Přírodní areál ostravské zoo poskytuje útočiště i mnoha druhům volně žijících živočichů. Jsou mezi nimi ptáci, malí i větší savci, ale také plazi, obojživelníci a bezpočet zástupců hmyzu. Lesní porosty obývají mimo jiné i strakapoudi, kteří ve vzrostlých stromech tesají hnízdní dutiny. Z nich jsou to strakapoud velký, strakapoud prostřední a strakapoud malý.
V přírodě České republiky se vyskytuje deset druhů šplhavců, z nichž polovina jsou strakapoudi.
Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) hnízdí zejména ve městech a vesnicích jižní Moravy a strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) většinou v pralesovitých porostech od Bílých Karpat po Beskydy.
„Zbylé tři druhy hnízdí každoročně v naší zoo. A jejich druhovým názvům: malý, prostřední a velký odpovídá nejen jejich velikost, ale i počet hnízdících párů. Zatímco strakapoudů malých (Dryobates minor) u nás hnízdí každoročně pouze 1 pár, strakapoudů prostředních (Dendrocoptes medius) 3–5 párů, tak počet hnízdních párů strakapoudů velkých (Dendrocopos major) se pohybuje mezi 25–30 páry,“ vyjmenovává ornitolog Otakar Závalský, který má v zoo na starosti biodiverzitní opatření.
Strakapoudy a další druhy v areálu Zoo Ostrava zachycuje video.
Pro všechny naše strakapoudy je typické, že tesají novou hnízdní dutinu každým rokem.
To má velký význam pro dutinové pěvce, kteří využívají k hnízdění dutiny po strakapoudech v dalších letech.
„Zatímco počty strakapoudů malých a velkých zůstávají v posledních letech víceméně stabilní, strakapoudů prostředních určitě přibývá. Strakapoudi mají v lese velký význam nejen tesáním dutin pro další tvory, ale také regulací většiny lesních škůdců, zejména při jejich masovém přemnožení,“ dodává Otakar Závalský.
Foto autor Enrico Gombala.
