Vydali jsme se na výlet ke hradu Kokořín. Zaparkovali jsme na parkovišti pod hradem, které se nachází u někdejšího prvorepublikového koupaliště s hotelem a se zázemím, které bývalo vyhledávaným výletním místem. Dnes však již není v provozu. Odtud jsme stoupali po modré turistické značce směrem ke hradu.
Cesta ke hradu
Cestou nás zaujal tunel vyrubaný v pískovcovém masivu. Tunel a přiléhající opěrné a zárubní stěny jsou ozdobeny cimbuřím, které odkazuje na blízký hrad Kokořín. Tunel je průchozí i pro pěší, protože po jedné straně je zde chodníček. Odtud už nebylo daleko k rozcestí pod hradem. Dozvěděli jsme se zde, že hrad je otevřen a rádi jsme využili příležitost k prohlídce. Do hradu jsme vešli masivní bránou, ke které vede dřevěný most. Z nádvoří jsme vešli do pokladny, před níž stojí socha bájné bytosti ze středověké mytologie gryfa – tato socha připomíná draka. V pokladně jsme si zapůjčili průvodce hradem. Zvolili jsme totiž možnost prohlídky bez průvodce. Na novém paláci postaveném v letech 1919 – 15 nás zaujala na nároží socha Jarmily Špačkové v životní velikosti. Po této první manželce barona Jana Špačka je nazvána i původní přístupová cesta ke hradu – Jarmilina stezka.
Prohlídka hradu Kokořín
Erbovní sál
Naše prohlídka interiérů začala ve starém paláci. V přízemí se nachází jediná místnost tzv. erbovní sál s krbem z kachlů, které vyrobila keramická škola v Bechyni. Omítku sálu zdobí fresky představující erby všech vlastníků Kokořína od roku 1320 do roku 1913. Kromě erbů a prostřeného stolu nás zaujaly vyřezávané trůny s erby zakladatele hradu Hynka Berky z Dubé a obnovitele hradu Jana Špačka. Místnost na nás působila jako hodovní síň. Všimli jsme si zde podlahy, kterou tvoří dlaždice s motivy z erbu J. Špačka: polovina koně, dvouocasý lev a poštovská trubka. Z erbovního sálu jsme stoupali po dřevěném schodišti do prvního patra a při pohledu ze schodiště nás zaujal lustr složený z parohů a vyřezávané ženské postavy. Jedná se o napodobeninu tzv. norimberských lustrů.
Lovecký předpokoj, dámský pokoj a lovecký pokoj v prvním patře hradu
Vystoupili jsme do prvního patra a stanuli jsme v loveckém předpokoji. Zde jsme si prohlédli zarámovaný diplom, kterým jmenovalo zastupitelstvo obce Kokořína dne 9. 5. 1904 císařského radu Václava Špačka prvním čestným občanem obce Kokořín. Z loveckého předpokoje vedou dvoje dveře: jedněmi se vcházelo do loveckého pokoje a druhé do dámského pokoje. Zaujal nás zde historický nábytek zejména barokní kolébka a zástěna z 19. století zdobená technikou vycpávané výšivky, která se používala již v době gotiky.
Rytířský sál s modelem hradu
Potom jsme opět stoupali po dřevěném schodišti do podkroví, kde byl celý prostor obložen modřínovým dřevem tvarem připomínajícím obrácený vnitřek lodi. Zde se nachází rytířský sál obsahující část Špačkovy knihovny s husitskou tématikou a archeologickými nálezy z okolí. Prohlédli jsme si jednotlivé exponáty ve vitrínách a zastavili jsme se také u modelu hradu.
Výstava Zapomenuté Kokořínsko
Sestupovali jsme opět do přízemí do erbovního sálu a odtud jsme vyšli ven na ochoz obvodových hradech. Odtud se nám naskýtal krásný výhled do okolí hradu. Přístupná je také válcová věž vysoká 37,5 metrů. Tato věž měla výhradně obrannou funkci. My jsme místo výhledu z věže dali přednost prohlídkou sklepů pod novým palácem. V současné době totiž je v nich výstava historických fotografií a pohlednic Zapomenuté Kokořínsko. Zde jsme si mohli prohlédnout řadu dobových fotografií například jak vypadalo koupaliště pod hradem Kokořín a také jsme si všimli portrétní fotografie rodáka z nedalekého Mšena Dr. Josefa Ladislava Píče, historika, pedagoga a muzejníka, spoluzakladatele české archeologie.
Náš zájem vzbudila „novodobější“ historie hradu.
„Na jaře roku 1895 se v Praze konala Národopisná výstava českoslovanská, na které Klub českých turistů představil model hradu Kokořína, který se tak dostal do povědomí veřejnosti a zájem o jeho návštěvu vzrostl. V roce 1896 koupil kokořínské panství pražský podnikatel Václav Bedřich Špaček. Za rozvoj poštovnictví získal v roce 1898 titul císařského rady. V roce 1908 byl Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu. Diplomem z 1. února 1909 mu byl udělen dědičný titul baron, šlechtic ze Starburgu (špaččího hradu). Špačkovi uvažovali o rekonstrukci hradu. Mohla k tomu přispět také skutečnost, že Kokořín navštěvovalo stále více výletníků. V. Špaček se již v dřívějších letech choval jako velkorysý mecenáš. V roce 1901 koupil od vdovy po malíři Václavu Brožíkovi jeho pozůstalost a kolekci mistrovských děl tak zachránil před rozprodáním v dražbách. Pro obec Kokořín dal postavit školu. V roce 1912 V. Špaček zemřel. Jeho syn Jan se rozhodl proměnit Kokořín nejen ve veřejně prospěšnou expozici ale i v památník rodu Špačků. Ve sklepních prostorách paláce vznikla rodová hrobní kaple. Do ní byly uloženy ostatky V. Špačka. Na freskách v Loveckém předpokoji nechal zpodobnit sebe a členy své rodiny jako urozené panstvo v historických loveckých úborech. Výstavba nového paláce s e sochou Špačkovy manželky Jarmily byla dokončena v roce v jubilejním roce 1915 pětistém výročí upálení Mistra Jana Husa.
Od roku 1918 byl zrenovovaný hrad veřejně přístupný a počet návštěvníků se zvyšoval. J.. Špaček v podhradí vybudoval rozsáhlé rekreační zařízení s hotelem a koupalištěm, devíti rybníčky pro umělý chov pstruhů, pohostinstvím a tenisovými kurty. V letech 1935 – 37 byla vybudována nová silnice vedoucí zčásti skalním tunelem z obce Kokořína do Kokořínského dolu. Odtud se se naskýtají krásné výhledy na hrad od jihu“
Zdroj informací : Daniel Razím: Hrad Kokořín
Více informací o prohlídkách hradu a návštěvní době naleznete ZDE
Oběd v restauraci U Grobiána
Vrátili jsme se na parkoviště a obědvali jsme v Hospodě U Grobiána.
I tato restaurace má zajímavou historii. Založil ji Josef Škuba, vyučen ve mlýně jako mlynářských, který ve 20 letech přišel o nohu. V roce 1856 byl odškodněn poskytnutím nájmu hospody v Kaninském dole. Vedl ji až do roku 1908.
Obsluha v této restauraci byla ochotná a jídlo chutné.
Muzeum Eduarda Štorcha v Lobči
Zajímavých cílů je v oblasti Kokořínska celá řada, z turistických cílů je to zejména přírodní rezervace Kokořínský důl. Navštívit můžete třeba také Muzeum Eduarda Štorcha v obci Lobeč.
Expozice v tomto muzeu je věnována jednomu z nejvýznamnějších obyvatel obce Eduardu Štorchovi, kterého známe jako spisovatele historických románů z období pravěku. Obec Lobeč byla působištěm spisovatele Eduarda Štorcha, jednoho z objevitelů místních archeologických nálezů. Spisovatel je pohřben na zdejším hřbitově a na jeho počet obec zřídila v roce 2010 muzeum v interiérech bývalé obecní školy.
Více informací naleznete ZDE
Foto: Cysnews
