Parní lokomotiva 534.0 zvaná Kremák

Lokomotivy řady 534.0 byly pětispřežní dvojčité nákladní parní lokomotivy s vlečným tendrem ČSD. Jednalo se o první samostatnou konstrukci firmy Škoda. Je přezdívána „Kremák“ podle velkého topeniště a je provozována s tendrem 935.117.

Parní lokomotiva 534.0 zvaná Kremák

Již za první světové války se Škodovy závody v Plzni zabývaly vedle zbrojní výroby i opravami lokomotiv. V této činnosti pokračovaly i po válce a celkem takto opravily asi 600 lokomotiv. V roce 1919 bylo založeno lokomotivní oddělení a o rok později továrna vyrobila prvních 20 lokomotiv řady 270. Následovalo ještě 10 strojů řady  170 a deset řady 629, na něž navázala v roce 1922 dodávka dvaceti vylepšených strojů dodaných již s Kryšpínovým označením 354.1. Poté se Škodovy závody dohodly s ČSD na dodávkách nových lokomotiv řady 534.0 vlastní konstrukce.

První sérii čísel 01 – 30 dodala v roce 1923 Škoda, v tomtéž roce dodala stroje 31 – 42 firma Breitfeld a Daněk. V roce 1924 vyrobila Škoda lokomotivy 43 – 52 a v letech 1924 – 25 stroje 53 – 67 opět firma Breitfeld a Daněk.

Další sérii lokomotiv 534.068 – 77 dodala v r. 1926 lokomotivka ve Slaném. Lokomotivy měly odlišný kotel, litinový komín, dvoustupňový kompresor, tlakovou brzdu, jednopravítkové křižáky a injektory LF. Lokomotivy 534.078 – 93 z let 1930 – 31 měly prostornější budku a dva písečníky s parním dómem pod společnou kapotou.

V roce 1938 při obsazení pohraničí musely ČSD odevzdat 16 těchto lokomotiv DR. Ty je přeznačily na ř. 58.22. V roce 1944 je prodaly zpět ČMD.

Poválečné lokomotivy dostaly pojezd odvozený z válečné série řady 524.13 a nově zkonstruovaný kotel. Pro odlišení dostaly inventární čísla od 301 a výše. Jako první byla předvedena 22. prosince 1945 lokomotiva 534.0301. Na šoupátkových komorách má tabulky s nápisem: První lokomotiva vyrobená v osvobozené republice. Dodaná znárodněnými Škodovými závody dne 22. prosince 1945. Číslo 1626. ČSD lokomotivu převzaly 26. 1. 1946.

Kotel lokomotivy měl osu ve výšce 3 100 mm nad TK, měl ocelové topeniště, tři klenbové trubky a parní dómy a písečník uspořádaný jako na 534.0129 – 149. Lokomotivní rám byl trámcový z válcovaných plechů tloušťky 80 mm. Heusingerův rozvod byl poháněn servomotorem.

Ačkoliv se jednalo spíše o přechodný typ lokomotivy, velmi se osvědčily. Poté, co začaly být z hlavních tratí vytlačovány řadou 556.0, uplatňovaly se dobře na vedlejších tratích, což bylo umožněno jejich nízkými nápravovými tlaky. Lokomotivy dostávaly ploché dyšny Giesl, což se projevilo na hospodárnosti provozu. Ke konci provozu byl na žádost Národního technického muzea dosazen na lokomotivu 534.0301 litinový komín s původní dyšnou ze stroje 534.0335. V této úpravě lokomotiva v Klatovech dojezdila a jako provozuschopná byla roku 1982 předána Národnímu technickému muzeu.

Lokomotiva 534.0323 v Lužné u Rakovníka

Lokomotiva 534.0323 Lužná u Rakovníka

Zachovalé stroje

534.027 – NTM, depozitář Chomutov

534.0301 – ČD, depo historických vozidel Lužná

534.0323 – ČD, depo historických vozidel Lužná

534.0432 – provozní, ČD, t.č. DKV Olomouc

534.0471 – MDC Bratislava

Zdroj: Wikipedie

Foto: JB Cysnews