Více než polovina předškolních dětí má problémy s řečí, pětina pak s grafomotorikou. Některé děti se dokonce potýkají s oběma problémy. Pouze necelá třetina dětí problémy nemá. Vyplývá to z dotazníku zaměřeného na rodiče pěti- a šestiletých dětí, který iniciovala lékařka-vzdělavatelka Jana Martincová, autorka vzdělávacích bestsellerů pro děti. V průběhu února se dotazníku zúčastnilo 2128 rodičů. S blížícími se zápisy do prvních tříd Martincová vyzývá rodiče, aby se s dětmi připravovali a nepodceňovali význam celoroční komplexní domácí přípravy. Prvních šest let je pro vývoj dítěte nejdůležitějších.
O tom, že mají mnohé děti v předškolním věku i prvňáčci vady řeči, mluví pedagogové často.
A potvrzují to i aktuální data z dotazníku. Problémy s řečí u svého dítěte uvedlo 56 procent rodičů, problémy s grafomotorikou se vyskytly u 20 procent dětí. Jednotky procent respondentů pak zmínily též problémy s pobytem mimo rodinu či s fungováním v kolektivu dětí. Naopak 30 procent rodičů odpovědělo, že jejich dítě žádné problémy nemá.
Z dotazníku také vyplynulo, že 82 procent rodičů slyšelo o důležitosti kvalitní domácí předškolní přípravy a 81 procent uvedlo, že má v plánu se s dítětem připravovat a nebo už s potomkem předškolní přípravu dělá. O tom, že je příprava důležitá, se rodiče nejčastěji dozvěděli ze školky (42 procent), zhruba čtvrtina jako zdroj uvedla internet. Také když se tvůrci dotazníku rodičů zeptali, co bylo pro jejich rozhodnutí věnovat se předškolní přípravě dítěte důležité, zmiňovali školku. Ale jen asi ve třetině případů. Větší motivací bylo, že se v rodině zaměřují na vzdělávání, což uvedla polovina dotázaných. A u 17 procent byl hlavní motivací problém u dítěte.
Lékařka Jana Martincová, která se věnuje předškolní a sexuální výchově, říká, že ji vysoký počet dětí s problémy nepřekvapil.
Naopak příjemně překvapená je z ochoty rodičů věnovat se předškolní přípravě doma, a to nezávisle na ceně, na což se v dotazníku rovněž zeptala. Mnozí rodiče si ale stěžují, že od školek nedostávají zpětnou vazbu, která by je na problémy jejich potomků upozornila.
„Dokonce jsme se dozvěděli o případu, kdy školka rodičům oznámila problémy dítěte až těsně před zápisem, kdy se již toho mnoho dělat nedalo a dítě po návštěvě poradny obdrželo odklad, tedy úplně zbytečný rok navíc ve školce,“ smutně komentuje vzdělavatelka. „Další maminka se mi svěřila, že si na školce museli jako rodiče předškolních dětí doslova vynutit půl hodinu zpětné vazby, aby se dozvěděli, jak je jejich dítě připravené do školy z pohledu pedagogů, kteří s ním tráví většinu dne,“ doplňuje své zkušenosti Martincová.
Martincovou k předškolnímu vzdělávání před lety přivedlo to, že se jí narodil syn s ADHD.
Se starší dcerou, která komplexní předškolní přípravou neprošla, pak museli v prvních třech letech školy část věcí dohánět. Právě proto se lékařka tehdy rozhodla o problematice získat od odborníků co nejobsáhlejší informace a přizvala je také ke společné práci na předškolní přípravě. Tak vznikly Předškolákovy týdeníčky.
„Je smutné, když naše společnost, ať již dílem rodičů nebo institucí z původně zdravých dětí udělá hendikepované. O to smutnější to je, když jsem viděla, kam se dá kvalitním vedením posunout dítě původně hendikepované,“ uvádí Jana Martincová.
Její dnes už dospělý syn díky vzdělávacím knížkám, které mu matka napsala, také díky jejím pedagogickým metodám a následnému vedení pedagogů ve školách a kroužcích dosáhl v IQ na hranici geniality s úplnou kompenzací, tedy absencí příznaků ADHD.
První šest let je nejdůležitějších
Prvních šest let je pro vývoj dítěte nejdůležitějších. V tomto věku se vytváří až 75 procent synapsí (spojení mezi nervovými buňkami) a až 60 procent IQ. Proto je kvalitní předškolní vzdělávání tak důležité.
Z dotazníku vyplynulo, že pro dvě třetiny rodičů je důležité, aby byla příprava zábavná pro rodiče i dospělého. Tři pětiny by ocenily, pokud by šlo o kvalitní celoroční materiál a pro necelých 40 procent rodičů je důležité, aby příprava byla srozumitelná, časově nenáročná a byly u ní vidět pokroky dítěte.
Z rozhovorů, které s rodiči vede, ale Martincová ví, že situace v některých školkách je neradostná.
Výstupem předškolní přípravy mnoha školek je pouze pár papírů předškolní přípravy, kde grafomotorika bohužel není vývojově poskládaná, což je dle lékařky nejdůležitější základ pro pokrok.
„Sama jsem řešila se synem problém, kdy nám odmítal kreslit a jeho první obrázek se v předškolním roce objevil na nástěnce až v prosinci. Právě tehdy jsem si uvědomila, že to bylo poté, co otestoval vývojově poskládanou grafomotoriku z naší předškolní přípravy. Že o vývojové posloupnosti jak hrubé motoriky, tak grafomotoriky běžně neví kantoři mateřských škol, mě velmi udivilo,“ poznamenala lékařka.
Rodiče by tedy neměli celoroční domácí předškolní přípravu podceňovat.
Ve školce se totiž pedagogové nemohou dětem individuálně věnovat. Navíc v kvalitě předškolní přípravy může být mezi jednotlivými mateřskými školami velký rozdíl.
Na závěr Martincová zmiňuje jednu důležitou souvislost mezi IQ a životní spokojeností. Nedávné studie ukázaly, že IQ může mít na životní spokojenost člověka vliv až ze 70 procent. „Vzděláváním dítěti předáváme kromě potřebných znalostí i užitečné sociální dovednosti, schopnost spolupráce a komunikace, ale i zdravé sebevědomí. Proto nepodceňujte kvalitní vzdělávání v předškolním věku, zejména komplexní, vývojově vedenou celoroční přípravu. V té si dítě zopakuje vše, s čím se setkalo během prvních šest let života. Mezi jednotlivostmi si v poměrně krátké době vytvoří důležité logické vazby a souvislosti,“ nabádá rodiče Martincová a dodává pro rodiče důležitý benefit: „Souvisí s tím v budoucnu spokojenost celé vaší rodiny.“
Bližší informace o vzdělávacích knihách nejen pro předškoláky naleznete na webu Pro chytré hlavičky, tipy na zábavné vzdělávání pak na Instagramu, Facebooku, včetně skupiny Předškolní příprava.
