Vydali jsme se na prohlídku jízdárny ve Světcích u Tachova. Jedná se o největší českou jízdárnu, druhou největší ve střední Evropě po Španělské dvorní jízdárně ve Vídni. Stavba přestala být využívána po druhé světové válce. Město Tachov získalo zchátralou stavbu v roce 1997 a od roku 2000 probíhala její rekonstrukce. Přestože jízdárna dnes již neslouží svému účelu, její návštěva je skutečným zážitek.
Název obce Světce
Název obce Světce souvisí s pověstí o čtrnácti světýlkách, která se objevovala na velkém plochém kameni. Později zde byla vystavěna kaple a kostel Čtrnácti svatých pomocníků. Místo bylo navštěvovaným poutním místem a v 17. století zde byl vystavěn klášter pro mnichy Paulány.
Nejvýznamnějším majitelem osady Světce byl knížecí rod Windischrätzů a z nich nejznámější představitel – polní maršál Alfréd I. Windischgrätz. V letech 1858 – 61 nechal vystavět jízdárnu, která je i po téměř 150 letech největší jízdárnou v České republice.
Jízdárna je třípodlažní objekt: v přízemí byl hlavní stáj, stáje pro 24 koní, postrojové a sedlací komory. V patrech se nacházely lóže a obytné pokoje s toaletami. V suterénu kovárna, sklady, uhelna, byt kováře a prostory pro odvoz hnoje.
První prohlídka začíná v deset hodin, protože jsme před zahájením měli ještě chvíli času, prohlédli jsme si prostory chodeb v přízemí, kde byly instalovány informační panely, na nichž jsme se dočetli o životě ve vesnici Pavlův Studenec. Převážná většina jejich obyvatel byla zaměstnána v knoflíkárně rodiny Adlerů založené v roce 1898. Z chodby vedoucí od pokladny jsme se ještě zastavili v prostoru odděleném prosklenými dveřmi, kde jsme z informačních panelů získali představu, jak jízdárna fungovala a jak probíhala její rekonstrukce.
Prohlídka jízdárny od sklepa až po půdu
Potom nás už přivítali sympatičtí průvodci – protože jsme si termín návštěvy zvolili v neděli, kdy jsou prohlídky kostýmované – byli oblečeni do jezdeckých kostýmů a zavedli nás nejprve do prostor, které sloužily jako stáje. Zde jsme si poslechli spoustu zajímavých informací o dobovém oblečení, které součásti je tvořily a jaké funkce plnilo. Protože hosté knížecí rodiny Windischgrätzů se s účastnily honů a bylo třeba, aby se navzájem viděli, důležitou roli měla výrazná červená barva. Vystaveno bylo několik typů sedel, a tak jsme si zblízka prohlédli třeba dámské sedlo a dozvěděli se, jak na takovém sedle vlastně dáma seděla. Protože dnes jízdárna již neslouží svému původnímu účelu, rádi jsme shlédli krátký dokumentární film, který nás zavedl do Španělské dvorní jízdárny ve Vídni a obdivovali jsme krásné lipicány a umění jezdců.
Výhled z empory a prohlídka obytných prostor
Ze stáje jsme po dřevěném schodišti vystoupali na emporu. Ta poskytovala výhled do prostor hlavního sálu jízdárny a urození hosté zde měli příjemné zázemí dostatek pohodlí. Vychutnávali jsme si pohled na zajímavou stavbu připomínající chrámovou loď a pak průvodce otevřel dřevěné dveře vedoucí do obytných prostor sloužících pro ubytování hostů. Protože výklad průvodců byl velmi poutavý a občas průvodce zapojil dokonce i návštěvníky, přenesli jsme se do časů, kdy v těchto čtyřech místnostech pobývali urození hosté a chvíli jsme měli pocit, jako bychom se jimi sami stali.
V poslední místnosti – ložnici jsme viděli na obrazech výjevy z parforsních honů a dozvěděli jsme se, jak takové hony, které byly společenskou záležitostí a jezdeckou slavností, probíhaly.
Prohlídka půdy s unikátním krovem
V málokterém objektu se podíváte pod střechy. Vystoupali jsme po schodišti na půdu, kde jsme si mohli nejen prohlédnout konstrukci krovů a obdivovat um a zručnost řemeslníků a dozvěděli jsme se také jak fungoval systém větrání. Půda byla využívána k sušení sena, a proto proudění vzduchu a větrání mělo velký význam. Jízdárna má velice pozoruhodný krov, který nemá v Čechách obdoby. Podobná konstrukce krovu se nachází na Viktoriině nádraží v Londýně.
Expozice kovářství
Z půdy jsme scházeli po schodišti do bývalé kočárové a postrojové komory. Jakmile jsme prostorem prošli, ocitli jsme se v expozici kovářství. Nejprve jsme viděli kovárnu a potom jsme si prohlédli byt kováře. V této expozici jsme zblízka viděli podkovy různých velkostí od nejmenších určených pro poníky po velké podkovy, kterými se okovávali tažní koně.
Zastavili jsme se také u mechanického modelu vodního hamru, který určitě zaujme nejmenší návštěvníky.
Závěr prohlídky
Komentovaná prohlídka trvala 75 minut a tento čas uběhl velmi rychle a ani chvilku jsme se nenudili, protože jsme mohli obdivované nádherné prostory a dvojice průvodců nám velmi poutavou a živou formou předávala hodně zajímavých informací. Závěr prohlídky můžeme skutečně nazvat třešničkou na dortu: po krásně vyzdobeném schodišti jsme vstoupili do knížecí lóže nacházející se naproti hlavnímu vchodu a odtud jsme se kochali pohledem do hlavní místnosti a obdivovali konstrukci stropu a střechy, jejíž prosklenou lucernou pronikalo do prostor jízdárny sluneční světlo.
Procházka prostory jízdárny od sklepa až po půdu s poutavě podaným výkladem pro nás byla opravdu zážitkem. Po skončení prohlídky jsme se ještě zastavili v historické pauliánské lékárně – v expozici bylinkářství Českého lesa.
K jízdárně se dostanete buď autem, cca 50 m od jízdárny je k dispozici parkoviště. Pěšky dojdete z Tachova po modré turistické značce Knížecí alejí. Nedaleko se nachází také autobusová zastávka Tachov, Světce.
Více informací naleznete ZDE
Jízdárna Světce
Jízdárnu ve Světcích nechal vybudovat v letech 1858–61 kníže Alfréd I. Windischgrätz. Penzionovaný polní maršál, majitel tachovského panství, se v r. 1857 (ve věku 70 let) rozhodl přestavět chátrající paulánský klášter ve Světcích na romantický zámek, k němuž by patřila i velkolepá jízdárna. Když v r. 1862 kníže zemřel, byla jízdárna téměř dokončena. Po r. 1945 byl majetek Windischgrätzů zestátněn. Jízdárna byla v té době poměrně zachovalá, ještě v 50. letech se uvažovalo o její opravě. Budova však postupně zchátrala natolik, že byla na žádost města Tachova zbavena památkové ochrany a určena k demolici. V r. 1991 byla jízdárna opět do seznamu kulturních památek zařazena. Roku 1997 získalo polorozbořenou jízdárnu město Tachov a v r. 2000 zahájilo za podpory dotací postupnou rekonstrukci.
Jízdárna je postavena v novorománském slohu. Celková délka budovy je 60,2 m, šířka 26,3 m a výška 26,3 m. Centrální patrová budova na půdorysu kříže je doplněna podélnými přízemními stájemi, přistavěnými k východnímu a západnímu průčelí a zakončenými nárožními polygonálními pavilony.
V r. 2006 byl vytvořen koncept budoucího využití jízdárny jako víceúčelového kulturního centra. Hlavní sál by měl být využíván pro kulturní akce. V prostorech stájí se počítalo s muzeem bylinkářství a stálou expozicí dějin objektu. Po prvním koncertu v r. 2001 zde byla zavedena tradice hudebních festivalů „Dveře jízdárny dokořán“ (původně „Jízdárna znovu ožívá“).
Zdroj: Wikipedie
Zřícenina zámku Světce
Zámek byl stavěn v letech 1856–1862. Součástí zámeckého komplexu měl být i částečně pobořený kostel Čtrnácti svatých pomocníků (jižní část). Po smrti majitele roku 1862 stavební práce na zámku končí a zámek nebyl nikdy dokončen. Nedokončená stavba byla během konce 19. a v 20. století z větší části rozebrána. Zachovaly se jen její zbytky v romantických zříceninách. Ruiny jsou od roku 1958 chráněné jako kulturní památka ČR. V prostorách bývalého Paulánského kláštera dnes sídlí střední průmyslová škola.
Paulánský klášter ve Světcích u Tachova byl vystavěn ve druhé polovině 17. století. Za josefínských reforem byl klášter zrušen a komplex pak získal rod Windischgrätzů. Pokusili se konvent s kostelem Čtrnácti svatých pomocníků přestavět na honosný zámek, stavbu se však nepodařilo nikdy dokončit. Zůstaly z ní romantické zříceniny, chráněné jako kulturní památka.
Světce tehdy získal Josef Mikuláš Windischgrätz. Nový majitel kostel nechal používat jako skladiště a klášter dal upravit na sídlo svých úředníků. Jeho potomek, generál Alfred Windischgrätz, se v letech 1857-1861 snažil konvent radikálně přestavět na výstavný romantický zámek. Současně stavěl i blízkou jízdárnu. Když Alfred v roce 1862 zemřel, jeho syn už neměl zájem ve finančně náročné stavbě pokračovat. Nebyla proto nikdy dokončena.
Zdroj: Wikipedie
Kavárna Světce
Po prohlídce jízdárny a krátké zastávce u pozůstatků zámku jsme se posadili v Kavárně Světce. V příjemném prostředí jsme si vychutnali kávu a nabídka zákusků dokonce zahrnovala i bezlepkové čokoládové trubičky.
Památník bitvy u Tachova – Památník Vysoká
Nedaleko kavárny je turistický rozcestník. Zelená turistická značka nás dovedla k památníku bitvy u Tachova, o které jsme se učili v hodinách dějepisu: V bitvě u Tachova dosáhli husité pod vedením Prokopa Holého ve dnech 3. – 4. srpna 1427 snadného vítezství nad vojsky 3. křížové výpravy. To bylo rozvráceno vnitřními spory a zejména obavami a respektem k husitským bojovníkům. Střet a následné dobytí města se tak obešlo bez výrazných ztrát na obou stranách.
Rozhledna Vysoká
Poblíž památníku je umístěn turistický přítřešek s grilem, který přímo vybízí k odpočinkovému pikniku s přáteli. Od rozcestníku Památníku na Vysoké vede naučná stezka Vysoká – Světce kolem rozhledny Vysoká.Ocelová rozhledna ve tvaru přesýpacích hodin byla postavena v roce 2014. Po celý rok máte možnost vystoupat po 144 vřetenovitě uspořádaných schodech a pokochat se z výšky 25 metrů výhledem na Tachov, Šumavu, Český les nebo Slavkovský les.
Potom dojdete ke kapličce Panny Marie Lurdské tvořené umělou jeskyní ve skále. Naučná stezka vás dovede zpět ke zřícenině zámku Světce.
Zakončili jsme naši návštěvu v altánku u jízdárny. Zde jsme si všimli kamenného milníku času připomínajícím knížecí rod Windischgrätzů.
Foto: Cysnews
