvíte, kdy vám odtud jeden nejbližší autobus, protože jsou zde přehledně vyvěšeny jízdní řády.
Interaktivní expozice zaujmou děti i dospělé
Začali jsme procházet vnitřní expozice, které jsou velmi interaktivně uspořádány a zaujmou jak děti, tak dospělé. Dozvíte se zde spoustu zajímavostí o geologickém vývoji zdejší oblasti, o významných osobnostech z oborů jeskyňářství, archeologie. Ne náhodou nás zde zaujalo jména Jana Aksamita. Vydáte-li se od Domu přírody Českého krasu po žluté turistické značce, dovede vás k přírodní zajímavosti, která se nazývá Aksamitova brána.
Nějaký čas jsme strávili v kinosále. Po shlédnutí filmu jsme se vrátili do místností s expozice věnovanými těžbě vápence v lomech, archeologickým nálezům, horninám i přírodě Českého krasu. Nejvíce nás zaujala velká tabule s mapou. Můžete si zde nastavit, zda chcete sledovat záběry pořízené dronem z nejzajímavějších lokalit, můžete si navolit i turistickou mapu, která vás seznámí s turistickými trasami, která vás na tato místa dovedou. V expozici najdete i prostor, který vám umožní poznat, jak se musí pohybovat jeskyňáři při objevování jeskyní.
Návštěva interiéru Domu přírody Českého krasu je velmi dobrou inspirací pro výlet, pokud je hezké příznivé počasí, ale poskytne vám velmi dobré útočiště v případě nepříznivého počasí či za deště. Vůbec se tu nebudete nudit a čas zde strávený vám rychle uběhne neustálým objevováním a zkoušením něčeho nového.
Potom se můžete posadit do příjemné kavárny, a než si odpočinete nad kávou a zákuskem , vaše děti určitě rády prozkoumají sousední hernu za prosklenou stěnou. Herna je tematicky zaměřena na Koněpruské jeskyně a kromě skluzavky a prolézaček mohou vaše ratolesti objevovat v bezpečí herny prostory jeskyně uprostřed které je možná překvapí stalagnát. Za příznivého počasí můžete využít možnost venkovního posezení s výhledem na okolí.
Více informací naleznete ZDE
Kde můžete také navštívit domy v přírodě :
Dům přírody Bílých Karpat Veselí nad Moravou, Dům přírody Blaníku Krasovice, Dům přírody Brd Tři Trubky, Dům přírody Českého lesa Klenčí pod Čerchovem, Dům přírody Českého ráje Dolánky u Turnova, Dům přírody Litovelského Pomoraví Horce nad Moravou, Dům přírody Moravského krasu Skalní mlýn, Dům přírody Poodří Bartošovice, Dům přírody Slavkovského lesa Kladská, Dům přírody Třeboňska Třeboň, Dům přírody Žďárských vrchů, Dům přírody Pálavy Dolní Věstonice.
Cesta od Domu přírody Českého krasu k Aksamitově jeskyni
Protože v den naší návštěvy bylo krásné počasí, rozhodli jsme se navázat na prohlídku zajímavé expozice s výletem do okolí a za cíl jsme si zvolili již zmíněnou Aksamitovu bránu.
Koněpruská vápenice
Vydali jsme se po žluté turistické značce. Klesali jsme po lesní cestě až k místu s odpočívadlem a informační tabulí. Zaujaly nás zbytky zdí, které jsme viděli pod přístřeškem v blízkosti odpočívadla. Jednalo se o technickou památku Koněpruská vápenice. Pod vrstvou hlíny a odpadků se až do jara 2020 skrývala poměrně dobře zachovalá cihlová topeniště bývalé vápenné pece. V současné době jsou částečně odkryta a pracuje se na jejich zpřístupnění.
Pokračovali jsme dále po žluté turistické značce a viděli jsme pozůstatky portálu tunelu. Tunel je pozůstatkem zrušené lanovky Králův Dvůr–Kosov–Císařský lom nebo malodrážní železnice Králův Dvůr–Beroun–Koněprusy. Součástí malodrážní železnice Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy byl i viadukt, jehož zbytky jsou ještě dnes patrné.
Napojujeme se na trasu na trasu naučné stezky Koukolova hora – Kotýz. Po chvíli přicházíme k rozcestníku u Jelínkova mostu. Zde se na chvíli zastavujeme na loučce odkud je pěkný výhled na vápencový lom Čertovy schody.
Aksamitova brána
Po chvilce odpočinku s výhledem na masivní vápencové terasy lomu sestupujeme po cestičce k Aksamitově bráně. Jedná se o přírodní vápencový útvar je pozůstatkem vstupního portálu bývalé jeskyně, jejíž strop se v 19. století propadl. Je to největší skalní brána Českého krasu. Brána byla pojmenována po českém lékaři a archeologovi Janu Aksamitovi, který se ve 20. letech 20. století podílel na výzkumu území.
Havlíčkův mlýn
Žlutá turistická značka nás vedla velmi prudkým klesáním k lávce přes Suchomastský potok u Havlíčkova mlýna. Pokračovali jsme podél potoka k další lávce, u niž se nalézá pramen Havlíčkův mlýn (zvaný též Zázračný pramen, pramen Trubka, Modrý pramen, či Studánka Kněžny Libuše) patří k nejznámějším pramenům Českého krasu. Vyvěrá na dolním konci obce Havlíčkův Mlýn, u paty návrší Kotýz. Občerstvili jsme se vodou z pramene a pokračovali jsme dále po silnici, přes železniční přejezd až ke křižovatce pěti silnic s autobusovou zastávkou Tmaň – Slavíky. Za křižovatkou jsme se na chvilku posadili v turistickém odpočívadle. Potom už nás čekala cesta stále po žluté značce na Koukolovu horu.
Koukolova hora
Koukolova hora je 471 m vysoký kopec mezi vsí Slavíky obce Tmaň a částí Popovice města Králův Dvůr v okrese Beroun. Přes vrchol kopce prochází hranice katastrálních území Tmaň a Popovice u Králova Dvora. Název nese hora podle Viléma Koukola, který byl v 15. století majitelem popovického panství. Na vrcholu kopce se nachází kaple svatého Blažeje, kterou dal zbudovat někdejší rektor Univerzity Karlovy doktor Antonín Karel Mudroch, vlastník tmaňského panství. Pochází z r. 1832.
Žlutá turistická značka však na rozcestí Koukolova hora odbočuje a my postupně sklesáváme na okraj obce Počaply. Po silnici s názvem Pivovarská míříme k železniční zastávce a po pravé straně nás zaujala budova bývalého hamru. Hamr s můstkem byl v roce 1977 zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Na přelomu 15. a 16. století byla vybudována soustava vodních děl na řece Litavce. Užitková voda byla přiváděna k hutím a hamrům.
Na nádraží Králův Dvůr – Popovice jsme svůj výlet zakončili a vydali se na zpáteční cestu vlakem směrem na Beroun.
Foto: Cysnews
Nad zemí i pod zemí. U Koněpruských jeskyní se otvírá nový Dům přírody Českého krasu
