Top news

Jak se do lesa volá, tak se z muzea ozývá.

Své stopy zanechal nejen v lesních porostech u Nepomuku, které v minulosti patřily rodu Auerspergů, ale také ve svém děkanském a pedagogickém působení na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde se zasloužil o vznik lesnického odboru. Inspirativní osobnost Gabriela Jirsíka, vynikajícího lesníka i lesního teoretika, nyní ožívá díky dokumentům z jeho pozůstalosti na výstavě v Národním zemědělském muzeu v Praze. K vidění od 4. března do 11. května 2025.

Výrazná osobnost lesníka a pedagoga Gabriela Jirsíka ožívá na výstavě v NZM Praha

Gabriel Alois Jirsík se narodil 7. 12. 1866 v Podmokách u Čáslavi. Pocházel z rodiny se silnou lesnickou tradicí, jejíž kořeny lze vysledovat již v polovině 18. století. Maturoval na sedmileté reálce v roce 1885 v Jihlavě, kde byla vyučovacím jazykem němčina. Lesnický odbor vystudoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni a následně pokračoval ve studiu geodézie a meliorací pozemků. V roce 1897 úspěšně složil státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře, roku 1900 dosáhl titulu nadlesního. V roce 1907 se v Praze oženil s Annou Horkou, dcerou Karla Jana Horkého, správce dvora Podhůra na Chrudimsku, a v roce 1910 se jim narodila dcera Hana.

Gabriel Jirsík

Po celý svůj 77 let dlouhý život zůstal věrný lesnictví a lesnickému řemeslu, zasloužil se o mnohé změny a uvažoval velmi pokrokově.

Už jako praktikant na nasavrckém velkostatku v polesí Rohozná se snažil o udržení původních porostů jedlí a buků namísto smrkových monokultur. Později v pozici nadlesního na auersperském velkostatku Zelená Hora u Nepomuku oddělil lesní hospodářství od zemědělské výroby a vypracoval nový hospodářský plán, v němž zvýšil například dobu obmýtí, tedy čas od vysazení stromů po jejich kácení, z 80 na 90 let. Pod jeho vedením probíhala náročná přeměna zámku Zelená Hora s úpravami bytů pro zaměstnance, vybudování kanalizace a vodovodů či zřízení elektrárny pro velkostatek. Úspěšně zakládal rybníky, správu velkostatku spojil s lesním úřadem, budoval ochranné přístřešky pro lesní personál a zpřístupnil lesní porosty důmyslnou sítí lesních komunikací. Jeho snahy vyvrcholily roku 1904, kdy byl jmenován lesmistrem.

 

Společně s dalšími vynikajícími lesníky se Gabriel Jirsík zasloužil o zrod lesnického odboru při ČVUT v Praze, kde od roku 1919 přednášel nauku o lesní těžbě a později i pěstování lesů. Byl vůbec prvním lesníkem, jemuž byl udělen čestný doktorát. Velkého ocenění se mu dostalo v roce 1921, kdy ho prezident republiky jmenoval řádným profesorem „zařízení lesů a lesnické geodézie s rýsováním lesních map“ oboru lesního inženýrství ČVUT v Praze.

Gabriel Jirsík na dovolené ve Slatiňanech po Bennettovských honech, 1904

Gabriel Jirsík si svým pedagogickým působením na lesnickém odboru při ČVUT vychoval silnou generaci lesníků, která se podílela na formování lesnictví samostatného Československa.  Publikoval v odborném tisku příspěvky týkající se nových směrů v lesním zřízení, poslání lesníků či principů lesnického vzdělávání. Výsledky práce mu zajistily trvalou vzpomínku mezi kolegy i přáteli. O Jirsíkově popularitě svědčí ohlas v odborném tisku a s principy obsaženými v odkazu jeho pedagogické činnosti se studenti lesnictví setkávají dodnes.

Na výstavě „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Gabriel Jirsík“ budou vystaveny především fotografie z Jirsíkovy pozůstalosti, další osobní dokumenty a korespondence budou  představeny v katalogu k výstavě.

 

Název výstavy: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Gabriel Jirsík

  • Termín konání: od 4. března do 11. května 2025
  • Vstupné výstava Gabriel Jirsík: bez vstupného, výstava bude umístěna před budovou NZM
  • Vstupné do všech expozic a výstav: dospělí 200 Kč, děti do 18 let zdarma, studenti/senioři 100 Kč

 


 

Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. 

Zabývá se zejména tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze také dalších pět poboček – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice a nově otevřené muzeum v Ostravě. Jednotlivé pobočky jsou zaměřeny tak, aby svou vědecko-výzkumnou, akviziční a prezentační činností komplexně pokrývaly zemědělství a jeho příslušné obory v celé šíři. Muzeum nabízí řadu lektorských programů a každoročně pořádá několik desítek tematických akcí pro veřejnost.  Virtuální prohlídka NZM Praha

Více na www.nzm.cz