Ptákům i zajícům se lépe daří v menších polích. Česká to nejsou

Vyšší druhová rozmanitost ptáků a jejich početnost souvisí s velikostí půdních bloků. Ukazuje to výzkum vědců v příhraničních oblastech Česka a Rakouska. Odborníci zjistili, že v Rakousku je bohatší zastoupení ptáků. Vědci ve studii také navrhují ochranná opatření, která by pomohla biodiverzitě i proti erozi.

Vědci porovnávali velikost polních celků a jejich strukturu s početností a druhovou skladbou polních ptáků. Pomocí dvou nezávislých souborů dat zjistili 1,5krát vyšší početnost a druhovou bohatost ptáků v zemědělské krajině v Rakousku ve srovnání s Českou republikou.

„Většina druhů polních ptáků byla v Rakousku výrazně početnější, přičemž největší rozdíly byly nalezeny například u skřivana polního, strnada obecného, špačka obecného, tedy u ikonických druhů zemědělské krajiny s dlouhodobým poklesem početnosti v celé Evropě,“ říká Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické.

Ztráta pestré krajiny

Homogenizace, tedy ztráta různorodosti krajiny, je považována za zásadní proces, který ovlivňuje biologickou rozmanitost zemědělské krajiny. Nicméně není to proces jediný. Následná modernizace a chemizace zemědělství problém s úbytkem biodiverzity ještě prohlubuje. Oddělit účinky homogenizace od ostatních vlivů prostředí, jako je různé zastoupení krajinných prvků (například remízky či křovinaté koridory) či celková rozloha polí v krajině, je však obtížné a testuje se jen zřídka.

„Tato studie si dala za cíl porovnat ptačí společenstva zemědělské půdy ve dvou přeshraničních regionech, které mají podobný podíl orné půdy a krajinných prvků, ale výrazně se liší ve velikosti polních celků,“ vysvětluje Martin Šálek.

V sousedním Rakousku dodnes fungují soukromé farmy a hospodaří se na menších polích. Naopak Česko je absolutním evropským rekordmanem ve velikosti polních celků, 57 % orné půdy je v blocích o velikosti nad 20 hektarů. Z tohoto důvodu je česko-
-rakouské příhraničí i nyní, více než 30 let po pádu železné opony, ideálním prostorem pro zkoumání vlivu homogenizace krajiny na její biodiverzitu.

„Z našich výsledků je zřejmé, že negativní vliv kolektivizace české krajiny má vliv nejenom na ptáky, ale na celkovou biodiverzitu zemědělské krajiny,“ říká Martin Šálek. „Vliv velkých polních celků i na další druhy v zemědělské krajině demonstruje také naše předchozí studie, která prokázala, že populační hustota zajíce polního byla 3,8–9,6x vyšší v Rakousku než v různých regionech České republiky.“

Velké lány českého rekordmana

Po nástupu komunismu v Československu v roce 1948 došlo k zásadní proměně zemědělské krajiny. Z drobných polí do velikosti 0,25 ha vznikaly obrovské lány o rozloze až několik desítek hektarů, které měly usnadnit obdělávání a management půdy. Scelování polních celků vedlo k zániku mezí, polních cest, alejí, křovinatých a lesnatých koridorů a z původně pestré a mozaikovité krajiny se tak stala homogenní krajina. Česká pole jsou teď největšími polními celky v Evropě.

Za pestrost i proti erozi

Výsledky studie mají důležitý aplikovaný potenciál. „Rozdělením velkých lánů do menších polí, například polními mezemi, biopásy či křovinatými koridory, můžeme výrazně přispět k podpoře biologické rozmanitosti, ale i různých ekosystémových služeb či zadržování vody v krajině,“ říká Martin Šálek. „Jednou z možností může být větší a dlouhodobější finanční podpora zemědělské produkce pro zemědělské subjekty hospodařící na drobných polích s vyšším zastoupením krajinných prvků,“ vyjmenovává vědec možná řešení. Tato opatření nejen biodiverzitě zemědělské krajiny pomůžou, ale mohou přispět i ke snížení eroze půdy. Na výzkumu, který vedli badatelé Ústavu biologie obratlovců AV ČR, spolupracovali vědci z pěti institucí. Studii zveřejnil časopis Agriculture, Ecosystems and Environment.

Podpora intenzivního zemědělství navzdory snahám o změnu

Snaha odborníků o změnu v rámci Společné zemědělské politiky v Evropské unii již přinesla drobná zlepšení i pro Českou republiku, např. omezení produkce jedné plodiny na souvislé ploše maximálně na 30 ha a povinný podíl minimálních 4 % neproduktivních ploch.

„Bohužel, současný návrh Společné zemědělské politiky Evropské unie na příštích sedm let bude nadále podporovat přístup intenzivního zemědělství, který dále povede k masivnímu úbytku biologické rozmanitosti,“ podotýká Martin Šálek. „Sice omezení produkce jedné plodiny na souvislé ploše maximálně na 30 ha povede k rozčlenění lánů, což je posun k lepšímu, ale takto veliká pole stále moc potenciálu pro biologickou rozmanitost nenabízejí. Stejně tak povinný podíl minimálních 4 % neproduktivních ploch je žalostně málo pro podporu biodiverzity.“ Snahou odborníků z České společnosti ornitologické je nyní návrh motivačního ekoschématu, například s bonifikací za snížení výměry polí, navýšením počtu pěstovaných plodin a s omezením používání chemie. „Nicméně polní ptáci i naše budoucí generace si zaslouží mnohem ambicióznější plán a rychlou nápravu intenzivního obhospodařování zemědělské krajiny, která stále trpí důsledkem kolektivizace,“ uzavírá Martin Šálek.

 

YouTube
Share