Vstoupíte do novorenezanční historické budovy na horním konci Václavského náměstí a ještě než vejdete do výstavních sálů, budete se od prvních okamžiků pohybovat v prostorách s nádhernou výzdobou. Zázemí se šatnami a uzamykatelnými skříňkami na uložení zavazadel naleznete v suterénu a potom už od pokladen vystoupáte po schodišti, kdy obdivujete vše co se nachází kolem vás i nad vašimi hlavami. A v jednotlivých výstavních sálech na vás čekají zajímavé zážitky a překvapení.
Expozice Okna do Pravěku
V prvním patře historické budovy Národního muzea vstoupíte do nejstarších dějin naší planety. Možná si vzpomenete na slavný český film Cesta do pravěku, kdy se čtveřice chlapců (Petr, Jirka, Toník a Jenda) vydá na lodičce na cestu proti proudu Řeky času na výpravu do pravěku, jejich cesta začíná ve čtvrtohorách a doplují až k silurskému moři. Podobně budete i vy procházet čtyřmi výstavními sály , ve kterých si můžete prohlédnout exponáty představující milníky v poznání historie života na Zemi a to z dob od prvohor až po čtvrtohory. Jednotlivým obdobím je věnován každý z výstavních sálů, projdete tedy nejstarší historii od prvohor až pro čtvrtohory. Seznámíte se zde s prvohorními živočichy prvně popsanými Joachimem Barrandem. První místnost je tematicky zaměřena na prvohorní moře a močály. Zde vás možná překvapí kolik uvidíte naleznete zkamenělin. Více než polovina z nich představuje pozůstatky obyvatel jižní polokoule. Ve druhé místnosti s názvem druhohory se projdete subtropickou přírodou ostrova, který se tehdy rozkládal na většině území dnešních Čech a Bavorska. Nepochybně vás v této místnosti upoutá model jediného českého dinosaura Burianosaura augustai (jeho jméno je poctou českému výtvarníkovi Zdeňku Burianovi a paleontologovi Josefu Augustovi), který je zachycen v okamžiku své smrti. Vidíte, jak jeho tělo trhají žraloci na kusy. Tento světový unikát vychází z vědeckých výzkumů nalezené kosti, na kterých byly objeveny stopy po žraločích zubech.
Další sál je věnován třetihorám. Seznámíte se sopečnou činností a ve vitrínách si prohlédnete živočichy, kteří zde v tomto období žili. Uvidíte také boj o život lichokopytníka rodu phyllotillon a jeho mláďat, které se zrovna chystá napadnout smečka medvědopsů.
V posledním sále věnovaném čtvrtohorám se můžete zastavit u obřího modelu mamuta se svým mládětem nebo si prohlédnout kostru srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá. U modelu mamuta na malé obrazovce můžete navíc sledovat jak byl model vytvářen.
Expozice zaujme nejen vás, ale jistě i vaše děti nejen díky modelům zvířat, ale také díky zajímavým animacím, které jsou součástí mnoha vitrín. Některých exponátů se dotýkat nesmíte ale v každé místnosti naleznete také odlitky reálných fosílíí, na které si můžete sáhnout.
Expozice Dějiny
Expozice Dějiny nacházející se v prvním patře vás provede našimi dějinami od 8. století do první světové války. Je to unikátní výstava, která v sedmi sálech zachycuje tak dlouhý časový úsek. Při vstupu do prvního sálu stanete před obrovskou obrannou zdí středověkého hradiště. V její zadní stěně si můžete prohlédnout ve vitrínách archeologické nálezy na našem území. První sály jsou věnovány období středověku. Že středověk byl drsným obdobím připomíná vitrína popisující stupně útrpného práva. Setkáte se zde s nejrůznějšími exponáty od nejmenších předmětů středověkých šperků nebo drobných artefaktů dokumentujících každodenní život lidí. Potom vstoupíte sálu zaměřeného na období ranného novověku od 15. do 18. století. V části věnované husitství můžete vidět na obrazech jaké podoby jsou připisovány Janu Žižkovi, nebo si prohlédnout husitské štíty a zbraně. Jeden ze sálů je tematicky zaměřen na třicetiletou válku. V další části se setkáte s dynastií Habsburků, proniknete do období osvícenství a také se seznámíte s dvorskou kulturou. Ve středu místnosti určitě nepřehlédnete unikátní arcibiskupský kočár.
Můžete si také potěžkat středověký meč či palcát a nebo nasadit přilbu. Jedna část expozice se zaměřuje na rozvoj poznání a vědy od 16. do 19. století., na specializaci věd a uplatnění vědeckého poznání v oborech, které jsou lidem užitečné. Poslední ze sálů je věnován 19. století . Prostoru vévodí velký model Národního muzea. Hlavními tématy v závěrečné části expozice jsou politický přelom roku 1848 a liberální reformy, dále pak národnostní problematika v období nacionálního uvědomování.
Do atmosféry té doby vás zavedou velkoformátová videa, která vám přiblíží některé z historických událostí.
Pantheon Národního muzea
Největší prostor muzea je Pantheon, který zaujímá všechna patra muzea. Z jeho ochozů se naskýtá pohled na schodiště i vstupní halu. Pantheon je završen prosklenou kupolí. Kupole byla pro návštěvníky zpřístupněna po rekonstrukci muzea v roce 2019 a je z ní nejen nádherný výhled na Prahu, ale také do Pantheonu. Pantheon Národního muzea zaujme svou výzdobou a sloupovým uspořádáním do kruhu. Zde máte jedinečnou příležitost zastavit se u soch a bust velikánů naší historie.
Sál minerálů a meteoritů
Vedle Pantheonu v prvním patře naleznete Sál minerálů. Tato sbírka je v Národním muzeu nejstarší a její neustálé rozšiřování probíhá už více než 200 let. Nejzajímavější a nejkrásnější minerály jsou vystaveny v původních tzv. Schulzových vitrínách, které získaly svůj název po architektovi Historické budovy Národního muzea Josefu Schulzovi. K vidění je mimo jiné také asi stovka minerálů pocházejících od jednoho ze zakladatelů Národního muzea hraběte Kašpara Šternberka a desítky ukázek od takových osobností, jako byli kníže Klemens Metternich, opat strahovského kláštera Jeroným Josef Zeidler či první zaměstnanec Národního muzea mineralog František Xaver Zippe.
Výstava Nikdy se nevzdáme
Ve druhém patře si můžete projít výstavu Nikdy se nevzdáme! Tento projekt Národního muzea společně s Vojenským historickým ústavem Praha připomíná 80. výročí operace Anthropoid a další významné události roku 1942. Provází realitou Protektorátu Čechy a Morava i událostmi a osudy spjatými s 38 dny druhého stanného práva v období mezi 27. květnem a 3. červencem roku 1942. Výstavní panely seznamují také se souvislostmi předcházejícími atentátu na Reinharda Heydricha, především rozbití Československa, okupaci a příjezd Heydricha do Prahy v roce 1941. Akce parašutistů z 27. května 1942 pak odstartuje prezentací reality protektorátu v oněch výše zmíněných 38 dnech výjimečného stavu.
Zázraky evoluce
Ve druhém poschodí nejen děti zaujme nová přírodovědecká expozice s názvem Zázraky evoluce vypráví poutavé příběhy evoluce a představuje svět zvířat tak, jak ho z muzeí běžně neznáte – bez polic a regálů. Po náročném restaurování je k vidění také jeden ze symbolů Národního muzea – kostra plejtváka myšoka. Abyste si uvědomili jeho velikost, stačí se posadit na lavici umístěnou pod tímto obrovským exponátem zavěšeným pod stropem místnosti. Expozice seznamuje s výsledkem dlouhého evolučního procesu a vysvětluje, jak se zajímavé a často opravdu rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi.
Výstava Czech Press Photo
V přízemí historické budovy si můžete ve třech sálech prohlédnout fotografie z již 28. ročníku prestižní novinářské soutěže Czech Press Photo. V letošním ročníku bylo vypsáno osm fotografických kategorií. Soutěžilo 234 fotografek a fotografů, kteří zaslali přes šest tisíc snímků. Příspěvky byly přihlašovány elektronicky v průběhu celého měsíce září. Odborná mezinárodní porota pracovala ve dnech 13. až 15. října v galerii Czech Photo Centre ve složení: předseda poroty – šéfredaktor fotobanky ČTK Petr Mlch, Evgeniy Maloletka a Mstyslav Chernov, ukrajinští fotografové, kteří pracují pro AP, česká fotografka a dokumentaristka Dana Kyndrová, reportážní fotograf agentury EPA Filip Singer, zástupce maďarského Press Photo Tamás Szigeti a ředitel Panos Pictures Adrian Evans z Velké Británie.
Ve zmíněných třech sálech máte možnost vidět fotografie různých událostí politického života, portrétní fotografie, fotografie zachycující sportovní a kulturní události. Samostatná část je věnována reportážním fotografiím z válečného konfliktu na Ukrajině a fotografie z humanitárních vlaků i snímky zachycující uprchlíky na pražském Hlavním nádraží.
Určitě si vyhraďte dost času, abyste se mohli u každé z těchto fotografií zachycující jedinečný moment zastavit.
Národní Muzeum v Praze
Národní muzeum (od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 jako Vlastenské muzeum za vlády Františka I. ze soukromých sbírek tehdejší české šlechty. Poslední významná rekonstrukce byla dokončena v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa. Novorenesanční historická budova Národního muzea, tvořící dominantu celého Václavského náměstí, byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti (dobová idea Muzeum jako chrám vědy a umění), a byl otevřen roku 1891. Od 8. července 2011 do 28. října 2018 byla hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci. K částečnému otevření došlo v den 100. výročí vzniku Československa a 200. výročí založení Národního muzea.
Zdroj : Wikipedie
Foto: Cysnews
Více informací naleznete ZDE
