Řekne-li se „čeští umělci v meziválečné Francii“ každému se vybaví především jména umělců jako jsou František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský nebo Toyen. Uměnímilovný Pařížan dvacátých si vybaví jména jako Georges Kars, Othon Coubine a Francois Zdenek Eberl Právě oni se dokázali nejvíce prosadit na pařížské meziválečné umělecké scéně.
Georges Kars
Po vstupu do prostor Valdštejnské jízdárny zahájíte prohlídku výstavy v části věnované dílu Georgese Karse. Ten patřil k prvním umělcům, jímž se výstava věnovaná, který se usadil v Paříži ve svých 26 letech a zůstal zde do první světové války. Zde je vystaveno několik portrétů včetně jeho vlastního autoportrétu, zátiší a portréty žen. Jsou zde vystaveny také akty a obrazy, které vznikly v době jeho pobytu ve španělském letovisku Tossa de Mer.
Mezi další české umělce v meziválečné Francii, jejichž díla na výstavě uvidíte, patřil Othon Coubine a Francois Zdeněk Eberl. Právě tito malíři se dokázali prosadit na pařížské meziválečné výtvarné scéně a jejich díla se objevovala každoročně v salonech a prestižních galeriích. Mezi přátele Gorgese Karse patřila i sochařka Chana Orloff, která žila v Paříži o roku 1910. Tato umělkyně vytvořila Karsovu sochařskou podobiznu, která je zde vystavena.
Othon Coubine (Otakar Kubín)
V části expozice věnované dílu Othona Coubina, který se v Paříži usadil v roce 1912 krátce po svatbě s Blaženou Katzovou, nás nejvíce zaujala témata z běžného života venkovanů a žen. Můžeme zmínit např. obrazy Krajkářka, Šička, Venkované z Auvergne, Dívka u piána i portrét zachycující jeho ženu Berthe. V oddělené části si můžete pohledem vychutnat jeho obrazy s krajinami. Právem tuto část uvádí citát Leo Seina o Coubinovi z roku 1927 : „Málokdy namaluje krajinu, kterou bych nechtěl mít.“
Francois Zdeněk Eberl
V části expozice věnované dílu Fracoise Zdeňka Eberla jsou představeny obrazy zachycující život v pařížských nočních podnicích a barech.
Na výstavě nechybí ani prezentace umělců ve výtvarných salonech, neboť v té době bylo pro umělce důležité vystavovat svá díla.
Galerie Berthe Weil
Ke galeriím, v nichž se Karsova, Coubinova a Eberlova díla objevovala pravidelně patřila Galerie Berthe Weil. Zmínění umělci se v ní objevovali kolektivně při přehlídkách vyhlašovaných každoročně koncem roku a také zde měli několik samostatných výstav. Jakmile vstoupíte do části, kde jsou obrazy rozvěšeny tematicky na stěnách červené barvy, máte pocit jako byste vešli do skutečné galerie. Zastavíte se třeba před obrazem Žena s papouškem od Georgese Karse, Zátiší s mušlemi, portréty žen či zátiší s kyticemi.
École de Paris
Určitě se zastavte ve Valdštejnské jízdárně, kde Vás díla českých umělců zavedou do Francie počátku minulého století.
Výstava École de Paris je otevřena do 2. března 2025
Více informací naleznete ZDE
Foto: Cysnews
Valdštejnská jízdárna
je historická budova školy jezdectví, dnes výstavní sál u stanice metra Malostranská. Jízdárna přiléhá k Valdštejnské zahradě, na opačné straně, než je Valdštejnský palác, a je součástí sídla Senátu Parlamentu ČR. Valdštejnskou jízdárnu spravuje Kancelář Senátu, která ji za symbolickou částku v roce 1996 pronajala Národní galerii, jež zde realizuje svůj program krátkodobých výstav.
Provoz tzv. jízdárny s sebou nesl vysoké náklady a původní účel přestala jízdárna plnit na konci 19. století. Po první světové válce v důsledku pozemkové reformy byla pozastavena probíhající rekonstrukce paláce a současně s tím rodina Valdštejnů pronajala jízdárnu mladoboleslavské automobilové továrně Laurin & Klement. V roce 1926 toto nájemní právo přešlo na Akciovou společnost, dříve Škodovy závody v Plzni, po níž si budovu jízdárny pronajímaly další podniky automobilového průmyslu (roku 1928 Elka, výzbroj a opravy automobilů, s. s r.o. v Praze, a roku 1938 Akciová společnost pro automobilový průmysl). Pronájem jízdárny autodílnám pokračoval i po válce. Nakonec však bylo rozhodnuto, že se jízdárna stane výstavní galerií. Valdštejnskou jízdárnu začala využívat Národní galerie.
Zdroj: Wikipedie
