Jste ambasadorkou značky DS a proto mne samozřejmě zajímá Vaše zkušenost s automobilem DS 7 Crossback E-tense
Musím se přiznat, že když jsem byla oslovena, abych se stala ambasadorkou DS, tak jsem tuto značku neznala. Když jsem se pak s vozy DS seznámila, byla jsem nadšená. Už v minulosti mě oslovilo více značek a s některými z nich jsem také spolupracovala. Občas se mi ale stalo, že mi některá auta nesedla, jak se říká do ruky. A já jsem typ, pro který je auto srdcová záležitost, kdy na první pohled víte, že to je to ono. Když sednu do auta a vezmu do ruky volant hned cítím, zda je mi auto sympatické nebo ne. Proto teď nebudu rozebírat technické vlastnosti auta, ale spíš budu mluvit o osobním pocitu z jízdy a z designu. Líbilo se mi, že DS 7 Crossback je naprostý originál. Mám ráda ojedinělé, nějakým způsobem jiné věci a tady mě na první pohled zaujal design auta a hlavně jeho detaily, třeba hodiny, které když nastartujete vůz, tak samy vyjedou. Jsou to opravdu drobnosti, ale jak se říká v detailech je krása. Líbí se mi mřížkovaná maska a když otevřete auto, tak vám stejně mřížkovaně svítí bok dveří.
Automobily značky DS mají nezaměnitelný a originální interiér. Jak na Vás působí?
Líbí se mi, že prostorný, potřebuji mít v autě hodně úložného místa pro věci, které vozím jak pro sebe, tak hlavně pro děti. Je to takový náš druhý domov. Tady máme úložný prostor na pití, mokré ubrousky, místo pro různé pochutinky a další věci. Jsou auta, kde se na to příliš nemyslí, nemáte si kam uložit věci. Také mi moc vyhovuje místo pro dobíjení mobilního telefonu, což je velmi praktická vychytávka. Nebo Vám auto začne pípat, když se zadíváte jen na vteřinu jinam, třeba na rádio, upozorňuje, že se máte soustředit, to vše dělá jízdu komfortnější. Auto mi hned perfektně sedlo do ruky i z hlediska prostoru pro děti vzadu a zavazadlového prostoru. Cestovali jsme na dovolenou do Chorvatska a všechno se nám skvěle vešlo do auta. Takže máme vyzkoušenou i delší cestu a mohu říci, že toto auto je super i na delší vzdálenosti. Tam jsme ještě vyrazili s klasickým DS 7 Crossback. Teď už mám rok DS e-tense a jsem s ním moc spokojená. Vyhovuje mi i to, že je neskutečně tiché. Také oceňuji, že člověk může zaparkovat bez problémů na různých místech a samozřejmě hlavně ten ekologický aspekt, že šetříte životní prostředí. To je záležitost číslo jedna a myslím, že budoucnost je v elektromobilitě, že se bude zvyšovat počet dobíjecích stojanů, aby člověk měl víc možností si dobít auto mimo domov a také rychleji.
Zúčastnila jste se televizní taneční soutěže Bailando. Napadá mne tedy otázka, jaký je váš vztah k tanci
K tanci mám kladný vztah, protože pocházím z taneční rodiny, mám tanec v genech a mám k němu od malička velmi blízko. Hlásila jsem se také na taneční konzervatoř, kam jsem se ale nedostala a možná to bylo i dobře, protože mne osud pak zavál někam jinam. Stejně v rodině nikdo moc nechtěl, abych se věnovala tanci, protože je to velká dřina a člověk vlastně brzy skončí. Asi to tak mělo být. Ale díky Bailandu jsem si splnila svůj sen, že se ze mne na třičtvrtě roku stala tanečnice, dalo by se říci až profesionální. Na tanečním sále jsem trávila hodiny a hodiny až jsem byla tak vyčerpaná, že jsem usínala v maskérně, když mne líčily na Televizní noviny a tanci jsem tehdy obětovala hodně času, abychom se s mým tanečním partnerem dostali co nejdále. Tančili jsme pro jeho synovce. Byla to soutěž s charitativním podtextem, kdy jsme potřebovali získat finanční prostředky na pečovatelku, která by se malému Danečkovi mohla 24 hodin denně věnovat. Takže jsem tam měla takovou motivaci a vzpomínám na to moc ráda. Kdyby byla příležitost, ráda bych si to někdy zopakovala.
Zmínila jste charitativní podtext soutěže. Vím, že Váš nadační fond podporuje neonatologické oddělení Nemocnice na Bulovce, můžete přiblížit, jak tato spolupráce funguje?
Jsem patronkou Neonatologického oddělení Nemocnice Na Bulovce. Narodila jsem se na Praze 8, bydlím tady a obě moje děti se narodily v porodnici Na Bulovce, takže i proto směřuje moje pomoc tam. Založila jsem Nadační fond LuckyBe, jehož prostřednictvím získáváme finanční pomoc. Ať je to formou pořádání různých akcí nebo dobročinných dražeb, pomocí QR kódů, někdy se nám přímo ozývají lidé sami a přispívají rovnou na náš transparentní účet, kde si pak každý může zkontrolovat, kam jeho peníze putují. Také navrhuji řadu LuckyBe produktů – šperky, náramky, náušnice, oblečení a další různé doplňky. Každý, kdo si pak koupí nějaký náš LuckyBe výrobek, tak si udělá radost, ale zároveň tím pomůže, protože část peněz putuje na dobrou věc, konkrétně tedy na pomoc předčasně narozeným miminkům. Myslím, si, že to byl i dobrý nápad, protože v době omezení v souvislosti s pandemií koronaviru nebylo možné pořádat akce, ale e-shopy stále fungovaly, takže lidé si mohli vybírat a kupovat a tím i pomáhat a přispívat. A z toho mám velkou radost, protože máme zpětnou reakci od lidí, kterým se naše výrobky líbí. Je to fajn, že můžete dělat něco, co vás baví a uspokojuje a zároveň víte, že tím pomáháte a děláte radost. Měli jsme to štěstí, že se nám podařilo vybrat dost peněz a mohli jsme nakoupit životně důležité dýchací přístroje pro předčasně narozená miminka, speciálně polohovací a vyhřívané postýlky a různé prostředky, které potřebují jak lékaři, tak sestřičky a celý personál, aby mohl stoprocentně vykonávat svoji práci. Funguje to tak, že pan primář si sepíše takový tzv. wish list a my podle něj nakoupíme, co je potřeba. Prostřednictvím vybraných peněz se například také rekonstruovaly pokoje, aby maminky získaly útulný prostor, kde mohou s miminky být a kde s nimi může být i jejich partner – tatínek a z toho mám také obrovskou radost. Těší mne to i z toho důvodu, že moje charitativní činnost byla po asi 23 let rozmělněná a teď se mi splnil můj sen, že se aktuálně už pět let věnuji jedné záležitosti naplno. Zároveň ale nevylučuji, že časem tuto činnost nerozvineme i do jiných oblastí.
Nejste jenom úspěšná televizní moderátorka, ale máte za sebou i několik hereckých rolí. Co vám tato zkušenost přinesla? Jak byste porovnala práci moderátorky a práci herečky?
Zkušenost to pro mne byla příjemná. Kromě toho, jak jsem už zmínila, že jsem chtěla být tanečnicí, tak jsem si v dětství přála stát se také herečkou. Můj dědeček pracoval v ruchovém studiu na Barrandově a seznámil mne s prostředím filmu a zákulisím, jak se třeba dělají ruchy do filmu. A to pro mne byla nesmírně cenná zkušenost. Můj dědeček se znal s panem režisérem Troškou a zmínil se mi, že chystá konkurz, hledal dívku do pohádky Princezna ze mlejna a já jsem se toho zúčastnila. Pan Troška si mne ale nevybral. Dodneška si pamatuji jeho větu, kdy mi řekl: „Vy se spíš hodíte na pláž než do mlejna.“ Aniž by mne znal, tak se velmi dobře trefil, protože pláž je moje srdcová záležitost – miluji moře a sluníčko. A do dneška se tomu s panem Troškou zasmějeme, když se potkáme, on si mne ale samozřejmě nepamatoval, tak jsem se mu po letech připomněla, že jsem tenkrát u něho byla na konkurzu. I to bylo možná dobře, protože mne osud zavál jinam – nebyl mi souzen tanec ani herectví. Ale stejně tak, jak jsem si splnila svůj sen, když jsem tančila v televizní show Bailando, tak se mi splnil sen stát se alespoň na chvíli herečkou. Zahrála jsem si v Ulici, v Comebacku, Dědictví aneb Kurvaseneříká, Dáma a král. To byly všechno menší role ale teď v Ordinaci v růžové zahradě 2 jsem dostala takovou epizodní roli. Hrát mne baví, protože v roli moderátorky obzvláště u zpravodajského pořadu člověk musí být seriózní, kdežto ta herecká role mi umožnila vybočit trochu ze svých zajetých kolejí. Je to skvělá zajímavá zkušenost. A to i přesto, že jsem většinou všude vlastně hrála sama sebe.
Můžu se vás zeptat jakým způsobem dobíjíte baterky, jak si nejlépe odpočinete?
U mne je to rozhodně pobyt na sluníčku, letní dovolená někde v teplých krajích. Pokud jsme tady v České republice, tak miluji pěší turistiku, s dětma jezdíme na hory převážně do Krkonoš a na Šumavu. Tam podnikáme rádi pěší túry. To nás baví a také nám to dodává energii jako pobyt v přírodě sám o sobě. Také máme rádi lyžování a zimní sporty. To vloni bohužel kvůli kovidu nebylo úplně možné. Bylo mi to líto hlavně kvůli dětem. Když bych měla čas, což se mi vždy zcela nedaří, ráda bych si zašla třeba na masáž. Příjemné jsou aroma olejové masáže, při kterých se člověk může uvolnit a na chvíli úplně vypnout. Baví mne také navrhovat naše už zmiňované LuckyBe náramky a šperky. Jsem tak trochu umělecky činná, ráda také maluji a vedu k tomu i děti. Nashromáždila jsem za tu dobu dost svých obrazů, a dokonce mne jedna aukční síň požádala, zda bych nechtěla dát některé své obrazy do dražby. Moc se na to ale necítím, a navíc mám ke všem těm obrazům určitý citový vztah, takže se s žádným nechci rozloučit. Ale jednou jsem jeden obraz dala do charitativní dražby a podařilo vydražit krásné peníze pro Domov seniorů na Praze 8. To mi udělalo velkou radost. Ten obraz se jmenoval Životní kruhy, který představoval život v cyklech, takže se to i tematicky hodilo.
Měla jste někdy vlastní výstavu?
Oslovilo mne pár lidí, ale zatím jsem do toho nešla. Vím ale, že někteří kolegové z branže takto vystavují. Já už jsem ale prostě taková, podobně jako jsem třeba odmítla účast v show Tvoje tvář má známý hlas, protože si myslím, že neumím zpívat, tak nevím, zda umím malovat, a tak si je nechávám jen pro sebe a své nejbližší.
Jaký je váš vztah k módě. V jakých modelech se cítíte dobře. Jak si vybíráte oblečení – podle nálady nebo podle příležitosti?
Podle nálady i podle příležitosti. Mám určitě značky, kterým jsem věrná a které ráda nosím. V civilu ale mám nejraději tričko, džíny a tenisky. Jsem spíš sportovní typ, což možná málokdo o mně ví a když vyjdu v džínách a teniskách, nikdo mě na první pohled ani nepozná. Lidé mě z televize znají v šatech, v kostýmku a lodičkách. Možná mne nejvíc charakterizuje kšiltovka LuckyBe. Stalo se mi, že mne jedna paní poznala v letadle a potom mi psala, že ji zaujala také kšiltovka LuckyBe a že si ji určitě koupí. Tak to mi udělalo radost. Úplně nepodléhám módním trendům. Nepotřebuji mít za každou cenu módní výstřelek, držím se svého stylu, který mám ráda.
Děkuji Vám za rozhovor a přeji vám krásné odpočinkové léto
