Česká národní banka (ČNB) připravila ve spolupráci s Kanceláři prezidenta republiky a Správou Pražského hradu v Císařské konírně Pražského hradu výstavu 100 let česko-slovenské koruny. Na výstavě je možné si prohlédnout např.: zlaté slitky, mince a medaile, originální návrhy československých bankovek od Alfonse Muchy, Maxe Švabinského, Karla Svolinského aj. Hlavním exponátem i symbolem oslav 100 let koruny je zlatá vysokohmotnostní mince nominální hodnoty 100 000 000 Kč.
Historie československé měny
Měnovým kovem zemí Koruny české a rovněž Rakousko-uherské monarchie bylo do r. 1892 stříbro. V tomto roce se přistoupilo k měně kryté zlatým standardem a dosavadní zlatý byl nahrazen v poměru 1:2 rakousko-uherskou korunou. 1 kg čistého zlata obsahoval 3280 korun. Po vzniku ČSR na konci roku 1918 zahájil ministr financí Alois Rašín se svými spolupracovníky Jaroslavem Preissem a Vilémem Pospíšilem přípravu oddělení budoucí československé měny. Zemská banka království Českého připravila vydání obchodních poukázek, které vytvořil Alfons Mucha, jejich vydání se ale neuskutečnilo Československá koruna byla ustavena zákonem z 25. února 1919, na jehož základě byly mezi 3. až 12. březnem 1919 staženy a okolkovány rakousko-uherské bankovky. Ty byly postupně vyměňovány za nové československé státovky. O názvu nové měny se diskutovalo, ale i přes republikánský charakter státu zůstal název nakonec zachován (uvažovalo se např. o názvech čs. frank, hřivna, atd). Pro frank se již dokonce připravily návrhy bankovek. Na návrzích prvních státovek pracoval Alfons Mucha v letech 1918–1919. Státovky od 100 Kč výše se tiskly kvůli lepší ochraně proti padělání v USA. Zákonem v roce 1929 byla stanovena hodnota koruny (Kč) 44,58 miligramu zlata.
Bankovky Maxe Švabinského
Vrcholná díla našich bankovek vznikla podle návrhu Maxe Švabinského a to 100 Kč s portrétem TGM, 1000 Kč s portrétem Františka Palackého. Připravená 5000 Kč s portrétem Antonína Švehly již vzhledem k německé okupaci nevyšla. Bankovka s portrétem F. Palackého byla oceněna na světové výstavě umění v Paříži v roce 1937. Za protektorátu byly bankovky námětově chudé, ale dosáhly technického vrcholu, který nebyl v jistých směrech dodnes překonán. Vývoj platidel pokračoval po osvobození dvěma peněžními reformami v r. 1945. Těmi byly různé měny – protektorátní koruny, slovenské koruny, říšské marky a maďarské pengö nahrazeny čs. korunou. Návrhy na vytištění nových bankovek zpracovali Max Švabinský, Karel Svolinský, Cyril Bouda. V listopadu 1945 byla stanovena relace koruny ke zlatu na l Kčs = 0,0177734 g zlata V r. 1953 se kvůli utajení měnové reformy tiskly bankovky v Moskvě. K poslednímu stanovení zlatého obsahu koruny došlo v roce 1953, kdy byl zlatý obsah koruny stanoven na 0,123426 g ryzího zlata, což zůstalo až do konce osmdesátých let.
Na další emisi bankovek se podíleli Cyril Bouda, Josef Liesler, Mária Medvecká a Karel Svolinský. V sedmdesátých letech se na bankovkách výtvarně podílel Albín Brunovský. Ze soutěže na bankovky po r. 1989 vyšel vítězně návrh Oldřicha Kulhánka. Bankovky vydávala vždy centrální banka, vydávání mincí bylo v kompetenci státu. V r. 1993 v důsledku rozdělení Československa došlo i k rozdělení měny. Současná česká korunová mince navázala na tradici a je na ní zobrazena stylizovaná svatováclavská koruna.
„Sto let velmi bohaté historie čs. měny odráží bouřlivý vývoj historický, ekonomický a politický. Je zajímavým odrazem vývoje českého výtvarného umění, specificky umění, které se uplatňuje při vzniku našich platidel-mincí i bankovek, běžných i pamětních,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok
Zajímavosti o výstavě
Na začátku výstavy jsou vystaveny repliky panovnických korun-svatováclavské, rakouské císařské a svatoštěpánské. Všechny ostatní exponáty jsou originály. Zlato hrálo velkou roli v začátcích čs. měny, je ve 2 základních typech: neražené slitky a zlato ražené. Slitky(cihly) mají hmotnost 400 uncí, tj. 12,4 kg, jsou buď ve tvaru kvádru nebo komolého jehlanu. Čs. dukáty se začaly vydávat v r. 1923, zůstaly mincemi obchodními, nebyly součástí soustavy zákonných peněz i když se to na začátku předpokládalo. Vystaveny jsou nejen bankovky ale i jejich originály od Alfonse Muchy, Maxe Švabinského, Karla Svolinského, Cyrila Boudy, Albína Brunovského a Oldřicha Kulhánka. V r. 1926 vznikla Národní banka Československá. Státní tiskárna cenin (STC)) vyrábí bankovky nepřetržitě od roku 1928. Vydávání mincí bylo do r. 1989 v kompetenci státu, tedy Ministerstva financí (MF). Centrální banka po domluvě s MF od r. 1964 pořádala výtvarné soutěže a dělala technickou přípravu mincí.
Symbol oslav 100 let koruny – vysoko hmotnostní zlatá mince
Mince z ryzího zlata o hmotnosti 130 kg, nechala ČNB vyrobit ze svých zlatých zásob. Nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „100 MILIONŮ Kč“ je umístěno ve spodní části mincovního pole Mince ze zlata o ryzosti 999.9 je neprodejná. Její průměr 535 mm a tloušťka přes hranu 48 mm ji podle velikosti řadí na první místo mezi zlatými mincemi v Evropě a na druhé místo na světě. Autorem návrhu mince je akademický sochař Vladimír Oppl. Reliéf na lícní straně připomíná zrod československé měny kolkem z roku 1919, zatímco současnost je zpodobněna logem ČNB. Dominantou rubové strany návrhu je monumentální český lev se srdečním štítem se znakem Slovenska a motiv nejznámější československé mince 1 Kč z roku 1922. Výrobu zlaté mince pro ČNB zajistila Česká mincovna se svými subdodavateli. Polotovar vytvořila švýcarská firma Metalor, která použila k výrobě zlato o ryzosti 999,9. Vyrobený „zlatý koláč“ připravený pro vyrytí reliéfů měl dvojnásobnou hmotnost (asi 260 kg) a o něco větší průměr než vyfrézovaná mince. Frézování reliéfu mince zajistila Vídeňská mincovna a do konečné podoby ji doleštila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Větší, než česká mince je v současné době jen australská mince z roku 2011 s průměrem 78 centimetrů, která váží přes tunu o nominální hodnotě jeden milion australských dolarů, je však vyrobená odlitím.
Pamětní bankovka 100 Kč
K 100. výročí koruny vydala ČNB také první pamětní bankovka v historii České republiky, a to pod názvem Budování československé měny. Ta nese portrét významného národohospodáře Aloise Rašína, který stál v roce 1919 za odlukou československé měny od rakousko-uherského peněžního systému. Pamětní bankovka navržená akademickou malířkou Evou Haškovou vychází v počtu 20 000 ks. Bankovka je 84 mm široká a 194 mm dlouhá. Na líci bankovky je v levé části tiskového obrazce portrét prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Vpravo od portrétu je vyobrazena budova ústředí České národní banky v Praze se sousoším Světlonoše se lvem. V dolní části budovy je opticky proměnlivou barvou vytištěna kruhová plocha s monogramem Republiky československé „RČS“ a lipovými lístky. Na rubu bankovky je uprostřed tiskového obrazce vytištěna alegorická hlava Republiky s náznakem frygické čapky z průčelí budovy Státní tiskárny cenin v Praze. Vlevo od portrétu je vytištěno průčelí tzv. Schebkova paláce v Praze, někdejšího sídla Bankovního úřadu ministerstva financí a Národní banky Československé. Rytcem bankovky byl Martin Srb, poslední rytec proslulé české rytecké školy.
„Z pohledu technického je to první bankovka tištěná oboustranným hlubotiskem od r. 1992. Na ní jsme si ověřili nové ochranné prvky a technologie, protože technologie použité při tisku obíhajících platidel od O. Kulhánka nemáme již k dispozici,“ vysvětlil Jaroslav Moravec, expert na platidla ČNB a kurátor výstavy
Závěr
Vystavované předměty pocházející z depotů ČNB a poprvé jsou prezentovány v takovém rozsahu. Výstavu můžete navštívit do 28. dubna. K 100. výročí vzniku československé měny pak ČNB 5. března 2019 vydá zlatou minci v nominální hodnotě deset tisíc korun s názvem Zavedení československé měny. V červenci k výročí sto let od zahájení vydávání československých platidel vydá ČNB pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 500 Kč.
Jaromír a Věra Hamplovi
Datum a místo konání
Císařská konírna, denně 10:00 – 18:00
1. 2. – 28. 4. 2019
Vstupné
- Plné: 100 CZK
- Snížené: 50 CZK
- Rodinné: 200 CZK
- Školní skupiny: 20 CZK / osoba
