Nepropásněte oslavy 200 let koněspřežky, které se konají poslední sobotu v červenci – 26.7.2025. Na výlet za prvopočátky naší železnice se můžete vypravit pendolinem nebo se svézt parním vlakem s lokomotivou Všudybylkou. Vrcholem oslav budou Koláčové slavnosti v Bujanově, kde bude vystavena replika vozu koněspřežky Hannibal.
Oslavy 200 let koněspřežky
Před 200 lety, 28. července 1825, začal nedaleko Netřebic rytíř František Antonín Gerstner s vyměřováním a stavbou koněspřežní železnice, která propojila město Linec s Českými Budějovicemi. Zkrátila vzdálenost mezi městy i jejich obyvateli a položila základy české železniční sítě.
Expres Pendolino František Antonín Gerstner
Patříte-li mezi milovníky historie a železnice, vydejte se v sobotu 26. července expresem Pendolino František Antonín Gerstner (Ex 30200) po trase Praha – Tábor – České Budějovice – Kaplice – Bujanov a zpět a vyzkoušejte pohodlí moderní vlakové soupravy na cestě do minulosti železnice.
Parním vlakem do Kaplice
Pokud dáváte raději přednost dýmající parní lokomotivě, která demonstruje um našich předků a sílu strojů, máme i pro vás řešení. Poté, co vás na českobudějovickém nádraží pozdraví sám František Antonín Gerstner se svým žákem Matthiasem Schönererem, můžete odjet do stanice Kaplice parním vlakem, který potáhne lokomotiva řady 354 (Všudybylka).
Na kaplickém nádraží se pak oba vlaky potkají. Kromě hudebního programu a občerstvení se můžete těšit i na dobovou scénku, která přiblíží prvopočáteční těžkosti vzniku koněspřežné dráhy.
Koláčové slavnosti v Bujanově
Vrcholem chystaných sobotních oslav budou Koláčové slavnosti v Bujanově. Pestrý hudební program doplní historická ceremonie, ukázky dobových řemesel a odhalení sochy Františka Antonína Gerstnera.
Replika vozu Hannibal
V Bujanově bude také vystavena replika vozu koněspřežky Hannibal, kterou zcela mimořádně pro tuto příležitost zapůjčilo ze svých sbírek pražské Národní technické muzeu.
Autobusový výlet do Kerschbaumu
Chcete se o koněspřežce a její historii dozvědět více a třeba se i svézt vozem taženým koňmi po pozůstatcích této dráhy? Vydejte se na autobusový výlet do rakouského Kerschbaumu, kde je v bývalé přepřahací stanici umístěno zajímavé muzeum. Začátek a konec tohoto výletu je v Bujanově. Vstupenky lze zajistit pouze na předběžnou rezervaci.
Aktuální informace o programu a jízdních řádech najdete ZDE
Koněspřežná dráha
Koněspřežná dráha (koňka) byla předchůdcem dnešních železnic a elektrických tramvají. Jednalo se o vozy tažené po lehkém železničním svršku koňským potahem. Byly budovány počátkem 19. století po celém světě. Na českém a rakouském území byla takto vybudována v roce 1825 dráha České Budějovice–Linec, první veřejná železnice na evropském kontinentě.
Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec – Gmunden byla první veřejná koněspřežná železnice v Rakousku-Uhersku a pravděpodobně druhá na evropském kontinentu; byla postupně uvedena do provozu v letech 1827–1836. Sloužila především nákladní dopravě soli z hornorakouské Solné komory (Salzkammergut) do Čech. V roce 1971 byl český úsek této bývalé koněspřežní železnice prohlášen za národní kulturní památku.
Realizace projektu se ujal Gerstnerův syn František Antonín Gerstner, profesor na vídeňské polytechnice a přinejmenším stejně nadaný stavitel jako jeho otec. 7. září 1824 obdržel privilegium ke stavbě a provozu „železné silnice“ z Českých Budějovic do Lince na dobu padesát let. Toto privilegium postoupil Gerstner na jaře roku 1825 C.K. první privilegované železniční společnosti, která ho pověřila stavbou dráhy jako stavbyvedoucího. V létě 1825 byla zahájena stavba 64 km dlouhého úseku z Budějovic do Kerschbaumu (nedaleko hranic). Práce na stavbě pokračovala rychle, a tak mohl být již v září 1827 zahájen zkušební provoz mezi Budějovicemi a Leopoldschlagem. O rok později, 30. září 1828 začal provoz veřejné (z počátku pouze nákladní) dopravy. Stavba se ale neočekávaně prodražila, a proto se muselo přistoupit k úspornějšímu řešení, což znamenalo obětovat původní návrh. To si F. A. Gerstner na svědomí nevzal a svou funkci přenechal Matyáši Schönererovi. Ten sice stavěl úsporněji, ale pro pozdější využití byla trať zejména kvůli příliš malým poloměrům oblouků nepoužitelná.[5] Doprava mezi Českými Budějovicemi a Lincem byla (jako třetí na evropském kontinentu) zahájena 1. srpna 1832.
Zdroj: Wikipedie
Zdroj: ČD Nostalgie.
