Rudolf Höhnl v roce 1973 ovládl v Bischofshofenu závěrečný závod Turné čtyř můstků, o rok později pak skončil třetí na MS ve Falunu. Třikrát startoval na olympiádě, ale formu tam nikdy neprodal. Tenhle generační parťák Jiřího Rašky byl ale u toho, když český skok na lyžích byl fenoménem. Ve středu 21. dubna oslavil 75. narozeniny.
Mezi skokanskou špičku prvně nakoukl jako devatenáctiletý. Předposlední den roku 1965 závodil v Oberstdorfu a obsadil 26. místo. Na témže místě se o tři roky později propracoval mezi nejlepší – skončil šestý a v Turné čtyř můstků, jehož je Oberstdorfské klání součástí, sedmý. Téměř čtvrt století skákal za Duklu Liberec. Spolu s Jiřím Raškou, Daliborem Motejlkem, Josefem Matoušem, Františkem Rydvalem a Zbyňkem Hubačem patřil do slavné tréninkové skupiny Remsa Boys.
Ve výborné formě odjel v únoru 1968 na zimní olympijské hry ve francouzském Grenoblu. Na mistrovství světa, které se konalo v roce 1970 na Štrbském Plesu skončil na nepopulárním čtvrtém místě, a to jako nejlepší z domácích reprezentantů.
„Tenkrát už byl naším hlavním skokanem Jiří Raška, do té doby dvakrát čtvrtý na mistrovství světa. Pak tam byli Hubač, Motejlek, Rydval, Divila… Já neměl štěstí, nestartoval jsem na malém můstku, kde bych rád a kde Jiří Raška vyhrál tehdy první zlato pro naši republiku. Byl jsem tam jen jako divák. a to mě mrzelo. Nominovali mě ale na velký můstek, kde pak Jiří Raška získal stříbro. Já tam skončil dvanáctý, což jsem považoval za poměrně dobré, i když jsem pochopitelně chtěl víc. Z té olympijské atmosféry jsem se snažil dostat do sebe co nejvíc, ohromně se mi to líbilo.“
Bronz z Turné v Innsbrucku
Dne 3. ledna 1971 se podílel na jednom z nejúspěšnějších dnů českého skoku: v Innsbrucku skončil třetí za Zbyňkem Hubačem a Jiřím Raškou. Úspěch tehdejších československých reprezentantů podtrhli ještě skokani na 5., 9., 21. a 28. místě. V celém Turné skončil Höhnl pátý, což bylo jeho nejlepší umístění ze všech jedenácti účastí na Turné.
Bronz z mistrovství světa
V roce 1973 se zúčastnil druhého mistrovství světa v letech na lyžích a obsadil 5. místo. V prvním ročníku ankety Král bílé stopy o nejlepšího českého lyžaře, byl vyhlášen historicky prvním vítězem. Téhož roku zvítězil v závěrečném závodě Turné v Bischofshofenu. Další výrazný úspěch si připsal v roce 1974, když na mistrovství světa ve Falunu vybojoval na středním můstku bronz.
S mezinárodní elitou se rozloučil 6. ledna 1976 devátým místem v Bischofshofenu. Naposledy skákal v Liberci v roce 1978.
Trenér a rozhodčí
Po ukončení skokanské kariéry se chvíli věnoval fotbalu, ale brzo začal trénovat skoky na lyžích. Na pozici trenéra československé reprezentace se také čtyřikrát vrátil na Turné čtyř můstků, poté se zde objevil se švýcarským týmem. Jako dorostence trénoval budoucího dvojnásobného olympijského vítěze Simona Ammanna. Z českých skokanů trénoval například Pavla Ploce.
Když skončil jako trenér, objížděl závody jako stylový rozhodčí. Na Turné čtyř můstků 2006 byl svědkem vítězství Jakuba Jandy.
Největší úspěchy:
- vítěz závodu v Bischofshofenu (1973)
- 3. místo na mistrovství světa ve Falunu (1974)
- 4. místo na mistrovství světa ve Štrbském plesu (1970)
- 5. místo v letech na lyžích v Oberstdorfu (1973)
- 5. místo na Turné čtyř můstků (1971)
- několikanásobný československý mistr
- vítěz první ankety o Krále bílé stopy (1973)
Foto: czech-ski, čtk, oukro, Iva Roháčková,
