Klíč k paměti je v bludištích

Po antistresových omalovánkách se objevil nový fenomén, kdy mají ze zábavy pro děti značný prospěch dospělí. Jsou to bludiště neboli rafinované obrazce, kterými máte projít z bodu A do bodu B a přitom nezabloudit.

Relaxační bludiště bystří postřeh, logické myšlení a prostorovou orientaci. Hlavně však vyžadují, zároveň i posilují pozornost a soustředění na jednu jedinou věc, což pro současníka bývá zapeklitá věc. Je totiž roztěkaný a ustavičně rozptylovaný záplavou informací, vjemů a dojmů, které se na něho valí ze všech stran. Právě pozornost a soustředění jsou předpokladem toho, že si zapamatuje, co chce a potřebuje. Bludiště tak mají významnou roli při trénování paměti.

V požehnaném věku je trénink koncentrace prevencí proti civilizačním strašákům, jako je Alzheimerova nemoc

V sérii Relaxační bludiště aneb Cvičení mozku od 6 do 99 let, kterou vydává nakladatelství Vašut, prozatím vyšly tři díly a všechny jsou koncipované od jednoduchých až po hodně složité. Vybere si tedy každý. Unikátní jsou i v tom, že je vymýšlí a bez skicování, šablon nebo pomůcek kreslí ručně Stanislav Severeňuk, zapsaný v České knize rekordů jako autor největšího kresleného bludiště o rozměrech 10,53 x 2 metry.

„Vyluštíte-li opravdu poctivě aspoň jedno bludiště denně, už po pár dnech to bude mít efekt, který poznáte. Ze zkušenosti ale vím, že když někdo tou spletí čar a uliček poprvé dorazí do cíle, nedá mu to a pustí se do dalšího luštění. Pokud si takto ‚hraje‘ pravidelně, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat,“ potvrzuje Ing. Hana Habartová, trenérka paměti.

Proč cvičit paměť, když si všechno „pamatují“ chytré telefony, internet a podobně? „Pokud ‚pamatování‘ člověk přenechá technice, tak jí svým způsobem přenechá kontrolu i nad sebou, nad svým životem. S pamětí je to stejné jako se zbytkem těla: necvičí-li, zakrní…,“ dodává Ing. Hana Habartová.

Součástí lekcí Ing. Hany Habartové zaměřených na trénování paměti jsou i bludiště