Objevujeme oblast West Midlands
Shrewsbury
Uvažovali jsme, kam se podíváme tentokrát. Časově jsme se museli „vtěsnat“ do jediného dne, který jsme ve volném a příjemném tempu chtěli naplnit poznáváním.
Naše volba padla na Shrewsbury, ležící v hrabství Shropshire. Poté, co jsme si v nádražní hale poradili s automaty na jízdenky a jejich komplikovaným systémem tarifů, vyjíždíme vlakem z New Station v Birminghamu a směřujeme na západ. Nedaleko leží i hranice s Walesem, všude už vidíme nápisy v obou jazycích – angličtině a velštině. Mimochodem tento keltský jazyk stojí také za zmínku. Je naprosto odlišný, nesrozumitelný a pro nás často nevyslovitelný. Ale o tom až někdy jindy. Po necelé hodince cesty jsme dorazili do cíle. Uvítala nás omšelá nádražní budova, první dojem nic moc.
Zatočili jsme za první roh a najednou jsme vpluli do jiného světa. Napadlo mě: „Tady to vypadá jako v pohádce“. Ne, ani pohádka, ani kulisy k historickému filmu, ale v mnohém zachovalá upomínka na středověké město. Hrázděné domky, tísnící se v klikatých uličkách, v přízemí obchůdky, útulná bistra a kavárničky.
St. Mary´s Church nebylo nesnadné najít, neboť se chlubí jednou z nejvyšších věží v Anglii. Kostely navštěvuji ráda, zajímá mě jejich historie a architektura. A v této zemi k dobrému dojmu přispívá navíc jakýsi punc lidské slušnosti a úcty jednoho k druhému. V případě turistů to znamená, že většina místních lidí ráda poradí, pomůže. Vypadá to jednoduše, kéž by ta slušnost přišla do módy i u nás.
St. Mary´s Church
Pokochali jsme se tedy impozantním interiérem St. Mary´s Church a s respektem vnímali atmosféru místa, kde již v 10. století nechal král Edgar zvaný Mírumilovný postavit první svatostánek. A co se té kostelní věže týče, vztahuje se k ní jedna (bohužel smutná) epizoda. Před více než 250 lety se jeden místní řekněme showman pokusil slézt ji hlavou dolů. Jak to dopadlo, můžeme se domyslet. Nekrolog vrytý blízko venkovní zdi do jeho náhrobního kamene je malou upomínkou na tohoto odvážlivce.
Už jsme byli trochu uondaní a potěšilo nás, když jsme v sakristii objevili malou kavárničku. Úžasná věc, káva a dobrý čaj spolu se sendvičem nebo domácím pečivem přišly k chuti. Paráda! Stačí jen trochu dobré vůle a snahy vyjít návštěvníkům vstříc.
Po krátkém odpočinku vyrážíme dál. Míjíme budovu Staré tržnice, kterou zde v minulosti nechal postavit vlivný a bohatý cech čalouníků. Teď je zde kulturní centrum a pravděpodobně i jediné kino, které se pyšní zachovalým trámovým stropem a středověkým počítadlem.
V informačním centru nabízejí rozmanité suvenýry. Dominuje téma Charles Darwin. Proč? No vždyť je to přece místní rodák! Ve Shrewsbury žil tento věhlasný přírodovědec dlouhých 27 let, zde se patrně zrodily i první myšlenky o principech evoluce.
Vydáváme ke kostelu sv. Chada (v 8.st. biskup z Herefordu), kde byl malý Charles pokřtěný. Současně si chceme prohlédnout místo, kde se koncem minulého století let natáčel film „A Christmas Carol“. Náhrobní kámen skrblíka Ebenezera Scroogeho je zde stále ještě patrný.
A ještě jedna zajímavost – hlavní loď kostela byla postavena ve formě kupole a je i největší v zemi.
Severn je řeka
Slunečné podzimní počasí nás zlákalo k procházce parkem, svažujícím se k řece Severn.
Legenda vypráví o dívce Severn (Sabrině), kterou její macecha nechala vhodit do řeky jako pomstu za to, že jí její otec byl nevěrný.
Mimochodem se jedná o nejdelší řeku v Anglii. Ubíráme se dále po jejím břehu a chvíli postojíme na „English Bridge“, dohlédnou se odtud dá na další architektonický skvost města, na katedrálu opatství Shrewsbury. Vzpomeneme benediktýnského mnicha, bratra Cadfaela, jehož životem se nechala inspirovat spisovatelka Ellis Petersová a vytvořila s touto postavou řadu kriminálních příběhů.
Náš pohled vzdáleně zachytí i střechu městského vězení. Není to ovšem vězení jen tak ledajaké, svůj 30letý trest si tu odpykával např. Robert Welch, jeden ze spolupachatelů velké vlakové loupeže. Welch spolu se svými 14 kumpány přepadli r. 1963 poštovní vlak na trase Glasgow – Londýn a ukořistili 2,6 milionu liber. Peněz si však dlouho neužívali, většina lupičů byla později odhalena.
Dalším známým vězněm tu byl Sidney Noble, známý jako „Doktor Smrt“. Dnes historická budova vězení slouží ke komerčním účelům a občasné prohlídky seznamují návštěvníky s pohnutými osudy bývalých vězňů.
Je pozdní odpoledne a my zbývající hodinku věnujeme návštěvě vojenského muzea, sídlícího v atraktivních prostorách středověkého, kamenného hradu, který si svoji téměř nezměněnou podobu zachoval až do současnosti.
Vracíme se zpět k nádraží. Rychlým pohledem k historické budově knihovny se se Shrewsbury loučíme. Prožili jsme jeden velmi zajímavý a příjemný den, Shrewsbury stojí rozhodně za návštěvu.
text a foto : Zuzana Janovská
