Historie a tradice výroby betlémů

Betlém je plastické zobrazení scény narození Ježíše Krista. Ústřední téma je Svatá rodina, Panna Maria a svatý Josef ve chlévě pečující o právě narozeného Ježíška, který leží na seně v jesličkách. Pastýři a orientální Tři králové přinášejí dary, scéna bývá doplněna i zvířaty (vůl, oslík, ovce) a případně andělem provolávajícím „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle“.

Betlém nebo také jesličky

Betlémy byly a jsou vytvářeny z nejrůznějších materiálů: dřevěné, keramické, papírové, perníkové aj. V některých místech je i tradice živých betlémů, kde postavy jsou představovány živými lidmi ve formě buď statického výjevu nebo i hrané scény. Jesličky jsou dřevěné zařízení pro zakládání sena ve chlévě a Maria do nich Ježíše položila kvůli tomu, že nebylo místo k ubytování.

Papírový Betlém

Vznik tradice jesliček

Pro vznik tradice jesliček – betlému – měla význam událost, která se stala v roce 1223. Tehdy pozval italský šlechtic Giovanni di Velita Františka z Assisi, aby strávil Vánoce na jeho panství. Budoucí světec si prý přál vidět, jak právě narozený Ježíšek leží v nuzném chlévě na seně v jesličkách, a rozhodl se, že tento výjev zobrazí. Vybral si pro ni jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli a uspořádal v ní výjev narození Páně. Sem pozval v noci 24. prosince vesničany z širého okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se míhal mnoha světly, jak si příchozí svítili na cestu pochodněmi. Když vystoupali k jeskyni, uviděli jesličky, oslíka a telátko. Při nich sloužil kněz mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia, které jediné vypráví podrobněji o Kristově narození. Podle tradice byla tato událost nejen prvním „betlémem“, ale byla tu prý poprvé sloužena i půlnoční mše.

Vyřezávaný Betlém

Miniaturní betlémy

Počátky miniaturních betlémů kolem roku 1600 jsou spojeny s intarzovanými ebenovými kabinety, uvnitř kterých se otevírá domácí oltářík se stříbrnými či slonovinovými figurkami. Betlémské oltáříky existovaly také samostatně, a stavěly se na oltářní menzu. K prvním tvůrcům patřil stříbrník Abraham Lotter v Augsburgu, nejstarší příklady jeho prací se dochovaly v Mnichově a v Loretě v Praze na Hradčanech.

Nejstarší chrámové betlémy byly zaváděny po Tridentském koncilu, zejména od 17. století do 1. poloviny 18. století, řeholníky z řádů františkánů, kapucínů a servitů. Nejhonosnější český barokní betlém z 1. poloviny 18. století s figurami v životní velikosti a v původních barokních kostýmech patří kapucínům při kostele Panny Marie Andělské při Loretě v Praze na Hradčanech. Během 2.poloviny 19. století byl opraven a doplněn o mechanické prvky.

Živý betlém

je specifické divadelní představení, vycházející z křesťanské tradice a zobrazující události a postavy, související s narozením Ježíše Krista. Představení živých betlémů, která se konají v době vánočních svátků, zpravidla pořádají místní komunity v obcích a městech ve spolupráci se zástupci církve.

Poprvé představení živého betléma uspořádal František z Assisi v roce 1223 v obci Greccio v provincii Rieti ve střední Itálii. František z Assisi se usídlil v tomto chudém kraji, jehož obyvatelé trpěli neúrodou a útoky divé zvěře, zejména vlků, poprvé již v roce 1209. Na hoře Lacerone si vybudoval chatrč jako poustevnu a obyvatelé Greccia jej tam chodili navštěvovat a poslouchat jeho kázaní. Poté, kdy papež Honorius III. v listopadu roku 1223 potvrdil Františkem navrženou řeholi Řádu menších bratří, se František začal zabývat realizací svého nápadu na dosud nevídanou oslavu narození Ježíše Krista. Obzvláště vhodné mu pro tento účel připadalo Greccio, které mu připomínalo palestinský Betlém. S podporou místního pána Giovanni Velita tak zorganizoval o vánočních svátcích roku 1223 první představení „živého betléma“, v němž účinkovali nejen lidé – obyvatelé Greccia a řádoví bratři – ale i zvířata. V obci Greccio se každým rokem o Vánocích koná rekonstrukce tohoto historického příběhu, ilustrující vznik tradice živých betlémů. Tyto události v Grecciu připomíná také svatyně ze 13. století a místní Muzeum betlémů.

Zdroj: Wikipedie

Betlém ze sena na návsi v Čenkově

Unikátní  betlém ze sena v Čenkově u Příbrami

Obec Čenkov se nachází mezi Příbramí a Hořovicemi. Již desátým rokem tu mají u místní kapličky sv. Antonína postaven Betlém ze sena. Betlém je situován tak, že každý návštěvník si jím může projít a stát se na chvíli jeho součástí.

Betlém byl k vidění poprvé v Čenkově o Vánocích roku 2010. Před kapličkou stála jen Svatá rodina, Tři králové a vedle jesliček vůl s oslíkem. V následujících letech přibyly další postavy.

Všechny jsou vyrobeny ze sena a mají životní velikost. Hlavy postav nemají obličeje, každý, kdo si betlém projde, může zapojit svoji vlastní fantazii a představit si jejich podobu.

Na začátku cesty stojí římský voják s písařem a vyhláškou římského císaře, aby se všechen lid dostavil ke sčítání lidu do svého rodného města. Na stole u písaře je kniha, do které mohou návštěvníci napsat svůj vzkaz.

Cesta pokračuje do mírného svahu, na trase potkáte postavy, které se jdou poklonit k narozenému Ježíškovi. V zástupu klanících jsou mj. slon s maharadžou vezoucí dary, velbloud, stádo ovcí s pasákem. Nemůže chybět kapela hrající narozenému Ježíškovi.

V roce 2012 byl betlém zapsán do České knihy rekordů a kuriozit jako největší betlém ze sena a slámy v životní velikosti s oděnými postavami. Ve stejném roce vyhrála obec soutěž o nejhezčí výzdobu měst a obcí.

Betlém v Čenkově na návsi si můžete prohlédnout od 1.12.2020 do 6.1.2021

Betlém je opět postaven se všemi postavami. Prosím, aby jste se při návštěvě chovali slušně a dodržovali všechna opatření platná v ČR. Betlém je postaven na veřejném prostoru a platí pro něj nařízení o nošení roušek – zakrytí  ust a nosu.

Foto:JBCysnews