Potvrzeno: Výměna starých kotlů zlepšuje kvalitu ovzduší

Ovzduší v Česku se zlepšuje. Efektivitu Kotlíkových dotací vyhodnocoval v předchozích zimních sezónách Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) měřeními v 8 vybraných lokalitách. Z analýzy výsledků vyplývá, že v ovzduší ubývá rakovinotvorných látek i škodlivých prachových částic. Ve srovnání s tuhými palivy mají mnohem čistší emise zemní plyn nebo propan. Kromě dopadu na kvalitu místního ovzduší mají plynná paliva i globální potenciál v omezení produkce skleníkových plynů. Například bioLPG má až o 80 % nižší uhlíkovou stopu.

Dle publikace Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020, kterou v září zveřejnil Úsek kvality ovzduší ČHMÚ, se potvrdily závěry předběžných zpráv ze začátku roku 2021. Podle nich byl rok 2020 z hlediska kvality ovzduší výjimečně příznivý. Podle odborníků mají na kvalitu ovzduší zásadní vliv především meteorologické a rozptylové podmínky. V covidovém roce 2020 k tomu přispěl rovněž útlum dopravy i ekonomiky.

Hodnocení účinnosti Kotlíkových dotací

Kvalita ovzduší se však dlouhodobě zlepšuje i díky snižování emisí například obnovou starých kotlů na tuhá paliva. Místní vytápění představuje stále největší problém kvality ovzduší v tuzemsku, byť jsou lokální topeniště v provozu jen zhruba pět měsíců v roce. Efektivitu výměny kotlů a Kotlíkových dotací vyhodnocoval v předchozích zimních sezónách ČHMÚ. Projektové měření proběhlo v 8 vybraných lokalitách v Česku. Cílem vyhodnocení bylo zjistit, zda po další etapě výměny kotlů došlo ke změně, respektive k žádoucímu poklesu koncentrací prachových částic PM10 a rakovinotvorného benzo[a]pyrenu (BaP) v emisích z lokálních topenišť.

„Z analýzy výsledků vyplývá, že v projektových lokalitách dochází ke snižování obsahu BaP v suspendovaných částicích PM10,“ říká Václav Novák, vedoucí oddělení Informační systém kvality ovzduší ČHMÚ. „Přitom během poslední měřicí kampaně 2020/2021 panovaly ve srovnání s předchozími sezónami nejhorší rozptylové podmínky a průměrná teplota byla druhá nejnižší. I tak ale bylo dosaženo nejnižších a druhých nejnižších hodnot poměrů BaP/PM10, což lze považovat za ukazatel poklesu měrných emisí BaP z vytápění domácností v daných lokalitách,“ dodává Václav Novák.

Plyn je čistší, ale má též potenciál omezit skleníkové plyny

Z pohledu kvality ovzduší patří k nejvhodnějším způsobům vytápění využití plynového kotle. Na rozdíl od tuhých paliv má zemní plyn či LPG, které se s pokračující výměnou starých kotlů stále více používá v neplynofikovaných lokalitách, daleko čistší emise. Ve srovnání s emisemi kotlů na dřevo a uhlí obsahují spaliny z LPG a zemního plynu jen nepatrný zlomek škodlivých aromatických uhlovodíků a polétavého prachu. Využívání těchto paliv proto daleko méně zatěžuje lokální životní prostředí.

„LPG se jako zdroj vytápění pro domácnosti využívá většinou ve formě čistého propanu, který je jednou až dvakrát ročně dodáván autocisternou do zásobníku umístěného poblíž domu. Uplatňuje se hlavně v lokalitách mimo distribuční soustavu zemního plynu. I proto je aktuálně velká poptávka po propanovém vytápění například ve Středočeském a Jihočeském kraji,“ popisuje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.

Zemní plyn nebo LPG, respektive propan, výrazně přispívá ke zlepšování kvality místního ovzduší, které bezprostředně ovlivňuje zdraví nás všech. Přesto však stále jde o fosilní paliva, která se podílejí na produkci CO2.

„Vedle omezení místního znečištění ovzduší ale mají plynná paliva také potenciál redukce skleníkových plynů, jejichž dopad je globální. Oba plyny se totiž již získávají i z obnovitelných zdrojů a bioLPG má až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu. Na českém trhu se objevilo poprvé loni, v některých evropských zemích se však ročně spotřebují již desítky tisíc tun bioLPG,“ dodává Jiří Karlík.

Mírný optimismus ohledně cen plynu

Podle údajů ČHMÚ v posledních letech klesá rovněž počet vyhlášených smogových situací. Verifikovaná data ze září letošního roku potvrdila, že loni nebyla vyhlášena žádná a vzduch byl u nás v určitých ohledech nejčistší od počátku měření. Tento trend tedy kopíruje efekt Kotlíkových dotací a průběžnou obměnu starých neekologických kotlů. Podle Českého plynárenského svazu (ČPS) díky Kotlíkovým dotacím průběžně roste prodej plynových kotlů i počet smluv o zavedení zemního plynu. Aktuální cenový vývoj však plynu příliš nenahrává a dlouhodobý vývoj cen lze při současném dění na trhu predikovat jen velmi těžko. „Mírný optimismus nicméně můžeme cítit při pohledu na aktuální data nizozemského obchodního hubu. Zde lze pro druhý kvartál roku 2022 pozorovat 50procentní pokles cen oproti cenám v prvních třech měsících,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS.

YouTube
Share