Legendární kormidelník, účastník šesti olympijských her a devítinásobný vítěz hlavního závodu Primátorek Jiří Pták slaví 24. března 75. narozeniny.
Na post kormidelníka ho jako šestnáctiletého cyklistu přilákali děčínští veslaři. V devatenácti přešel do Dukly, ale už po olympiádě v Mexiku 1968 se s reprezentační kariérou na čtyři roky rozloučil. V roce 1972 však byl znovu nominován – a zase na olympiádu.
Když se v roce 1992 loučil Jiří Pták s aktivní závodní kariérou bylo mu 46 let. Co na tom, že byl kormidelníkem veslařských posádek. Stal se legendou českého veslování a 26 let seděl v reprezentačních lodích. Narodil se 24. března 1946 v Děčíně, kde jako kormidelník začínal. Již jako voják v základní službě pražské Dukly kormidloval čtyřku bratrů Svojanovských s Miluškou a Kolesou na MS 1966 na chorvatském tehdy jugoslávském Bledu, obsadili čtvrté místo.
Jako první veslař v historii nastoupil na šesti olympiádách: v roce 1968 byl na osmě pátý, v roce 1972 desátý, v roce 1976 šestý, v roce 1980 čtvrtý, v roce 1984 Československo hry bojkotovalo, v roce 1988 se zúčastnil závodu dvojek s kormidelníkem, v němž obsadil sedmé místo, a v roce 1992 byl s osmou dvanáctý. O start na sedmých – v Los Angeles 1984 – ho okradlo rozhodnutí zdejší politické skvadry.
„Jaká olympiáda byla nejlepší? Většinou, co je první, tak je suprové. Čili nejlepší olympiáda byla ta první – v Mexiku 1968. Bylo mě 22 let, poprvé jsem cestoval letadlem za moře. Poprvé tam byla olympijská vesnice jako sídliště, poprvé se tam závodilo na tartanu, poprvé se skákalo flopem. Zajímavých věcí tam bylo mraky. Výborná atmosféra, výborná parta. Přispělo k tomu i to, že těsně předtím sem vletěli Rusáci a nějakou dobu jsme vůbec nevěděli, jestli se olympiády zúčastníme. Zaplaťpánbůh, že se do Mexika nakonec odletělo! Díky dění v Československu celá naše výprava držela při sobě, bylo to něco vynikajícího. Škoda jen, že se nám na osmě nepovedla medaile. Celý rok jsme byli druzí, třetí na světě a tam to nevyšlo,“ vzpomíná Jiří Pták.
Olympijskou medaili žádnou nezískal, zato si přivezl celkem čtyři medaile z mistrovství světa
Reprezentoval celkem na patnácti světových šampionátech: na dvojce s kormidelníkem získal spolu s Karlem Mejtou a Karlem Neffem bronzovou medaili na mistrovství světa ve veslování 1977 a stříbrnou na mistrovství světa ve veslování 1978, na čtyřce s kormidelníkem obsadil druhé místo na mistrovství světa ve veslování 1982 (v lodi byli kromě něj Vojtěch Caska, Josef Neštický, Jan Kabrhel a Karel Neffe) i na mistrovství světa ve veslování 1989 (posádku dále tvořili Michal Šubrt, Pavel Menšík, Dušan Vičík a Dušan Macháček). Většinu závodní kariéry strávil v ASC Dukla Praha, kde později působil jako trenér.
„Každá účast ve finále mistrovství světa byl super zážitek a na síle mu jen dodalo, když z toho cinkla medaile. Ať už to bylo v Amsterdamu a na Novém Zélandu na dvojce nebo v Lucernu a na Bledu na čtyřce. Velkým zážitkem byla taky všechna vítězství v Primátorkách, vzpomíná na největší zážitky legendární kormidelník.
V roce 2008, po patnáctileté závodnické pauze, se vrátil na trať Primátorek a získal již své deváté vítězství.
Foto: Iva Roháčková, archiv Jiřího Ptáka
