Top news

Vánoční tématika na podzimní večer – Koledy, Novoroční přání, Jmelí a další


Koleda

Křesťanské vánoce do sebe vstřebaly řadu zvyků spojených s oslavami zimního slunovratu. Vánoční koledy, zpívané v latinské i lidové řeči, nahradily předkřesťanský rituální zpěv oslavující boha Saturna. Lidová víra připisovala vánočním koledním obchůzkám magickou moc. Měly přinést štěstí do každého stavení. Na koledu se o Vánocích chodil o Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok, o dni sv. Tří králů a někde i na Hromnice.

Slované přijali název koleda z latinského slova Calendae (Kalendy) označující první lednové dny, kdy se slavil slunovrat. Staroslověnské slovo koleda znamenalo také novoroční den. Ve francouzské Provenci se Vánocům říkalo Calendo. V Anglii se o Vánocích zpívaly carols, ve Francii noëls. S anglickými Vánocemi je nerozlučně spjata relativně mladá koleda Good King Wenceslas opěvující dobrého českého knížete, světce a patrona českého království svatého Václava. Svatováclavská koleda je i dnes o svátku sv. Štěpána, kdy prý dobrotivý král navštěvoval příbytky nuzáků, slyšet pod starobylými klenbami katedrál i pod krovy vesnických kostelíků. Legendu o životě sv. Václava zveršoval anglický duchovní John Mason Neale. Zhudebnil ji spolu s Thomasem Helmorem na nápěv staré latinské jarní písně Tempus adest floridum.

Stromeček v Čechách

Do Čech pronikla tradice zdobení vánočního stromečku na počátku 19. Století. Poprvé ho prý v Praze vystrojil pro své přátele ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich. O Liebichově stromečku se mluvilo, ale nový zvyk se rozšiřoval jen pozvolna. Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené stromečky vyřezané z tenkých prkének nebo kartonu a natřené na zeleno, ale na odbyt moc nešly. Opravdové stromečky se strojily jen v bohatých rodinách. Pražské noviny ale v roce 1843 psaly o kupování vánočních stromečků jako o běžné součásti Vánoc. Lojové svíčky se na vánočním stromečku rozsvítily poprvé v  Čechách v roce 1860 v domě univerzitních profesorů v Celetné ulici v Praze.






staromestska-radnice-a-vanocni-strom.jpgJmelí

Stále zelená rostlina parazitující na stromech byla odedávna předmětem pohanských obřadů. Tehdy lidé věřili, že jmelí ztělesňuje živoucího ducha. Jmelí s lepivými semeny se přikládala moc vyvolat nebo udržet svazek mezi dvěma osobami opačného pohlaví. Lidé věřili, že když hlava rodiny ha. Bylo symbolem života a ochranným talismanem. Lidé věřili, že když hlava rodiny zelené, pozlacené nebo postříbřené ratolesti za prvního ranního kuropění 24. prosince zavěsí nad štědrovečerní tabuli, přinese do domu štěstí a požehnání. Traduje se, že jmelí splní každému stolovníku jedno přání, pokud ho zašeptá do plamínku první zapálené svíčky na vánočním stromečku. V Anglii se od této svíčky potom zapaluje loňské jmelí, aby se uzavřel magický kruh starého štěstí a s novou snítkou vstoupilo do života štěstí nové.


mistletoe.jpg

Adventní věnec

Nejstarší písemně doložená zpráva o adventním věnci pochází z roku 1838 z přístavního města Hamburku. Teolog Johann Heinrich Wichern tehdy nade dveře sirotčince, který spravoval, pověsil na počátku adventu velký věnec vyřezaný ze dřeva. Každý den na něj upevnil jednu zapálenou svíci. Pod věncem stála pokladnička, do které mohli zbožní věřící házet vánoční milodary pro opuštěné a osiřelé děti.


adventskranz-1.advent.jpg

Adventskranz-1.Advent“ od Micha L. Rieser – Own work by uploader (wreath and picture). Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons.





Novoroční přání

Vynálezcem novoročenek byl muž. Byl to český šlechtic, který se snažil důstojně vyklouznout z přemíry společenských povinností. V naší vlasti totiž bylo zvykem přijímat na Nový rok osobní blahopřání. Nejčastěji se navštěvovali příbuzní, přátelé a známí. Pro neustále se zvyšující počet gratulantů se ale tato povinnost stávala pro příjemce blahopřání často obtížnou. Hrabě Karel Chotek, který od roku 1826 zastával funkci prezidenta zemského gubernia a byl nejvyšším purkrabím v Čechách  v roce 1827 místo zavedených zdvořilostních návštěv začal rozesílat blahopřejné lístky. Říkalo se jim omluvenky a zdobil je obrázek.IFrame

Tříkrálová hra

Tříkrálové hry bývaly součástí vánočních her, ale často se uváděly samostatně jako pochůzkové hry. Hlavním námětem bylo různě obměňované ztvárnění cesty tří králů do Betléma a jejich klanění Ježíškovi. Původně se uváděly jako mimické scénky v kostelech, postupně začaly být stejně jako pastýřské hry zpívány a deklamovány. Během času splynuly se světským prostředím a získaly kolední charakter. V tříkrálových hrách většinou vystupovali jen muži nebo chlapci. Na svátek 6. ledna chodili ve skupinkách a koledovali. Nosili s sebou betlém s figurkami. Ve Španělsku mají tříkrálové hry dodnes podobu honosného průvodu, který o svátku Tří králů prochází ulicemi měst,

albrecht_durer_-.jpg

„Albrecht Dürer – Adorazione dei Magi

Vánoční tématika – jídlo na našich štědrovečerních stolech z historickým nádechem