Ve čtvrtek 23. dubna odstartovalo testování promořenosti populace nemocí covid-19 v Česku. Jeho součástí je kromě testování dobrovolníků ve vybraných oblastech rovněž testování vzorků respondentů dlouhodobých výzkumů Českého statistického úřadu a Sociologického ústavu AV ČR.
U nemoci covid-19 prozatím chybějí základní informace o jejím průběhu a šíření. Odborná veřejnost však potřebuje údaje například o prevalenci bezpříznakových jedinců, kteří prodělali nemoc. Proto Sociologický ústav AV ČR osloví v posledních dvou dubnových týdnech 2 000 respondentů výzkumu Proměny české společnosti. Spolupráce s nimi se nyní jeví jako nesmírně cenná, protože síť domácností, která vznikla v roce 2015, pokrývá celé Česko.
Vedle výzkumů zaměřených na konkrétní oblasti (Praha, Brno, Olomouc, Litovel a další) tak bude díky tomuto výzkumu možné měřit míru promořenosti v různých místech republiky. „Kromě toho výzkum pokrývá nejrůznější skupiny obyvatel, protože za pět let dotazování navíc poskytuje velké množství informací o respondentech,“ říká vedoucí výzkumu Dana Hamplová ze Sociologického ústavu AV ČR. „To může velkou měrou dále pomoci ve zjišťování, jak a které skupiny byly zasaženy virem SARS-CoV-2,“ dodává vědkyně.
Samovýběr nestačí
Od jiných součástí (kohort) studie SARS-CoV-2-CZ-Preval se výzkum Proměny české společnosti odlišuje tím, že respondenti chodí na test na protilátky na základě telefonického oslovení, nejedná se tedy o samovýběr.
Zahraniční vědci v nedávné době poukázali na nevýhody výzkumného designu, zakládajícího se čistě na dobrovolnosti, protože lidé, kteří vědomě přišli do styku s virem, mají větší tendenci zúčastnit se testování na protilátky, což může zkreslovat výsledky šetření. Tyto osoby zároveň mohou doporučovat studii svému okolí, které mohlo být rovněž vystaveno viru. Výsledkem je vytváření shluků pozitivních případů v datech. V takto rozsáhlé studii je tudíž výhodné mít součást, jejíž účastníci byli vybráni náhodně. Tu lze následně porovnat s výsledky sběru opřeného o dobrovolníky.
Jak bude reprezentativní studie probíhat?
Stálé respondenty projektu Proměny české společnosti osloví telefonicky tazatelé a nasměrují je na nejbližší odběrové místo. V Praze je k tomu vyhrazeno speciální odběrové místo nepřístupné veřejnosti a na odběrových místech mimo Prahu se respondenti prokazují heslem, aby se odlišili od dobrovolníků.
Na odběrovém místě bude respondentovi odebrána kapka krve z prstu a tzv. rapid-testem se detekuje přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2. Tento test neslouží k detekování časné infekci, jelikož protilátky se objeví patrně po dvou týdnech od případné infekce. Výsledek testu je znám do 20 minut.
V případě pozitivního nálezu následuje test na akutní infekci, který se provádí stěrem z horních cest dýchacích. Pokud je tento test na akutní infekci negativní, znamená to, že se respondent/ka s nejvyšší pravděpodobností s virem SARS-CoV-2 setkal/a, ale již není nakažlivý/á a má vytvořené protilátky. Akutní fáze infekce vyžaduje domácí izolaci.
Kromě testu na protilátky výzkum zahrnuje také telefonický dotazník, jehož prostřednictvím se zjišťují informace o chování respondenta během pandemie (kontakt s blízkými, preventivní opatření, spánkový režim) a postoje k vládním opatřením proti šíření viru. Data z testování na protilátky budou propojena s daty z dotazníku po anonymizaci. Tímto způsobem můžeme například zjistit to, jakým způsobem přistupují k viru již imunní osoby.
Na výzkumu se podílejí Sociologický ústav AV ČR, Fyziologický ústav AV ČR, Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a agentury STEM/MARK a MEDIAN. Výzkum garantuje Akademie věd České republiky a financuje Technologická agentura ČR. Výzkum je součástí tzv. studie kolektivní imunity, za niž odpovídá Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
https://www.cysnews.cz/ostatni/pocet-nakazenych-pacientu-koronavirem-v-cr-vzrostl-na-7445-pacientu/
