Parní lokomotivy nemusíte vidět jen při nostalgických parních jízdách na tratích. Ve skanzenu Solvayovy lomy připravili raritu: Po zdejší úzkorozchodné dráze, kde vláčky dosud tahaly dieselové lokomotivy se nyní můžete svézt i vláčkem taženým parní lokomotivou Bronhilde z roku 1927.
Skanzen Solvayovy lomy
Solvayovy lomy byly po několik desetiletí významným dodavatelem kvalitního vápence pro chemickou výrobu. Těžba zde probíhala bez ohledu na politický vývoj a nezastavila ji ani druhá světová válka. Na objem těžby byly kladeny vysoké nároky, a tak užívaná technologie těžby prodělala více změn, než kolik se dotklo některých starších dolů za celá staletí. Zajímavým vývojem prošla i doprava vápence, který nebyl dopravován jen po železnici a zpevněných cestách, ale také pod zemí a část své cesty urazil dokonce lanovkou vysoko nad korunami stromů. S bohatou historií těžby a dopravy vápence se dnes můžete seznámit při návštěvě skanzenu.
Úzkorozchodná dráha navazuje na původní drážku provozovanou při těžbě. Má s ní shodný rozchod 600 mm, trasování je přizpůsobeno muzejnímu provozu, nicméně se můžete svézt i po původní výhybce téměř v původním umístění. Celá trať však byla postavena nově. Na této dráze návštěvníky pravidelně vozí vláček tažený dieselovou lokomotivou. Spolek Barbora, který skanzen s báňskou technikou provozuje, připravil novinku. Je jí parní lokomotiva Schwarzkopff 9124 Bronhilde z roku 1927.
Zdroj: Solvayovy lomy
Provoz parní lokomotivy Bronhilda
sobota 6.5.2023 od 10 minimálně do 17 hodin
neděle 7.5.2023 od 10 minimálně do 17 hodin
pondělí 8.5.2023 od 10 do 16 hodin
(v případě technických obtíží může být provozní doba upravena)
Ve skanzenu bývá otevřen i stánek s občerstvením. Více informací o otevírací době a akcích naleznete ZDE
Foto: Cysnews
Po prohlídce skanzenu se můžete také vydat na vyhlídku nad Svatým Janem pod Skalou u kříže. Dostanete se k ní přímo od obratiště úzkorozchodné dráhy.
Svatý Jan pod Skalou
Poustevník svatý Ivan se zde podle pověsti usadil zhruba v polovině 9. století. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1030, kdy kníže Břetislav I. daroval kapli sv. Jana benediktinskému klášteru Ostrov u Davle, který zde v polovině 11. století u jeskyně svatého Ivana založil dceřiný klášter. Roku 1310 zde bylo zřízeno proboštství. V době husitských válek, v roce 1420, se do sv. Jana uchýlili benediktinští mniši z kláštera na Ostrově poté, co byl poničen a vydrancován. Roku 1517 zde bylo založeno opatství.
Současné budovy vznikly v letech 1653–1661. V letech 1726–1731 přestavěl jižní a západní křídlo kláštera patrně Kryštof Dientzenhofer.] Klášter byl zrušen roku 1785 a přeměněn na zámek
Kostel Narození svatého Jana Křtitele s jeskyní svatého Ivana je raně barokní stavba z let 1657–1661 postavená podle plánů Carla Luraga. Uprostřed kostela stojí náhrobek svatého Ivana, ve kterém je umístěna schránka se světcovými ostatky. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní svatého Ivana. V části skalního kostela je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana.
Dominantou obce je 50–60 metrů vysoký pás impozantních vápencových masivů Svatojánské skalní stěny, která se v nejvyšším místě vypíná do výšky 150 metrů nad klášter a dominuje tak celému okolí. Asi v polovině cesty k vyhlídce u kříže na vrcholu skály, na ostrohu nad údolím, je barokní kaple Povýšení svatého Kříže z roku 1714. Na vrcholu skály existovalo pravěké hradiště U Kříže, z něhož se dochovala část čelního opevnění.
Zdroj: Wikipedie
Foto: Cysnews
