Úřad vlády ČR zpřístupní Hrzánský palác
Termín:
Sobota 27. 10. 2018 – neděle 28. 10. 2018 od 9.00 do 17.00
Den otevřených dveří
Zájemci o prohlídku budou moci zavítat nejen do interiéru paláce a salonků, které jsou známé především díky protokolárním akcím, ale budou mít jedinečnou příležitost spatřit neobvyklý výhled na Prahu z proslulé terasy, který si vychutnával i T. G. Masaryk, jenž v paláci rovněž pobýval s rodinou mezi lety 1894–1896 v jednom z tehdejších nájemních bytů. V neposlední řadě si budou moci prohlédnout dlouhodobou expozici Symboly republiky a výstavu Můj stát.
Prohlídky reprezentativních sálů a místností jedné z nejstarších staveb na pražských Hradčanech budou probíhat v organizovaných skupinách. Poslední komentovaná prohlídka začíná v 16 hodin.
Den otevřených dveří je součástí akcí, které Úřad vlády ČR pořádá v rámci jubilejního roku 100. výročí vzniku Československa.
Adresa:
Hrzánský palác,
Loretánská 177/9
Praha 1 – Hradčany
Více informací naleznete ZDE
Hrzánský palác
je palácový komplex, který se nachází v Praze na Hradčanech mezi Hradčanským náměstím a Loretánským náměstím v městské části Praha 1.
Původně zde ve středověku stál gotický dům, který podle dochovaných pramenů ve 14. století patřil svatovítské kapitule, poté jej držel jistý Hensling, což byl císařský vrátný. Od něj dům koupil stavitel Petr Parléř, ten jej ale brzy prodal. Nový dům zde postavil až někdejší míšeňský purkrabí a také nejvyšší český kancléř Jindřich z Plavna. Po jeho smrti budovu od jeho dědiců zakoupil Jindřich Mikuláš z Lobkovic. Dalším významným majitelem se stal Adam starší ze Šternberka v letech 1588-1600, který dům podstatně zvelebil. Po něm pak větší stavební úpravy a opravy prováděl nejvyšší komorník Oldřich Desiderius Pruskovský z Pruskova, který v severní části nechal přistavět jedno patro a dal budově renesanční podobu. Dům rozšířil o jeden domek jižním směrem do Úvozu. V pobělohorské době se zde také vystřídala řada šlechtických majitelů. Například nejvyšší zemský sudí a nejvyšší hofmistr Vilém Albrecht hrabě Kolovrat-Krakovský, v roce 1657 k budoucímu palácovému areálu připojil další pozemek směrem k Úvozu.
Budova od roku 1949 sloužila nejprve Ministerstvu kultury ČSSR, později vládě ČSSR, dnes slouží jakožto reprezentační prostora předsednictva vlády ČR a předsedy vlády ČR, který má i v tomto paláci i svoji vlastní pracovnu. Palác spravuje Úřad vlády ČR.
Zdroj: Wikipedie
