Kostýmy pro tanečníky baletního představení Šeherezáda, které uvede Národní divadlo, jsou dílem přední italské kostýmní výtvarnice Anny Biagiotti. Pochází z Milána a je výraznou osobností v oblasti kostýmního designu. Svou profesní dráhu začala spoluprací s prestižním Teatro alla Scala. Více než dvacet let působí jako vedoucí krejčovny a historického archivu v Teatro dell´Opera di Roma, kde vytváří kostýmy pro významné inscenace tohoto předního italského divadla. Využili jsme možnosti osobního setkání s Annou Biagiotti a požádali ji o krátký rozhovor.
Anna Biagiotti a balet Šeherezáda
Kostýmy jsou bezesporu nedílnou součástí představení a zároveň vyjadřují charakter postav. Pro inscenaci Šeherezáda přinášejí orientální nádech a zároveň zdůrazňují kontrast mezi mužským a ženským světem. Temné tóny a blyštivé prvky vyjadřují autoritu a mocenskou nadřazenost, kostým Šeherezády kombinuje látky a jemné detaily symbolizující její ženskost a inteligenci.
Během své kariéry jste se setkala s řadou významných osobností z operní scény. Představovala pro vás práce na inscenaci Šeherezáda jinou výzvu?
Když jsme začínali s Maurem diskutovat o představení baletní inscenace Šeherezáda, mluvili jsme například o pojetí Leona Baksta, ale chtěli jsme něco jiného. Pro mne byla inspirací výstava šperků v Paříži. Byla to velmi důležitá kolekce šatů módního návrháře Yvese Sant Laurenta. Viděla jsem tam šperky se spoustou různých kovových barev, kombinace velmi chladného stříbra a teplé mědi, a tehdy mne napadlo, že Šeherezáda je jako žena, kterou neznáte. Je to jako když otevíráte truhlu s pokladem a nevíte co naleznete uvnitř. Právě ze zmíněné výstavy pocházejí různé metalické barvy, které jsem při návrhu kostýmů použila. Mluvila jsem o tom nápadu s autorem choreografie Maurem (Bigonzettim) a byl tou myšlenkou nadšený. Potom jsem hovořila také s Carlem (Cerrim) světelným designérem, protože světelný design a kostýmní design se navzájem prolínají. Tak to všechno začalo.
Jaké jsou hlavní požadavky na kostýmy pro baletní inscenaci? Máte nějaké osvědčené materiály, které ráda používáte?
Kostýmy pro tento balet jsou totiž úplně jiné pro muže a jiné pro ženy. Přemýšleli jsme o světě Orientu, Středního a Dálného východu, zkrátka o světě, který je od nás velmi vzdálený. Snažili jsme se najít určitou esenci orientu, něco jako je Japonsko nebo Korea. Vybrali jsme materiál, který je trochu lesklý a materiál, který svým zpracováním připomíná šupiny plazů. Tento materiál tmavé barvy evokuje strach z násilí. To jsme chtěli, aby kostým také vyjadřoval. V úvodu král tančí v tmavém kostýmu podobného střihu jako kimono, ale když ho rozepne, vidíme ho v oděvu připomínajícím kůži plazů.
Vyjádřila jste povahu jednotlivých postav ve svých kostýmech?
Protože mým hlavním zaměstnáním je vedoucí kostýmního oddělení v Theatro dell’Opera di Roma, kde součástí mé práce je každodenní setkání s tanečníky a v Praze jsem pracovala poprvé, byl kontakt s tanečníky pro mne i zde nesmírně důležitý. Proto jsem hodně času trávila na zkušebně a tanečním sále, kde jsem sledovala tanečníky a tanečnice. Osobně jsem se s každým z nich seznámila a snažili jsme se pochopit a porozumět každou postavu a vybrat pro ni ten nejlepší kostým. Když si kostým oblékli, diskutovali jsme o tom, jak jim sedí, jak se v něm cítí a co je eventuelně potřeba změnit. Pokud se cítili při pohybu pohodlně a dobře, byl kostým správně navržen. Musím doplnit, že zde v Praze jsem měla k dispozici velmi dobrý ateliér v duchu tradiční školy. U nás v Itálii je obtížné obhájit starou tradici při tvorbě kostýmů. Zde v Praze byla výborná krejčovna s velmi dobrou tradicí při výrobě kostýmů, a s tím se člověk vždycky nesetkává.
Za návrh kostýmů pro představení Johanky z Arku jste získala ocenění za historickou přesnost kostýmů. Proto mne zajímá, jak kostýmy proto toto představení vznikaly a z čeho jste vycházela.
Máte na mysli představení Giovanna d’Arco v Itálii ? To byla pro mě neuvěřitelná produkce. Musela jsem prostudovat a dokumenty z toho období, najít v dokumentech, jaké oblečení se tehdy nosilo. Potom jsem se pokusila provést takovou syntézu v trochu modernějším duchu. Ano i v Itálii jsem pro tu práci měla k dispozici také velmi dobré kostýmní oddělení.
Velice Vám děkuji za rozhovor, těším se na představení a jsem moc zvědava v jakých kostýmech uvidím tanečníky na jevišti.
Foto: Archiv Národního divadla
