Velikonočním pokrmům se v minulosti připisoval zvláštní význam a na Velikonoční neděli je lidé dokonce nosili v košíku do kostela k posvěcení.
Škaredá středa
Zelený čtvrtek
Většinou se vařila jarní polévka z luštěnin a zelených natí. Používalo se petrželky, špenátu, mladých kopřiv. Podávaly se k ní preclíky nebo škvarkové placky.
Velký pátek
Kdo nedržel půst, si mohl k jídlu připravit rybu. Nebo se podávala hustá sytá polévka ze zelí, brambor, fazolí a kořenové zeleniny.Pekly se jidáše z kynutého těsta. Těsto se tvarovalo do svinutých spirál nebo do spletených provázků. Jidáše symbolizují provaz, na kterém se oběsil Jidáš, když zradil Krista. Po upečení se jidáše pokapaly medem. Ten měl chránit před hadím uštknutím nebo před včelím bodnutím.
Bílá sobota
Hlavním pokrmem velikonoční nádivka. Připravovala se z uzeného masa vepřového nebo telecího. V některých krajích se do nádivky přidávalo kuřecí a králičí maso. K výrobě nádivky je také třeba vajec. Protože se jedná o jarní pokrm, měla by nádivka obsahovat něco zeleného například popenec, libeček nebo kopřivy. Nádivka se doplnila houskou, mlékem a kořením.
Nedělní Boží hod Velikonoční
Hostina začínala masovým vývarem. Poté se podávalo maso skopové, jehněčí, králičí, vepřové maso, uzené a drůbež. Nemohl chybět beránek ze sladkého těsta. Beránek nahrazoval jehněčí maso. V židovské tradici symbolizuje beránek Boží stádo, které je vedeno Hospodinem. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista. Beránci jako posvátné pokrmy byly svěceny na nedělní Boží Hod velikonoční. Kromě beránka se pekl také velikonoční mazanec ze sladkého kynutého těsta. Pro čeledíny se dělal mazanec z obyčejného kynutého těsta, naproti tomu pro návštěvy bylo těsto obohaceno rozinkami a mandlemi. Před pečením se na mazanci udělal ostrým předmětem kříž, který měl symbolizovat ukřižování .
Velikonoční pondělí
Převážně se připravovaly pokrmy z vajec. Ať už to byla vejce plněná, smažená, přidávala se také do omáček a salátů. V oblibě byly také vaječné pomazánky .
