Velká cena Nizozemska, která se koná tento víkend, je milníkem v působení Pirelli ve Formuli 1, protože tento závod bude pětistým podnikem mistrovství světa v kategorii motorsportu s modrou stuhou, ve které má italská značka oficiální zastoupení.
Z historie
Příběh se datuje od 13. května 1950 a Velké ceny Velké Británie, která byla zároveň vůbec prvním podnikem mistrovství světa. Ten den v Silverstonu byly čtyři Alfy Romeo a čtyři Maserati vybaveny pneumatikami Pirelli a vítěz závodu Giuseppe Farina, následovaný Luigim Fagiolim a Red Parnellem, všichni jedoucí s Alfami, zajistil italským pneumatikám čisté umístění na stupních vítězů. Od té doby se Pirelli zúčastnilo 499 závodů, rozdělených do tří období: od roku 1950 do roku 1958, od roku 1981 do roku 1991 (i když ne v letech 1987 a 1988) a od roku 2021 je globálním partnerem mistrovství světa FIA Formule 1 v oblasti pneumatik.
Okruh v Zandvoortu
Na okruhu v Zandvoortu se budou konat oslavy, které budou pokračovat následující víkend, kdy Monza hostí Velkou cenu Itálie, jejímž je Pirelli titulárním sponzorem. V Nizozemsku ponesou všechny vozy a hladké pneumatiky speciální logo 500 GP, které bylo odhaleno 18. února v Londýně při oslavách 75 let Formule 1. V Monze se zaměstnanci týmu a jezdci připojí k vedení F1, FIA a Pirelli a pořídí slavnostní fotografii několik hodin před startem závodu.
Směsi
Pro závod v Nizozemsku bylo Pirelli z hlediska směsí o krok měkčí než loni. Týmy si budou moci vybrat: C2 jako tvrdá, C3 jako střední a C4 jako měkká, zatímco v roce 2024 byly dostupné směsi C1, C2 a C3. Rozhodnutí přijaté ve spolupráci s FIA a promotérem šampionátu má za cíl zvýšit pravděpodobnost strategie založené na dvou zastávkách, nikoli pouze na jedné zastávce, která byla převládající volbou od návratu tohoto závodu do kalendáře v roce 2022. Další krok v tomto směru vyplývá z rozhodnutí FIA zvýšit rychlostní limit v boxové uličce z 60 na 80 km/h, čímž se zkrátí doba potřebná k zastávce v boxech. Podle simulací poskytnutých týmy je jedna zastávka stále nejrychlejší, částečně proto, že předjíždění je v Zandvoortu notoricky obtížné, s velmi malým počtem rovinek kromě té hlavní, v kombinaci s faktem, že celá trať je poměrně úzká.
Rok 2024
Na startovní rošt se seřadilo šestnáct jezdců na středně tvrdých pneumatikách, zatímco tři jezdci, Hamilton, Tsunoda a Bottas, jeli na měkké, přičemž Magnussen startoval z boxové uličky na tvrdých pneumatikách. Tři čtvrtiny startovního pole udělaly během závodu pouze jednu zastávku a ve druhé sadě se postavily na tvrdé, zatímco Magnussen jel na středně tvrdé. Dvojice Mercedesů zajela do boxů dvakrát – Hamilton použil dvě sady C3 a Russell jednu – zatímco zbývající tři, Tsunoda, Bottas a Zhou, jeli na všech třech dostupných směsích, přičemž Albon zvolil středně tvrdou, tvrdou a středně plnou.
Hülkenberg zajel nejdelší stint ze všech, když na tvrdé odjel 57 kol. Piastri vedl seznam se středně tvrdou myší na 33 kol, zatímco Hamilton zajel 24 kol na měkké.
Trať
Okruh dráhy v Zandvoortu je dlouhý 4,259 kilometru a vede dunami na pobřeží Severního moře, necelých 40 kilometrů od hlavního města Nizozemska. Může se pochlubit 14 zatáčkami s nízkou až střední rychlostí – čtyři nalevo a deset napravo – z nichž třetí a poslední jsou nakloněny pod úhlem 19 a 18 stupňů, což je mnohem strmější než zatáčky v Indianapolis. Tyto zatáčky generují velmi vysoké vertikální a boční zatížení pneumatik, což vyžaduje, aby týmy věnovaly velkou pozornost nastavení a správě sady pneumatik. Požadovaná úroveň aerodynamického přítlaku je velmi vysoká, podobná té, která byla zaznamenána v Budapešti. Trať obvykle nabízí nízkou úroveň přilnavosti a ta může být značně zhoršena pískem navátým na povrch pobřežními větry. Vzhledem k tomu, že se nachází jen několik set metrů od Severního moře, může být počasí velmi proměnlivé a na konci léta jsou teploty obvykle již pod 20 °C.
Klíčové slovo: hustota energie
Hustota energie je množství energie obsažené nebo uložené v objemu nebo hmotnosti substance. Tento koncept, který se aplikuje na pneumatiky Formule 1, odkazuje na energii, která je absorbována, akumulována a rozptýlena pneumatikou při jízdě na trati. Tato energie je generována především kontaktem s povrchem dráhy a namáháním, kterému je vystavena, a to jak deformací, tak třecími silami. Čím více zatáček vůz projede nebo čím vyšší je rychlost, tím větší je energie vyvíjená na pneumatiku. Tato energie se přeměňuje na teplo, čímž se zvyšuje teplota pryže, což přímo ovlivňuje úroveň přilnavosti, degradaci pneumatik a výkon. Proto je nezbytné řídit hustotu energie, aby se teploty pneumatik udržely v optimálním provozním okně a maximalizoval se výkon. Špatné řízení hustoty energie, například v případě nesprávného vyvážení vozu, může být faktorem přispívajícím k problémům, jako je zrnění nebo puchýře. Pokud jde o celkové množství vynaložené energie, Suzuka, Lusail, Silverstone a Spa jsou na pneumatiky náročnější než Zandvoort. Trať, která hostí Velkou cenu Nizozemska, je však ta, kde je hustota energie nejvyšší, a to kvůli několika faktorům, včetně její relativně krátké délky, vysokého počtu zatáček v kombinaci s nedostatkem rovinek, kde by si pneumatiky mohly odpočinout a vychladnout.
Statistický koutek
Tento víkend se bude konat již 35. ročník Velké ceny Nizozemska, která se započítává do mistrovství světa FIA Formule 1. Od prvního ročníku v roce 1952 se všechny jely v Zandvoortu. Současné uspořádání tratí mělo premiéru v roce 2021, kdy se závod poprvé od roku 1985 vrátil do kalendáře.
Jim Clark je jezdcem s největším počtem vítězství, čtyři, všechna s Lotusem. Za ním jsou další tři mistři světa se třemi vítězstvími: Jackie Stewart, Niki Lauda a Max Verstappen. Nizozemec vede, pokud jde o pole position, se třemi, stejně jako René Arnoux, zatímco Clark a Lauda vedou seznam umístění na stupních vítězů se šesti body. Ferrari je nejúspěšnějším týmem s osmi vítězstvími, před Lotusem se šesti a McLarenem se čtyřmi, přičemž druhý jmenovaný zde loni vyhrál zásluhou Landa Norrise. Na osmi místech má nejvíce pole position Lotus, následovaný Ferrari se sedmi, tyto pozice se obrátily, pokud jde o umístění na stupních vítězů, Ferrari s 26 a Lotus se 16.
Zdroj: Pirelli media
