Od tenisu k atletice a zpět – a to celých devatenáct let

Každým rokem se na pražské Julisce pořádá Memoriál Josefa Odložila. A tak jako se v kalendáři stal tento mítink nedílnou součástí roku, tak se stejnou pravidelností po dobu devatenácti let se setkáváme s usměvavou vedoucí tiskového centra Aničkou Zavadilovou.  Celých dlouhých devatenáct let bez přerušení provází tento mítink, byť atletika se stává součástí jejího života pouze 14 dní v roce.

Rozhodli jsme se s naším zpravodajským webem, udělat s ní rozhovor a zjistit, co stojí za touto dlouholetou věrností a jak je možné, že na jiných atletických závodech se s touto ženou nepotkáme. Sešli jsme se na příjemném místě zhruba týden po skončení posledního ročníku MJO s usměvavou ženou a vyzpovídali jsme ji.

Jak je možné, že se pravidelně objevujete na jediném atletickém závodě a jaká je vaše profese?

Odpovím vám trochu zeširoka. Jsem původně profesionální tenistka a profesionálnímu tenisu jsem se věnovala od dětství, až jsem se postupně vypracovala a začala se zúčastňovat turnajů a zapisovala si svoje první body do žebříčku WTA a to zhruba kolem 18. roku mého věku. Hrála jsem několik turnajů v Austrálii avšak bohužel mne postihlo těžké zranění a musela jsem kariéru vrcholové tenistky brzo přerušit a to ještě před dovršením 20 roku věku.  A jak jsem se dostala k tomuto mítinku? Bylo to prosté: vyšla jsem si v rámci rehabilitace a přípravy na další životní etapu zaplavat a tak, jak to bývá, oslovil mne jeden muž, který mne chtěl pozvat na kávu a když jsme se dali do řeči, zjistil, že umím dobře anglicky a nabídl mi  možnost pracovat v tiskovém centru Memoriálu Josefa Odložila. Tato osudová schůzka se odehrála před 19 lety.

Vy se tedy atletice během roku v jiných oblastech nevěnujete. Co v současné době a v období, kdy jste pravidelně byla v tiskovém centru 19 let dělala?

Po celou dobu jsem zůstala věrná, co se týče sportu, tenisu a nyní spravuji a trénuji tenisty na kurtech na pražském sídlišti Barrandov. Naše kurty se nalézají v blízkosti Aquaparku. Na jiných závodech vztahujících se k atletice se opravdu neobjevuji a atletika se po celou dobu stává součástí mého života pouze čtrnáct dní v roce. Dalo by se říci, že tento mítink je takovou stabilitou mého života. Během doby, co zde působím v tiskovém centru, jsem vystudovala dvě vysoké školy: jednu se sportovním zaměřením, kde jsem dosáhla titulu Bc., a druhou v ekonomickém směru, kde jsem získala titul Ing.

To zní velice zajímavě a je až neuvěřitelné, že se objevujete po tak dlouhou dobu s železnou pravidelností v tiskovém centru. Dokonce vím, že jste maminkou. Jak jste zvládla nevynechat žádný ročník?

Zde došlo k tomu, že mé těhotenství ani první rok mateřství neovlivnil možnost být v tiskovém centru a oboje se dalo skloubit. Dalo by se říci, že příští rok, kdy budu slavit dvacáté výročí, budeme moci v tiskovém centru oslavit také kulaté narozeniny mého potomka.

Jak byste charakterizovala Váš postup a vývoj v tiskovém centru, co se během té doby změnilo?

Samozřejmě první ročníky, jsem nebyla první osobou v tiskovém centru. Pracovalo nás zde více a postupně jsem se učila všechny záležitosti, které jsou k tomu potřebné. Dříve byly před mítinkem tři tiskové konference a jejich organizaci jsem postupně přebírala v koordinaci s ostatními členy týmu zařizovala ubytování, přílety atletů, a zvláště v letošním ročníku, který byl postižen Covid 19 pandemií. Bylo dost složité zkoordinovat testy při příletu a při odletu atletů, protože každý ze zahraničních účastníků přilétal a odlétal z jiné části světa. V některých ročnících nás bylo v tiskovém centru více, jelikož bylo období, kdy bylo akreditováno velké množství novinářů a bylo třeba práci v tiskovém centru při mítinku rozložit.

Ještě se zeptám, a to mohu konstatovat z pohledu pravidelného návštěvníka tiskového centra, jak je možné že si stále udržujete dobrou náladu a úsměvem na tváři vítáte příchozí novináře?

Jelikož vím, jak je práce novinářů a fotografů náročná, snažím se celou dobu udržovat dobrou atmosféru a pohodu.  Protože už vím, z dřívějších zkušeností, že základem všeho je pohoda a klid, tak si únavu a stres nechávám až po závodě.

Tak se na Vás budeme těšit v jubilejním 20. ročníku Memoriálu Josefa Odložila. Poslední otázka je, zda toto výročí oslavíte a kde Vás kromě tiskového centra mohou lidé potkat?

Jak jsem již na začátku rozhovoru zmínila, věnuji se trénování tenisu a tedy mimo oněch pár dní v roce, kdy se věnuji MJO, jsem k nalezení na tenisových kurtech na Barrandově. Zde si u mne mohou sportovci i začátečníci a děti objednat hodiny tenisu. K otázce týkající se oslavy výročí 20. ročníku, zatím nevím, každopádně to pro mne určitý milník bude a těším se, až se opět setkám se známými lidmi v tiskovém centru.

 

Děkujeme za rozhovor.