Výstava Mucha – Rodinná sbírka ve Valdštejnské jízdárně vypráví životní příběh slavného umělce

Příběh celosvětově známého a uznávaného umělce přibližuje výstava prostřednictvím maleb, soch, fotografií, reklamních předmětů z rodinné sbírky, z nichž některé jsou vystaveny poprvé. Architektonického ztvárnění výstavy MUCHA, rodinná sbírka v prostorách Valdštejnské jízdárny  se zhostila světoznámá česká architektka Eva Jiřičná.

Mucha – Rodinná sbírka

Průřezová výstava mapuje nejdůležitější etapy Muchova života. Od dětských let na jižní Moravě, přes studia v Paříži, přátelství s Paulem Gauguinem a Augustem Rodinem, pobyt v Americe až po návrat do Československa, po kterém následovalo jedno z nejvýznamnějších uměleckých děl české historie – Slovanská epopej. Alfons Mucha, který je znám jako vrcholný představitel art nouveau, je zde představen jako kosmopolita i jako vlastenec.

 

Místo konání  : Valdštejnská jízdárna

Termín výstavy:  15. července – 31. října 2022

 

 

Procházíte jednotlivé sekce výstavy a přitom můžete nejen obdivovat překrásná umělecká díla, plakáty a obrazy, ale také pomalu procházíte jednotlivé životní etapy známého umělce a přitom se dozvídáte i řadu méně známých informací a postupně můžete objevovat i jeho osobnost.

Přátelství s Paulem Gauguinem

V roce 1891 se Alfons Mucha seznámil s Paulem Gauguinem. Jejich přátelství zachycuje několik fotografií z té doby.

 

Plakát Gismonda

Sarah Bernhardtová byla jedna z nejdůležitějších osob v Muchově uměleckém životě. Právě pro ni vytvořil první plakát Gismonda, který ho tolik proslavit. Přátelství a spolupráce s největší divadelní osobností té doby ho obohatilo nejen jako umělce, ale i jako člověka.

Reklamní plakáty

Samostatná část výstavy je věnována reklamním plakátům, které odrážení bohatou část moderního pařížského života v období belle époque. Škála výrobků zahrnovala spotřební produkty včetně likérů, šampaňského i jízdních kol.

Alfons Mucha čerpal z celé řady dekorativních motivů – japonských, keltských, islámských, řeckých, gotických. Jeho styl se však vyvinul z jeho slovanských kořenů. Od roku 1896 do svých návrhů vědomě začleňoval tradiční prvky své rodné kultury jako například slovanské kroje, květinové motivy inspirované moravským lidovým uměním. Pověst mistra plakátu mu zajistilataké zakázky v oblasti obalového designu. A tak so zde můžete prohlédnout i krabičky na parfém nebo krabice na sušenky.

Světová výstava v Paříži

Výstava nezapomíná ani na Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Alfons Mucha jako umělec Rakouska-Uherska byl požádán, aby navrhl plakát pavilonu Rakouska a také dekoroval hlavní halu pavilonu Bosny a Hercegoviny. Po Světové výstavě v Paříži byl Mucha oceněn Řádem Františka Josefa I. za přínos Rakousko-Uhersku, ale umělec se trápil tím, že pracoval pro Rakousko-Uhersko, zatímco Slované, včetně těch v Bosně a Hercegovině, trpěli pod rakouskou nadvládou. Právě tato zkušenost ho dovedla k rozhodnutí vytvořit Slovanskou epopej, která by zobrazovala radosti a strasti všech Slovanů.

Výzdoba klenotnictví Fouquet

Coby přední pařížský designér pracoval Alfons Mucha pro řadu francouzských továrníků například pro klenotníka Fouqueta, který mu zadal navržení kolekce šperků a také pověřil výzdobou jeho klenotnictví v Paříži, které se veřejnosti otevřelo v roce 1901.

V sekci zkoumající vliv spiritismu a zednářské filozofie na Muchovo dílo se z informačních panelů dozvídáme, že v roce 1898 vstoupil do pařížské lóže Grand Orient de France – nejstaršího a nejvýznamnějšího zednářského řádu na evropském kontinentu. Na své duchovní cestě si uvědomil, že základními kameny lidství jsou tři ctnosti – krása, pravda a láska. Po vzniku samostatného Československa se zasadil o obnovení českého svobodného zednářství a pracoval na několika projektech pro zednářské lóže včetně odznaků, patentových listin a obřadních číší.  

V další sekci vás jistě zaujmou detaily jedné z vitráží Svatovítské katedrály, která byla dílem Alfonse Muchy. Samostatná sekce je také věnována výzdobě Primátorského sálu Obecního domu.

Slovanská epopej

Alfons Mucha několikrát navštívil Spojené státy Americké. V roce 1910 se natrvalo vrátil do vlasti a v roce 1911 po dokončení výzdoby Primátorského sálu v Obecném domě se přestěhoval na zámek Zbiroh, aby se mohl plně soustředit na práci na Slovanské epopeji.

 

Výstavu pořádá Nadace Mucha ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR.

Otevírací doba výstavy

15. 7.—31. 10. 2022

Denně 10.00—18.00

Sobota 10.00—20.00

 

Záštitu nad akcí převzali:

Miloš Vystrčil, předseda Senátu Parlamentu ČR

Alexis Duterte, velvyslanec Francie

Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy

 

Více informací naleznete ZDE

 

O klimatické podmínky Slovanské epopeje v Moravském Krumlově se starají technologie Siemens