První mláďata u tan severních

Kdo jsou tany? Svým vzhledem a způsobem života připomínají tato zvířata veverky nebo myši, dokonce i domorodý název tupai znamená „zvíře podobné veverce“. S hlodavci ale nemají tany nic společného. V Zoo Ostrava obývají pavilon Wanderu, kde je aktuálně k vidění devět jedinců – čtyři dospělí a pět mláďat.

Tany: Příbuzní primátů v hlodavčím převleku

Přestože tany připomínají hlodavce, nemají s nimi nic společného. Postupně byly řazeny k hmyzožravcům a dále k primátům, s nimiž mají i řadu společných znaků:

– Mají nos pokrytý vlhkou kůží (tzv. rhinarium) a nemají hmatové vousky.
– Dolní řezáky tvoří zubní hřeben, který používají k ošetření srsti (podobně jako lemuři).
– Mají relativně velký mozek a dobře vyvinutý zrak.
– Používají přední končetiny k manipulaci s potravou.

I genetické výzkumy potvrdily, že tany jsou nejvíce příbuzné právě primátům. Dnes patří do samostatného řádu tany (Scandentia), který zahrnuje přes 20 druhů.

Rozrůstající se chov

Tato zvláštní zvířata chová Zoologická zahrada a botanický park Ostrava od roku 2022 v pavilonu Wanderu – aktuálně dva páry ve dvou expozicích. V lednu letošního roku poprvé porodila jedna ze samic – jednoho samce a dvě samičky. Sameček po pár týdnech uhynul, samičky prospívají. Za dva a půl měsíce porodila tatáž samice znova, opět tři mláďata, tentokrát dva samečky a jednu samičku. V jedné expozici je tak k vidění rodina čítající celkem sedm jedinců, ve druhé samotný pár. Chovatelé doufají, že i ten se brzy rozmnoží.

Tana severní

Tana severní (Tupaia belangeri) se vyskytuje v jihovýchodní Asii, kde obývají světlé tropické a subtropické lesy a plantáže od nížin až do nadmořské výšky 3 000 m. Jsou aktivní přes den. Pohybují se hbitě po zemi i po stromech, k čemuž jim slouží pětiprsté chápavé tlapky s drápky. Jsou všežravé. Živí se bezobratlými živočichy i drobnými obratlovci, vejci a mláďaty ptáků, občas i uhynulými zvířaty, dále výhonky rostlin, měkkými plody a semeny, k jejichž šíření tak přispívají. K odpočinku a spánku se ukládají do stromových dutin. V dutině také samice po 45–50denní březosti rodí holá a slepá mláďata. V prvních dnech je samice přichází nakojit jednou až dvakrát denně, později jednou za dva dny. Malé tany rostou velmi rychle a zhruba po měsíci opouštějí rodné hnízdo.

Zdroj: Zoo Ostrava