Balet La Sylphide líčí příběh mladíka Jamese, jehož mysl je rozpolcená. Ačkoli zbožňuje svou nastávající dívku, touží po jiném světě. A víla-sylfida přichází, stává se neuchopitelným symbolem jeho snů. Jenže víly nelze polapit. Málokteré dílo zaujímá v dějinách umění tak výjimečné postavení jako právě La Sylphide. Je to vynikající příklad romantického baletu, čitelné jsou jeho prvky: důležitost individuální svobody a sebevyjádření, mystická atmosféra, kult hrdiny, silné emoce a únik z reality.
Přijďte zjistit, jak víly na jevišti poletují a třeba pochopit i své vlastní sny a touhy. Romantický příběh o víle a mládenci Jamesovi dojímá diváky již sto devadesát let. Tento balet se zjevil v 19. století na jevišti Pařížské opery a poté, co obletěl celý svět, natrvalo zakotvil v Královském baletu v Kodani. Tam ho dánský choreograf august Bournonville již v roce 1836 vtělil do své představy divadelního „zázračna“. V jeho jevištní syntéze literatury, tance, hudby a výtvarna získal pohádkový příběh o nesmrtelné-smrtelné víle a zamilovaném-nezamilovaném Jamesovi trvalý život ve světové baletní tradici.
Významným pokračovatelem Bournonvillova choreografického odkazu je emeritní sólista Královského dánského baletu a poté Královského baletu v Londýně Johan kobborg, který přijel do Prahy se souborem Baletu Národního divadla svou verzi nastudovat.
„Choreograf Johan Kobborg, který je jedním z hlavních tanečních osobností dnešní doby a jenž se proslavil vynikající skokovou technikou, je mistrem ve výuce, v předávání dovedností oboru tance na špičkách, v odhalování tajemství, jak vlastně překonat zemskou tíži…Sdílí s námi své porozumění klasickému baletu s velkou oddaností a my jsme mu za jeho štědrost vděční,“ říká Filip Barankiewicz, umělecký ředitel Baletu ND.
Pražská verze je navíc ojedinělá díky vkladu domácích významných umělců – originální scénografickou výpravu vytvořil Martin Černý a kostýmy Barbora Maleninská.
Česká premiéra: 11. května 2023 ve Státní opeře
La Sylphide
- Choreografie: Johan Kobborg podle Augusta Bournonvilla
- Hudba: Herman Løvenskjold
- Scéna: Martin Černý
- Kostýmy: Barbora Maleninská
- Hudební nastudování, dirigent: Piotr Staniszewski
- Hraje: Orchestr Státní opery
- Tančí: sólisté a sbor Baletu Národního divadla, studenti Taneční konzervatoře hlavního města Prahy,
- žáci Baletní přípravky Baletu ND a externisté
Johan Kobborg
Během své úspěšné taneční kariéry Johan Kobborg působil jako první sólista Královského dánského baletu v Kodani a Královského baletu v Londýně. Hostoval u většiny předních souborů po celém světě (Mariinský balet, Americké baletní divadlo, Balet Velkého divadla v Moskvě, Balet Divadla La Scala, Kanadský národní balet, Čínský národní balet, Bavorský státní balet v Mnichově, Bostonský balet, Vídeňský státní balet, Stuttgartský a Hamburský balet, Sanfranciský balet, Tokijský balet, Kubánský národní balet, aj.). Johan Kobborg se také věnuje choreografii a režii. Vytvořil originální díla pro řadu věhlasných tanečních souborů (Královský balet, Balet Velkého divadla, Královský dánský balet, Curyšský balet, Kanadský národní balet, Sanfranciský balet, Litevský národní balet, Královský novozélandský balet, ad.). Největší uznání získaly jeho choreografie Romeo a Julie, Popelka, Don Quijote, Giselle, La Sylphide, Napoli, Salute a Les Lutins. Jako hlavní choreograf se podílel na filmu režiséra Ralpha Fiennese The White Crow (Bílá vrána, 2018) zachycujícím osudy slavného ruského tanečníka Rudolfa Nurejeva. Johan Kobborg je držitelem četných ocenění jako tanečník i choreograf. Dánská královna Margrethe II. mu za přínos k umění udělila rytířský Řád Dannebrog.
Více informací naleznete ZDE
Foto: Serghei Gherciu, náhledové foto: P. Hejný
Naše zážitky z představení
Sylphide je víla vzduchu. Tato nadpozemská víla se vznáší na baletních scénách světových metropolí již 191 let. Tento romantický balet byl poprvé uveden v roce 1832 v Pařížské opeře. Představitelka titulní role Marie Taglioniová překvapila publikum tancem na špičkách. Díky této taneční technice vznikla iluze, že se víla vznáší. Absolvent Královské baletní školy v Kodani August Bournonville uvedl La Sylphide v roce 1836 s baletním souborem Královského dánského baletu. Choreografie zahrnuje řadu velmi obtížných skoků a variací, scénografie a kostýmy byly vytvořeny českými tvůrci.Choreografii vytvořil Johan Kobborg podle Augusta Bournonvilla a také přijel baletní představení La Sylphide do Prahy nastudovat. Dlouholetý sólista Královského baletu v Londýně a Královského dánského baletu v Kodani je znám jako vynikající interpret Brounonvillovy techniky a znalec choreografií jeho baletu. Není divu, vždyť sám v Dánsku tančil Jamese v La Sylphide a po představení byl na jevišti povýšen na prvního sólistu.
Příběh vyznívá jako pohádka pro děti, kdy sledují vílu a vidí na jevišti také čarodějici. James před svou svatbou sní u krbu a náhle se v místnosti zjeví vysněná víla Sylphide, James sleduje její ladný tanec avšak víla náhle zmízí v krbovém komíně. James si přeje, aby se jeho vytoužený krásný přelud vrátil. A Sylphide opravdu právě, když jsou přípravy svatby v plném proudu se objeví za oknem a odláká Jamese do lesa. Než budeme moci sledovat ladný tanec víl, uvidíme čarodějnici od které těžko můžeme čekat něco jiného, než že napomůže zlu svými kouzly. Vlastně jsme ji již viděli v podobě stařeny ohřívající se při předsvatebních přípravách u krbu. Právě u této postavy asi nejvíce vynikne na jevišti také pantomima. I když jsme uchváceni nádherným tancem, šťastného konce se však nedočkáme. Dětští diváci pozorně sledují pohádkový příběh s napínavou zápletkou a nám dospělým možná připomene chvíle, kdy jsme se museli v životě rozhodnout a snášet obavy, pokud něčemu dáme přednost, můžeme něco jiného, na čem nám záleži také ztratit. James toužil vlastnit postavu ze svého snu a to bohužel není možné. V momentě, kdy překročí určitou hranici, ztrácí úplně všechno.
