Historie vorařství zachycená na fotografiích i ve filmu

Od úterý 9. července je možné v Národním zemědělském muzeu zhlédnout výstavu unikátních historických fotografií zachycujících vorařské a šífařské řemeslo. Výstava je doplněna sbírkovými předměty z muzea lesnictví, myslivosti a rybářství na loveckém zámku Ohrada, jedné z poboček Národního zemědělského muzea. Vernisáž výstavy proběhne 8. července v 16:30 hodin.

Národní zemědělské muzeum zve na výstavu fotografií o těch, kteří na vorech a šífech dopravovali zejména dřevo, sůl a stavební materiál nejen u nás, ale i ve světě (například Čína, Japonsko, USA, Vietnam, Francie, Slovinsko a další země). Na výstavě se návštěvníci také dozvědí řadu zajímavostí, třeba že nejstarší zmínky o voroplavbě na Vltavě pocházejí ze 14. století. Nebo že nejvíce dříví na našem území bylo splaveno v roce 1906 a poslední hospodářsky významné vltavské vory vypluly v září 1960. Projekt splavení posledního vltavského voru byl uskutečněn ve spolupráci s Českou televizí v roce 1971, a přestože byl úspěšný jen částečně, dodnes patří mezi nejnáročnější české muzejní experimenty.

Soubor fotografií přiblíží veřejnosti historii vorařství a šífařství a také činnost vltavanských spolků, které mají více jak stoletou tradici. Nejstarší spolek Vltavan Praha oslaví v roce 2021 150 let svého trvání. Všechny tyto spolky jsou zapsány na krajských seznamech nehmotných statků lidové kultury a samotné vorařství je zapsáno na národním seznamu. Výstava je doplněna sbírkovými předměty, které byly dovezeny z loveckém zámku Ohrada, jedné z pěti poboček Národního zemědělského muzea. „Jedná se o další z řady krátkodobých výstav, které našim návštěvníkům představují jedno z dnes již zaniklých řemesel. Zajímavostí ale je, že české vorařské spolky fungují i dnes a spolu se svými kolegy ze zahraničí se snaží zapsat vorařství a šífařství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.

Spolek Vltavan Čechy, který je svazem vltavanských spolků Praha, Davle, Štěchovice a Purkarec, je členem mezinárodní vorařské asociace, která sdružuje 36 vorařských asociací z celé Evropy. Prezident Vltavanu Čechy se v loňském roce stal i prezidentem mezinárodní vorařské asociace. Na národních seznamech nehmotných statků lidové kultury jsou voraři rovněž zapsáni v Německu, Rakousku a Lotyšsku. Spolu s těmito státy vltavanské spolky usilují o zapsání na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Výstava potrvá do 1. září.

Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. Zabývá se tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze další pobočky – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice. V pražské budově jsou k vidění expozice Zemědělství, Jede traktor, Rybářství, Myslivost, Voda v krajině, Gastronomie, Laboratoř ticha či Život – střešní  zahrada. Prostor pro zdokonalování kulinářských dovedností nabízí gastrostudio, kde probíhají kurzy vaření a workshopy pro veřejnost. Výstava Největší objev představuje fenomén zemědělství ve 100 předmětech, které reprezentují milníky v historii zemědělství a dokládají jeho význam pro lidstvo.